Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Náměstí nebeského klidu opět tekla krev, policie podezírá Ujgury

  20:31aktualizováno  20:31
Impozantní pekingské náměstí Nebeského klidu se stalo v pondělí dějištěm tragického incidentu. Automobil s trojicí pasažérů vjel do davu chodců, několik desítek jich srazil a po nárazu začal hořet. Čínští policisté se domnívají, že to byl sebevražedný útok, který mají na svědomí muslimové ze západu Číny.

Lidé procházejí po náměstí Nebeského klidu, zatímco za nimi je patrný kouř z automobilové nehody (28. října 2013). | foto: Reuters

Pět mrtvých a osmatřicet zraněných. Taková je bilance pondělního incidentu na pekingském náměstí Nebeského klidu. Do davu chodců tu najelo SUV a po nárazu do zdi vzplálo.

Policie reportérům zahraničních agentur prozradila, že se zřejmě jednalo o atentát. Podle policejních zdrojů mělo jít o "úkladný sebevražedný útok". V souvislosti s tím pak policie vyhlásila pátrání po dvojici osob ujgurského etnika z autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě země.

Ujguři, tedy asi dvacetimilionová menšina vyznávající islám, se s většinovým etnikem Chanů střetává dlouhodobě. Stejně jako v případě Tibeťanů jsou jejich práva centrální pekingskou vládou potlačována.

Dokonalé informační vakuum

Krátce poté, co automobil prorazil bezpečnostní bariéry a narazil do jedné ze zdí, zaplavily čínské sociální sítě stovky příspěvků o neštěstí v srdci Pekingu. Krátce po zveřejnění však zmizely. Smazali je cenzoři. Mezi nimi i snímky hořícího vozidla nedaleko obřího portrétu Velkého kormidelníka Mao Ce-tunga. A pochopitelně zmizely i komentáře, které naznačovaly, že to mohl být akt sebeobětování na protest proti poměrům v Sin-ťiangu.

Problematičtí Ujguři

Čínská vláda Ujgurům v minulosti přičítala odpovědnost za řadu útoků, jakkoli to nikdy nebylo jasně prokázáno. V době vrcholících příprav na olympiádu v Pekingu v roce 2008 policie obvinila devatenáctiletou muslimku z pokusu o útok na letadlo v hlavním městě ujgurské oblasti Urumči. Dívka podle nich chtěla ohrozit olympiádu. Situace v autonomní ujgurské oblasti je dlouhodobě nestabilní. Jakékoli pokusy o protesty centrální vláda potlačuje. Vůdce protestů často čeká oprátka.

Jakákoli hesla spojující proslulé náměstí s pondělním incidentem jsou blokována. Vyjma stručného prohlášení státní zpravodajské agentury Nová Čína o incidentu všechna ostatní média mlčí, čínskou státní televizi nevyjímaje.

Reportéři britské BBC, kteří chtěli krátce po incidentu na místě pořídit záběry, zadržela na několik desítek minut čínská policie. Kabelové vysílání kanálu v zemi bylo dočasně zablokováno, když se stanice pokusila o dění na náměstí Nebeského klidu referovat. Podobně skončili i zpravodajové francouzské agentury AFP. Po krátkém zadržení jim policie veškeré pořízené snímky smazala.

Za "útokem" údajně stojí menšinové etnikum

Tchien-an-men neboli náměstí Nebeského klidu bylo zbudováno jako demonstrace velikosti a síly komunistického režimu. Celých 440 tisíc metrů čtverečních ničím nenarušeného otevřeného prostranství dláždí cestu do někdejšího sídla císařů, Zakázaného města. Je to největší náměstí světa vůbec.

Toto prvenství však s sebou nese hořkou pachuť. Dnes jedno z  turisticky nejnavštěvovanějších míst východoasijské velmoci se stalo mementem brutality komunistického režimu, který v zemi vládne po víc než šest desetiletí. V červnu roku 1989 zde armáda krvavě potlačila studentské protesty, když na náměstí vyslala tanky a stovky mladých lidí nechala zmasakrovat.

Tchien-an-men je od té doby jedním z nejstřeženějších míst v zemi vůbec. Rok 1989 měl být zapomenut a nikdy se neměl opakovat. Pondělní incident však auru tohoto nedotknutelného místa narušil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.