Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejbohatší Slováci mizí před spravedlností do exilu

  15:07aktualizováno  15:07
Není dovolená jako dovolená - Slováky můžeme rozdělit na dvě kategorie: ty, co se věnují odpočinkové turistice, a ty, kteří se věnují turistice "útěkové", říká se nyní žertem v Bratislavě. Mezi ty druhé patří zejména nejbohatší Slováci, kteří se rozutekli do zahraničí a jaksi se nechtějí vrátit. Při jejich pobytu v zahraničí však nejde o zájezdy, ale o útěk před možnou spravedlností.

Na dlouhém zahraničním pobytu, údajně v Rakousku, je i bývalý číšník a bývalý krajský předseda HZDS v Trnavě Vladimír Poór. Před několika dny dal vyšetřovatel v souvislosti s ním podnět na vydání mezinárodního zatykače, protože je doma obviněn z trestného činu podvodu. Zjednodušeně šlo o tunelování lukrativního státního slovenského podniku Nafta Gbely prostřednictvím smluv se společností Arad. "Tyto smlouvy byly uzavřeny za účelem odčerpání finančních prostředků z účtů Nafty," charakterizoval to šéf vyšetřovatelů Jaroslav Ivor.

S Naftou Gbely zůstane jméno Poóra trvale spojeno jako se "skandálem století". V srpnu 1996 předal Fond národního majetku neznámé společnosti Druhá obchodní 45,9 procenta akcií podniku za pět set milionů slovenských korun. V té době měl tento balík hodnotu 3,2 miliardy. Poórovi se za dva roky "podařilo" snížit hodnotu akcií Nafty z 2200 na 500 Sk. Až po nástupu nové Dzurindovy vlády se po komplikovaném procesu v září 1999 vrátil Poórův balík na účet Fondu národního majetku.

Pokud po Poórovi oficiálně pátrá slovenská policie, největšího "velkoprivatizéra" Alexandra Rezeše a jeho rodinu prověřuje v souvislosti s praním špinavých peněz španělská policie. Rodina Rezešových totiž figuruje v pozici investorů v oblasti Alicante, která je podle ministra Pittnera "známa mafiánským propojením na nové Rusy". I Rezeš měl důvod k tomu, aby radši odjel do západní Evropy, než aby zůstal na Slovensku.

V dubnu 1998 totiž Rezeš vlastnil kromě VSŽ i 130 dalších podniků. Za tři roky jeho managementy dostaly ze zahraničí ve formě půjček 500 milionů dolarů. V září 1998 však VSŽ nebyly schopny vrátit bankám ani splátku 25 milionů dolarů. Stručně řečeno - podobně jako v případě Poóra - i u Rezeše se jeho aktivity více podobají tunelování než podnikání. Přitom prý Alexander Rezeš v období let 1996-1997 vydělal 10 milionů slovenských korun měsíčně. Za období, kdy se Rezešův osobní majetek zdesateronásobil, čistý zisk VSŽ od roku 1995 do roku 1997 desetinásobně klesl. Zatím je však Rezeš na Slovensku stále stíhán "jen" za to, že při přestavbě zdevastoval historickou památku - dům v Banské Štiavnici.

Neschopnost státních orgánů vytváří podle pozorovatelů tragikomickou situaci okolo privatizačních "turistů" a pomáhá "získávat body" druhé generaci mečiarovců, předsedovi populistické strany Směr Robertu Ficovi. Ten k problému mohl konstatovat: "Každý týden jsme svědky ohlášení objasnění závažných kauz. Kdo však byl dodnes odsouzen?"

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.