Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Záporožské jaderné elektrárně se stala nehoda, řekl ukrajinský premiér

  12:07aktualizováno  17:19
V Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny se stala nehoda. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Ukrajinské ministerstvo energetiky tvrdí, že nehoda nepředstavuje žádnou hrozbu. Problém se prý netýká reaktoru. Odstavený blok elektrárny by měl být uveden do provozu v pátek.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk hovoří na tiskové konferenci (14. listopadu 2014). | foto: Reuters

„Vím, že v Záporožské jaderné elektrárně se stala nehoda,“ řekl Jaceňuk. Událost se přitom stala už minulý týden v pátek, oficiálně se o ni však mluví až nyní. Podle zástupců Ukrajiny se porucha týká třetího bloku jaderného komplexu, který je nyní odpojen od soustavy, čímž se dále prohlubuje energetická krize na Ukrajině.

Jaderný komplex Záporoží v kostce

  • je největší v Evropě a jeden ze sedmi na světě s celkovým výkonem vyšším než 5 000 MW
  • leží na jihovýchodě Ukrajiny u města Energodar u břehů Kachovské přehrady (na řece Dněpr)
  • sestává z šesti bloků VVER 1000, každý z nich operuje s reaktorem typu V 320
  • celkový instalovaný výkon je 6 000 MW
  • zaměstnává asi 11 500 lidí, vlastníkem je státní společnost Energoatom

Agentura Unian uvedla, že premiér touto informací reagoval spíše na množící se dotazy na pokles dodávek energie, než že by chtěl informovat o nějaké vážné nehodě. Už v úterý totiž ukrajinské ministerstvo energetiky ohlásilo, že rozvodná síť v zemi se potýká s výkyvy a že za kolísáním v soustavě může mimo jiné mimořádná oprava v záporožském jaderném komplexu.

Podle ministra energetiky Volodymyra Demčišina reaktor pracuje normálně. „Jeho energetická produkce není využívána,“ řekl. Státní podnik Energoatom, kterému elektrárna patří, upřesnil, že byl poškozen transformátor generátorové jednotky, což způsobilo automatické zastavení systému. Reaktor je podle firmy nyní v režimu, který znemožňuje řetězovou reakci.

Kdyby se něco stalo, víme o tom, uklidňuje Francie

Mezinárodní agentura pro atomovou energii podle Reuters prozatím incident na Ukrajině nekomentovala. Podle mezinárodních dohod, přijatých po havárii jaderné elektrárny v Černobylu na tehdejší sovětské Ukrajině, musí státy tuto agenturu informovat o všech nehodách ve svých jaderných zařízeních, které by mohly mít dopad na další země.

Francouzský institut pro jadernou bezpečnost (IRSN) ve středu uvedl, že nezaznamenal žádnou zvýšenou radioaktivitu a událost tak neohrožuje obyvatelstvo ani životní prostředí. „Na střeše francouzské ambasády v Kyjevě máme dva senzory, a ty neukazují nic zvláštního,“ uvedl Michel Chouha, zástupce IRSN pro střední a východní Evropu. „Kdyby se skutečně něco stalo, věděli bychom o tom,“ doplnil.

Situaci uklidňoval i sám ministr energetiky. Ten po výzvě premiéra Jaceňuka ve středu odpoledne svolal tiskovou konferenci, na níž uvedl, že nehoda v jaderné elektrárně nepředstavuje žádné nebezpečí. „Netýká se to reaktoru,“ sdělil. Provoz třetího bloku elektrárny, jehož se událost týká, podle něj bude obnoven v pátek 5. prosince, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina se potýká s energetickou krizí

Odstavení reaktoru o výkonu 1 000 MW ještě více zhoršilo energetickou situaci země. Ministr Demčišin ve středu řekl, že chce kvůli potížím s distribucí energie požádat velké průmyslové odběratele, aby dobrovolně snížili svou spotřebu. Podle ukrajinských médií bylo už v úterý zavedeno cyklické vypínání proudu v různých oblastech ráno a večer na dvě až tři hodiny.

Státní podnik Ukrenergo podle serveru zn.ua uvedl, že za potíže s elektřinou může především nedostatek uhlí pro tepelné elektrárny. Pět z nich má prý zásoby nanejvýš na čtyři dny. Za deficit uhlí může z valné části ozbrojený konflikt s proruskými separatisty, kvůli kterému byla omezena těžba v donbaské pánvi bohaté na uhlí.

Záporožský jaderný komplex přitom generuje asi polovinu jaderné energie na Ukrajině a víc než pětinu z celkové elektrické energie vyrobené v zemi. Stavět se začal 1. dubna 1981. První blok byl spuštěn v listopadu 1984 a do komerčního provozu uveden v roce 1985. Druhý blok byl spuštěn v roce 1985, třetí v roce 1986 a čtvrtý v roce 1987. O rozšíření o další dva bloky se rozhodlo rok poté, pátý zahájil provoz v srpnu 1989 a šestý v roce 1995.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.