Neetické chování při prodeji státních podílů

Popření zásad soukromého vlastnictví při kolektivním investování má v ČR od počátku privatizace hluboké kořeny. Někteří majoritní vlastníci v podnicích si nelámou hlavu s etikou a jejich vyvádění majetku nebo zisku přes různé poradenské firmy či založené dceřinné společnosti, kde mají účast, nejsou vyjímkou. Takové mafiánské způsoby obcházení děravého zákona si vysloužily název tunelování. České specifikum, jehož nedostatečné potírání ztěžuje i náš vstup do EU.

Dopad pro kapitálový trh je o to horší, pokud  se podobného neetického chování dopustí stát za podpory zvláštního zákona, kdy vlastníci, kteří zakoupili od státu majoritní podíl ve společnostech, nemusí provádět veřejný odkup akcií.

Jaký má takové rozhodnutí dopad se lze přesvědčit na prodeji Českých radiokomunikací. Nejen, že kupující nebude nucen provést veřejný odkup, který by alespoň částečně nahradil katastrofální propad ceny akcií minoritním vlastníkům, ale ještě, dle tisku, byla uzavřena zvláštní akcionářská smlouva, kdy procentní část při rozprodeji technologického zařízení rozdělující se firmy zinkasuje stát, který již nemá ve firmě účast.

Paradoxem je, že stát tyto peníze  pravděpodobně zinkasuje již od Českých radiokomunikací, kde část bude i na úkor ostatních minoritních vlastníků. Nízká cena, za kterou byla společnost prodána, nutí analytiky k bezmeznému údivu a prostého občana k myšlenkám o provizích za prodej a výběru privatizačního poradce pouze za účelem vytvoření alibi, že celá transakce byla naprosto čistá.

Pochybnosti také vyvolává odvolání představenstva před prodejem v době, kdy České radiokomunikace měly největší meziroční zisk. Zástupce FNM odmítl změnu na valné hromadě zdůvodnit. Také vyřazení FNM z procesu prodeje budí jisté pochybnosti. Nezbývá než čekat, zda se po volbách neobjeví černé zahraniční konto u další strany či další nezdaněné provize u jednotlivců. Podobné myšlenky vyvolávalo i vyvlastnění IPB a následný prodej banky za neskutečných státních záruk dalšímu soukromému subjektu.

Pochybnosti vyvolává i rychlost s jakou se do voleb připravuje privatizace dalších firem,  například energetiky. Zájem projevuje nově vznikající konsorcium E.ON, British Energy a International Power dle Financial Times.

Pokud dojde k prodeji  ČEZu  konsorciu, zcela jistě dojde k rozdělení firmy. Není žádným tajemstvím, že British Energy má zájem o jadernou energetiku, E.ON  o tepelné elektrárny včetně distribučních společností a International Power o tepelné elektrárny a s tím navazující teplárenskou činnost, jako je elektrárna Mělník, Prunéřov apod.

Nad čím se lze pozastavit však bude osud minoritního vlastníka při dělení firmy. Nutno podotknout, že minoritní vlastníci tzv.blue chips akcií ČEZu nejsou jen drobní akcionáři, ale i zahraniční investoři, pojišťovny a fondy v ČR.

Nový majoritní vlastník nebude nucen dle nešťastného zákona provést veřejný odkup. Při dělení firmy může být tedy kupcem nabídnut nepovinný odkup, kde cena za akcii jistě nebude odpovídající.

Ti co neprodají budou vystaveni riziku znehodnocení akcií. Bude se při dělení firmy postupovat rozdělením  současné akcie na tři, jejichž nominální hodnota bude součtem původní, rozdělené určitým procentem odpovídajícímu dělenému majetku?

Nebude použit podobný scénář z prodeje Českých radiokomunikací? Jaký dopad bude mít podobná transakce na ostatní tituly burzy? Jak klesá Telecom se lze přesvědčit. V každém případě blížící se volby budou i známkováním občanů za výnosy z privatizace a tvorbě podobných zákonů, které napomáhají hrát nefér
 
Pavel Kuthan

p.kuthan@iol.cz

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video