Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na psychoterapii se čeká i půl roku. Místo ní se předepisují prášky

  17:10aktualizováno  17:10
Spotřeba antidepresiv v Česku prudce roste, přitom by v řadě případů stejně dobře jako prášky posloužila psychoterapie. Na péči odborníka, který má smlouvu s pojišťovnou, ale čekají duševně nemocní i půl roku a na některé se nedostane vůbec. Problém mohou mít i pacienti propuštění z léčebny.
Nejen propuštěné pacienty psychiatrických léčeben je často problém umístit k psychoterapeutovi, který má smlouvu s pojišťovnou.

Nejen propuštěné pacienty psychiatrických léčeben je často problém umístit k psychoterapeutovi, který má smlouvu s pojišťovnou. | foto: MAFRA

Za posledních patnáct let se u nás spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila. Usoužení lidé chtějí úlevu okamžitě, psychiatři na ně mají málo času, a tak než aby něco zanedbali, raději tabletky předepíšou. Levnější a jednodušší varianta je to i pro pojišťovny.

„Pro pacienta to ale často není nejlepší řešení. Nejlepší efekt pozorujeme u pacientů, kteří jsou léčeni jak antidepresivy, tak psychoterapií. Dostupnost hrazené psychoterapeutické péče je ale špatná,“ říká místopředseda České psychiatrické společnosti Juraj Rektor.

Někteří odborníci zastávají názor, že třeba u mírné deprese mají antidepresiva a psychoterapie srovnatelné výsledky. Rapidní nárůst spotřeby léků vysvětlují tím, že se předepisují i na lehčí varianty nemocí, kde by byla terapie účinnější. Méně léků by nasazovali i u neurotických poruch jako jsou sociální fobie či panická porucha.

Jenže nějaká forma duševního onemocnění postihne každý rok přes 650 tisíc Čechů a ke vhodné psychoterapii se mnohdy těžko dostávají i vážné případy.

„Nabídka psychoterapie je nedostatečná. Abychom se alespoň přiblížili třeba německému standardu, museli bychom mít psychoterapeutů se smlouvou minimálně trojnásobek,“ říká Karel Koblic z pražského Psychoterapeutického střediska Břehová.

Potřebuje-li duševně nemocný, aby se mu odborník věnoval individuálně a dlouhodobě, na příjetí si počká i půl roku. „Že to není ideální situace, je slabé slovo, v mnoha případech je to průšvih,“ připouští Koblic a dodává, že ani tak pracoviště nemá kapacitu přijmout všechny, kteří si přinesou doporučení.

Terapeut se živnostenským listem může být risk

Klinický psycholog Jiří Drahota z České asociace pro psychoterapii potvrzuje, že sehnat v Praze hrazenou léčbu je skoro nemožné: „Když se zeptám kolegů, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, jestli by mi přijali pacienta, řeknou bohužel, protože mají dlouhý čekací list.“ Ne vždy však lze terapii odkládat.

„Vede to ke vzniku hrazených služeb, které jsou nuceni vyhledávat i pacienti ve vážném stavu, u nichž by bylo vhodné hradit péči ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje Drahota. Za jedno sezení pak pacient zaplatí i 800 korun a péče navíc nemusí být dostatečně odborná.

„Naše asociace sdružuje profesionály se smlouvami i bez nich a garantuje, že splňují evropské standardy. Část klientely nechce mít statut pacienta a hrazenou službu vnímá jako seberozvojovou věc, pro většinu populace by však bylo milejší mít více možností,“ podotýká Drahota.

Psychiatričtí pacienti

Údaje se týkají pacientů ambulantních oddělení a pracovišť psychiatrie v letech 2010 / 2015:

  • Počet pacientů - 495 tisíc / 650 tisíc - zvýšení asi o 31 %
  • Počet vyšetření či ošetření - 2,6 milionu / 3 miliony
  • Ženy tvořily v obou případech asi 60 procent pacientů.
  • Nejčastější diagnóza: neurotická porucha (39 / 40 procent), afektivní porucha (19 / 18 procent)
  • Registrováno 820 / 1137 ambulantních oddělení a pracovišť psychiatrie, ve kterých bylo evidováno 739 / 875 lékařů.
  • V psychiatrických lůžkových zařízeních provedli 59,1 / 60 tisíc hospitalizací.

Zdroj: ÚZIS ČR (loňská data zatím nejsou).

Vedle nedostatkových psychoterapeutů-zdravotníků s licencí v Česku působí i řada těch, kteří pracují na živnostenský list pro obor poradenství. I jako nelékaři sice mohou mít adekvátní kvalifikaci, avšak s pacientem se dostávají mimo zákonem vymezený prostor zdravotnické péče. Ten garantuje třeba mlčenlivost, odpovědnost, dodržování pravidel vedení dokumentace a další, připomíná Koblic.

Mnozí zdravotníci by psychoterapeuticky vzdělané kolegy z humanitních a sociálních věd rádi přijali mezi sebe a zákon lépe ošetřili v jejich prospěch. Myslí si, že by to poddimenzované psychiatrii pomohlo. Další však oponují, že stavbu domu stát také nesvěří někomu, kdo není v komoře architektů.

Počet pacientů roste rychleji než počet smluv

Odborníci volí psychoterapeutickou péči na základě více vodítek. „Diagnóza je jen jedním z nich. Někdy se pod ne tak závažnou skrývá velmi trýznivý osud pacienta, jindy závaznější diagnóza může na péči počkat, protože funguji antidepresiva či jiná farmakologická léčba,“ vysvětluje Karel Koblic.

Ve větších městech, třeba v Olomouci, mají podle informací Juraje Rektora někdy problém najít hrazenou terapii i lidé propuštění z psychiatrické kliniky.

Všeobecná zdravotní pojišťovna má smlouvu s 1 004 pracovišti. V roce 2010 jich bylo o necelých deset procent méně, jenže počet pacientů ošetřených na psychiatrii se za stejné období zvedl o více než třetinu (viz box).

VZP se hájí, že dostupnost tohoto typu péče zajišťuje tak, jak jí ukládá zákon. „Průběžně a neustále posuzujeme nejen dostupnost zdravotních služeb dle nařízení vlády, ale i čekací doby pro nové pacienty, případné stížnosti pacientů na nezajištění péče a další,“ přibližuje mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Za uplynulé dva roky pojišťovna uzavřela smlouvy s osmi žadateli odbornosti psychiatrie či klinická psychologie, kteří jsou kompetentní poskytovat i psychoterapeutickou péči. Pět žadatelů z důvodu dostatečného zajištění služeb v daném regionu odmítla.

„Rozhodně to není tak, že noví poskytovatelé dostávají smlouvu jen tehdy, když ji některý z dosavadních vypoví či zemře. V případě, že by VZP zjistila nedostatek poskytovatelů v konkrétním oboru v nějaké lokalitě, může sama iniciovat vyhlášení výběrového řízení,“ dodává Tichý.

Podle oslovených odborníků však nemají pojišťovny zcela jasno, jaká část nasmlouvaných psychiatrů skutečně pracuje i psychoterapeuticky, protože mnozí na to kvůli náporu pacientů v ambulancích a na odděleních nemají čas. „Pokoušíme se na navýšení průběžně tlačit, ale moc se nám to nedaří,“ připouští Karel Koblic.

Reforma dává naději na zlepšení

Odvětví psychiatrie dostává kolem deseti miliard z celkových asi 300, které dávají zdravotní pojišťovny každý rok na zdravotní péči. To jsou asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, v EU je přitom průměr výdajů na péči o duševní zdraví kolem 6,3 procenta.

Situaci by měl zlepšit vznik Center duševního zdraví. Počítá s nimi chystaná reforma psychiatrické péče, po níž odborníci už dlouho volají s tím, že je jako obor zanedbávaná a poddimenzovaná. Na reformu poputují kromě peněz ze státního rozpočtu i 3,2 miliardy ze dvou operačních programů.

Kromě zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče poputují peníze i na programy bojující proti stigmatizaci či zřizování a rekonstrukci psychiatrických oddělení v nemocnicích.

V rámci reformy by se měla podle ministerstva zdravotnictví řešit i případná úprava vládního nařízení o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, kterou se řídí pojišťovny.

„Aktualizace stávajících výkonů a zahrnutí nových výkonů do seznamu je určitě možné na podnět například odborné společnosti. Změny by dle zákona byly nejdříve projednány v pracovní skupině k seznamu výkonů. Následně by tomu byla přizpůsobena hodnota bodu a limity dané úhradovou vyhláškou,“ uvedla mluvčí resortu Štěpánka Čechová.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.