Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Být „soudcem z lidu“ za 150 korun netáhne. S tresty radí hlavně důchodci

  0:01aktualizováno  0:01
Nároky na soudní přísedící nejsou vysoké, přesto je některé soudy horko těžko shánějí. O funkci placenou 150 korunami na den stojí nejčastěji penzisté. Lidé z justice připouštějí, že by působení „soudců z lidu“, které stát ročně přijde na miliony, nejraději omezili. Ministerstvo to nevylučuje.
Soud (ilustrační foto)

Soud (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Přísedící rozhodují spolu s předsedou senátu o osudu lidí obžalovaných z řady závažnějších trestných činů, přesněji všech, za něž hrozí nejméně pět let vězení. Oba přísedící mají rovnocenný hlas jako právně vzdělaný profesionál a předsedu tím pádem mohou i přehlasovat.

„Jsou to lidé vzdělaní v jiné oblasti a do případu mohou vnést určitý pozitivní laický prvek. Někdy také ale i poměrně zjednodušený pohled věc. Předsedové se je do problematiky snaží uvést a záleží vždy na zájmu a snaze každého jednotlivce proniknout hlouběji,“ popsal iDNES.cz soudce Krajského soud v Praze Roman Lada, který působí i jako viceprezident soudcovské unie.

Přísedící podle něj mají v české justici i nadále své místo, institut s dlouhou tradicí ovšem v poslední době přináší problémy zejména okresním soudům, které řeší stále složitější kauzy a pro přísedící to může znamenat, že musí být během hlavního líčení k dispozici i dva, tři týdny v kuse. Střídat se nemohou.

Kolik stát stojí soudní přísedící

K lednu 2014 bylo v České republice evidováno celkem 5 788 přísedících. Jejich konkrétní počet pro každou soudní instituci určuje její předseda tak, aby ideálně nezasedali častěji než dvacetkrát v roce.

Ministerstvo spravedlnosti podle svého vyjádření nedisponuje údajem, kolik stát přísedící stojí. Zákon jim ale přiznává plošně 150 korun za den jednání. Vynásobíme-li tuto sumu dvaceti (průměrný počet dnů, kdy zasedají) a jejich počtem v zemi, dostaneme sumu vyšší než 17 milionů korun. Živnostníci k tomu mají nárok na náhradu části ušlé mzdy, zaměstnanci za dobu strávenou v soudní síni dostávají mzdu, jako by byli normálně v práci.

Přísedící se účastní jednání všech trestních řízení před okresním soudem a krajským soudem, jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a řeší zločin, u něhož je spodní hranice trestní sazby pět let a více.

V občanském soudním řízení rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před okresním soudem ve věcech pracovních.

„Zaměstnaným tohle samozřejmě dělá problém. Soudy jsou rády za každého přísedícího a z tohoto úhlu pohledu jsou pro ně ideální důchodci, kteří mají čas,“ podotkl Lada.

Zasedat by neměli víc než 20 dní v roce

V zemi působí necelých šest tisíc přísedících. Na čtyři roky je do funkce dosazuje vždy příslušné zastupitelstvo. Některé okresní soudy v různých koutech Česka obtíže při jejich shánění připouštějí.

„Dřív jsme byli až přesyceni, zájem byl enormní. Poslední dobou máme se zajišťováním senátních osob problém. Loni jsme museli oslovit obecní úřady, aby vyvěsily výzvu na úřední desku. Důchodci to dělají i proto, že se dostanou mezi lidi,“ uvedla Ludmila Hrabáčková z Okresního soudu v Bruntále.

„Řady přísedících se začínají tenčit. Jsou v určitém věku, ne všem slouží zdraví,“ postěžoval si předseda pardubického okresního soudu Milan Špryňar. Onemocnění přísedícího znamená odročit jednání (o situaci v kraji jsme psali zde).

Zájemci se nehrnou, přestože zákonná kritéria nejsou nijak přísná. Uchazeč musí být starší 30 let, mít trestní čistý rejstřík a jeho jméno nesmí figurovat v seznamech někdejších členů StB. Například vzdělání dle většiny dotázaných zásadní roli nehraje.

„Žádnou vlastní nadstavbu, co se týče požadavků na výkon funkce, nemáme. Řídíme se striktně kritérii danými zákonem,“ podotkl mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Neplatí, že by se kvůli nouzi o lidi dostávali do funkce ve velkém třeba dlouhodobě nezaměstnaní či lidé ve finanční nouzi, pro které je i 150 korun zajímavých. Úplně na kohokoli se nedostane i díky tomu, že předběžný seznam uchazečů sestavený radnicí či magistrátem putuje ještě před samotnou volbou nových přísedících k vyjádření předsedovi soudu.

„Žádného nezaměstnaného přísedícího nemáme, ani se nám na tuto pozici nikdo takový nehlásil. Většinou jsou to důchodci či lidé, jejichž práce má svou náplní blízko činnosti soudu,“ přiblížila mluvčí soudu ve Žďáru nad Sázavou Klára Sklenářová. „Nám obce dodávají dostatek lidí, skutečně většinou kvůli flexibilitě preferují seniory,“ dodal ředitel správy soudu v Teplicích Jiří Balabán.

Předseda si také určuje jejich počet. Ideálně by jich každý soud měl mít tolik, aby nezasedali víc než dvacet dní v roce.

Jsou přísedící u velkých krádeží přežitek?

S nedostatkem se nepotýká třeba ani Městský soud v Praze, který eviduje 250 přísedících. Zásadní potíž ale nastává v případě, kdy jimi potřebuje pokrývat například i rozsáhlé a komplikované hospodářské kauzy - nemají totiž čas.

„Tento počet by byl pro náš soud dostačující, pokud by všichni přísedící vykonávali svou funkci, jak jim ukládá zákon,“ řekla iDNES.cz mluvčí Markéta Puci. „My si myslíme, že profese či původní profese konkrétního přísedícího je důležitá. Potenciální uchazeči z těch zajímavějších profesí jsou ale vytížení, a tak pokud se o funkci ucházejí a jsou nakonec jmenováni, nakonec často selhávají kvůli časové náročnosti našich kauz,“ přiblížila.

V této souvislosti podle ní znovu přichází na řadu otázka zúžení okruhu trestných činů, u nichž je účast přísedících nutná. „Zastáváme názor, že by měli rozhodovat jen u trestných činů spáchaných proti životu a zdraví, naopak u majetkových a hospodářských trestných činů považujeme jejich účast za přežitek,“ doplnila Puci.

I podle Romana Lady by zákonodárci mohli zvážit, zda působení přísedících skutečně musí být koncipováno takto široce. „Jestli by se nedalo zúžit třeba na případy s dolní hranicí trestní sazby nad osm let,“ doplnil s odkazem na ministerskou éru Jiřího Pospíšila, kdy se uvažovalo o úplném zrušení.

Ministerstvo spravedlnosti změny nevylučuje. „Otázce institutu přísedících se bude věnovat Bílá kniha justice. Nyní situaci podrobně analyzujeme a zpracováváme příslušnou kapitolu, kterou budeme následně konzultovat, stejně jako ty ostatní, se zástupci justice. Nemůžeme vyloučit, že institut přísedících opravdu dozná určitých změn,“ připustila mluvčí resortu Kristina Labohá.

Většinu přísedících podle zkušeností soudce Lady motivuje touha podílet se na rozhodování a přispět výkonu spravedlnosti. Žádné povinné školení absolvovat nemusí, vždy záleží na konkrétním soudci, k němuž jsou přiděleni, jestli s nimi pracuje a zařídí jim třeba přednášku či školení. „Určitě to není plošná povinnosti. Chtělo by to s nimi pracovat, aby získali alespoň právní minimum,“ zauvažoval.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.