Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je to jak genocida, chceme summit. Země volají po řešení přílivu migrantů

  18:49aktualizováno  18:49
Italský premiér Matteo Renzi v reakci na nedělní tragédii ve Středozemním moři, při níž zahynuly až stovky běženců, volá po mimořádném summitu Evropské unie. Chce vyřešit otázku masového přílivu migrantů ze severu Afriky, kde se z převozu běženců stal regulérní byznys. Maltský předseda vlády mluví o obchodu s uprchlíky jako o „genocidě“.

Členové italské pobřežní stráže navigují jednotky k místu domnělého převrácení lodi s uprchlíky (19. dubna 2015) | foto: AP

Speciální summit zvažuje podle agentury Reuters také předseda Evropské rady Donald Tusk. Renzi jej plánuje v nejbližších dnech.

Renzi také v neděli prohlásil, že je Itálie rozhodnutá pašeráky zodpovědné za utonutí sedmi set lidí najít a přivést ke spravedlnosti. Itálie musí podle něj zachraňovat uprchlíky na moři často sama a požádal tak o spolupráci i proti převáděčům.

Ve Středozemním moři ztroskotala loď s běženci, zemřely stovky lidí

„Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 členských států EU tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v prohlášení.

Maltský předseda vlády Joseph Muscat uvedl, že záchranáři se „doslova snažili najít živé lidi mezi těly plujícími po vodě“. „To, co se nyní děje, má epické proporce. Pokud před tím bude Evropa a světové společenství stále zavírat oči, budeme odsouzeni. Stejně jako dějiny odsoudily Evropu, když se zavíraly oči před genocidou tohoto a minulého století,“ řekl Muscat pro BBC.

„Gangy kriminálníků přivádějí lidi na lodě, někdy dokonce s pistolemi na spáncích. Posílají je na cestu smrti, nic jiného. Je to genocida, nic míň než genocida,“ dodal Muscat. Malta spolupracuje s Itálií na záchranných pracích.

Francouzský prezident François Hollande přirovnal pašeráky k teroristům a vyzval k posílení počtu lodí, které u břehů hlídkují.

Zoufalství trvá, říká maltská poslankyně Metsola

Migranti původem z Afriky a Blízkého východu vyplouvají často z Libye, kde po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 zavládl chaos, kterého využívají pašeráci lidí. Z domovů na Blízkém východě nebo v subsaharské Africe je vyhání chudoba, války a nejistota.

Prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Loris De Filippi má pro sobotní tragédii silná slova. „Ve Středozemním moři vzniká masový hrob a odpovědnost nese evropská politika,“ řekl. Vysoké číslo mrtvých srovnal s údaji z válečné zóny.

Fotogalerie

„Tváří v tvář tisícům zoufalých lidí, prchajících před válkami a krizemi, Evropa zavřela hranice, nutí lidi riskovat své životy a umírat na moři. Tahle tragédie je pouhým začátkem, ale může se a měla by se zastavit,“ dodal De Filippi s tím, že jeho nezisková organizace začne vlastní záchrannou operaci, protože už „nemůže déle čekat“.

Masovému přílivu migrantů čelí zejména Itálie, během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na jedenáct tisíc lidí. Za loňský rok jich bylo rekordních 170 tisíc. Podle Reuters se počet lidí, kteří riskantní cestu ze severní Afriky do Evropy nepřežili, od začátku letošního roku oproti stejnému období téměř zdevítinásobil.

Podle ochránců lidských práv za nárůstem úmrtí migrantů částečně stojí ukončení italské záchranné operace Mare Nostrum. Od loňského roku ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezuje se prakticky na hlídkování nedaleko italských břehů. Reuters připomíná, že mnoho evropských zemí odmítá financovat záchranné akce ve Středomoří, protože se bojí, že vidina možné záchrany na cestě do Evropy přitáhne ještě více lidí.

„Zoufalství trvá - je tu téměř milion lidí, kteří čekají, až se budou moci nalodit a vydat se do Evropy hledat lepší život. A tento fakt si musíme připustit,“ řekla maltská členka Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.