Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pětina cestujících se vzadu v autě nepoutá, stojí to desítky životů

  14:12aktualizováno  14:12
Kolem užívání bezpečnostních pásů panuje mnoho mýtů a fám. Například rozšířené přesvědčení, že na zadních sedačkách se není potřeba pásat, jelikož jsou bezpečnější. Kvůli chybnému úsudku pak každoročně zemřou desítky lidí. Ukazuje to zahraniční studie i statistiky českých policistů.

Americký institut pro dálniční bezpečnost (IIHS) nedávno zveřejnil výsledky studie, která zkoumala, jak často se lidé pásají na zadních sedadlech. Z téměř dvanácti set lidí, kterých se IIHS dotázalo, 91 procent uvedlo, že se vždy poutají na předních sedačkách. O zadních sedadlech už však to stejné prohlásilo jen 72 procent lidí.

Ještě horší výsledky výzkumníci zjistili u těch, kdo k přepravě využívají převážně taxi nebo podobné služby, jako je například Uber. Takoví pasažéři se vzadu poutají jen v šedesáti procentech případů. Čtvrtina z těch, kdo nemají ve zvyku v zadní části vozu bezpečnostní pásy používat, přitom uvedla jako důvod své přesvědčení, že jsou zadní sedačky bezpečnější než ty přední.

Jenže to je velmi nebezpečná domněnka. Nejen, že tomu tak není, ale nepřipoutaní lidé na zadních sedačkách výrazně zvyšují riziko i pro ostatní pasažéry ve voze. „Vždyť jen plná plastová láhev pití, která poletí vpřed při havárii, se změní v granát schopný těžce zranit cestující vpředu. Co teprve ze zadního sedadla vpřed vymrštěné nepřipoutané lidské tělo," říká Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu (ÚAMK).

Studie amerických výzkumníků v tomto ohledu nabídla i statistiku. „Řidiči mají dvojnásobnou šanci, že při nehodě zemřou, pokud není pasažér sedící za nimi připoutaný,“ říká jedna z autorek výzkumu IIHS Jessica Jermakian.

Jak v Americe, tak i v Česku

Mohlo by se zdát, že takové chování je vlastní jen Američanům, kteří k jízdě vozem přistupují s odlišnou mentalitou než Češi. A že stejně tak výrazně se od tuzemských silnic liší i silnice USA. Není tomu ale tak. 

Historie bezpečnostních pásů v Česku

Vůbec poprvé použili pětibodový bezpečnostní pás v autě Louis Renault v roce 1903. Tříbodový pás, jak ho známe dnes, zkonstruoval Švéd Nils Bohlin a švédská automobilka Volvo ho premiérově do standardní výbavy svého vozu instalovala v roce 1959. Zanedlouho se bezpečnostní pás začal používat i v tehdejším Československu. První povinné používání bezpečnostních pásů posádky automobilu na předních sedadlech, ale zatím pouze mimo obec, bylo u nás zavedeno od 1. ledna 1967. Od roku 1976 se pak museli v autě jedoucím mimo obec poutat i cestující na zadních sedadlech. Povinnost používat bezpečnostní pásy na všech sedadlech i v obci, byla u nás zavedena od 1. ledna 1990.

Podle odborníků je totiž americký automobilismus s tím českým po technické stránce takřka srovnatelný. „Závěry zmíněné studie lze víceméně aplikovat na české prostředí. Vozidla v USA mají shodnou konstrukci, stejné aktivní a pasivní bezpečnostní prvky, pohybují se podobnými rychlostmi a mají stejné typy střetů,“ říká Jakub Motl z českého Centra dopravního výzkumu (CDV), které se dlouhodobě zabývá hloubkovou analýzou dopravních nehod.

Podobné je to i v přístupu cestujících k bezpečnostním pásům. Stejný výzkum jako IIHS sice zatím v Česku nikdo neprováděl, ale stačí se podívat na policejní statistky nehod, aby bylo jasné, že i na českých silnicích se najde spousta lidí, kteří poutání na zadních sedačkách nepovažují za důležité. Ze statistik podle CDV totiž vyplývá, že u nehod, které policie šetřila, nebylo připoutáno šest procent řidičů, tři procenta spolujezdců na předním sedadle a celých sedmnáct procent pasažérů na sedadle zadním.

Bezpečnostní pásy zvyšují šanci na přežití

Zda by při konkrétní nehodě pásy skutečně zachránily život člověku, který se ve skutečnosti nepřipoutal a zemřel, lze podle odborníků z CDV určit pouze obtížně. „Pro určení je nezbytný znalecký posudek z oboru analýzy dopravních nehod a soudního lékařství. A výsledek nemusí být ani tak jednoznačný“, dodává Motl.

Statistická data české policie ale mohou s přimhouřením oka nabídnout alespoň nějakou představu o tom, jak nebezpečné je pásy nepoužít.

Jen pro příklad, podle čísel za loňský rok měl připoutaný pasažér na zadní sedačce šanci pouhých 0,24 procenta, že při ní zemře. U toho, který pásy nevyužil, už však toto číslo povyskočilo na 2,69 procenta. Z toho lze odhadnout, že nepřipoutanému pasažéru na zadních sedačkách hrozí na silnicích přibližně jedenáctkrát větší riziko úmrtí než připoutanému.

Podobně srovnání vychází, pokud se zaměříme na pasažéry, kteří loni při nehodách utrpěli velmi vážnou zdravotní újmu. Na tisíc připoutaných účastníků dopravních nehod, kteří seděli na zadních sedadlech osobních vozů, totiž loni připadlo „pouze“ jedenáct těžce zraněných osob. Na tisíc nepřipoutaných spolujezdců na zadních sedačkách už ale připadlo hned 94 těžce zraněných. 

Mezi lidmi o pásech kolují nepravdy a pověry

Mýty o nutnosti poutat se na zadních sedačkách navíc nejsou ty jediné, které tento bezpečnostní prvek obestírají. „Objevuje se například názor, že pásy mohou být jen překážkou v případě havárie a následného vzplanutí vozu,“ říká Vomáčka a druhým dechem dodává, že jsou moderní automobily vybaveny palivovými nádržemi schopnými odolat vysokým tlakům i teplotám a že čidla avizující například převrácení auta vydají impuls řídící jednotce, která v řádu milisekund zastaví přívod paliva. „Proto je zahoření vozidel dnes naprostou výjimkou a spíše scénou z akčních filmů než realitou,“ říká Vomáčka.

Pokuta za pásy

Za porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu hrozí: 
- bloková pokuta na místě do 2 000 korun
- ve správním řízení 1 500–2 500 korun
- 3 body do karty řidiče

Podobné je to i s přesvědčením, že na krátké vzdálenosti se nestojí za to poutat. To ale znovu vyvracejí statistiky, podle kterých se více než polovina dopravních nehod odehraje při jízdě na vzdálenost do čtyřiceti kilometrů od místa bydliště či parkování auta.

Vomáčka také zmiňuje, že někteří cestující si myslí, že lépe než pásy je ochrání airbagy. Jenže airbagy správně a bezpečně fungují jen za situace, že jsou vystřeleny směrem, kde je postava člověka. A správnou pozici lidského těla zajistí právě jen bezpečnostní pásy.

„Už více než desítku let automobilky používají pyrotechnické patrony, které v okamžiku havárie a pohybu těla po směru jízdy, přitáhnou pásy a maximálně tak zmírní střet lidského těla a airbagů. Jedině díky pásům není tento střet nebezpečný,“ dodává Vomáčka. Bez pásů může být lidské tělo nekontrolovatelně odmrštěno nesprávným směrem a v lepším případě dojde jen k poškození krční páteře.

Skoro až neuvěřitelně pak zní rada, že je lepší jezdit nepřipoutaný a v případě havárie vyletět oknem. „Samozřejmě, že zázraky se dějí, ale pokud budeme vycházet ze statistiky, pak nepřipoutanému pasažérovi hrozí několikrát vyšší riziko smrtelného zranění než tomu, kdo použil pásy,“ uzavírá Vomáčka.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
Pravda a láska prohrály? Blogeři komentují volby

Jak interpretovat volební výsledky? Proč utrpěla ČSSD tak drtivou porážku? A jak se pravděpodobně zformuje vládní koalice? Přečtěte si, co si o tom myslí...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty a Švejnara, Gazdík mu řekl ne

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří budou jednat o povolebním uspořádání Sněmovny a možné vládě. Andrej Babiš a spol. už mají za sebou první schůzky. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.