Základním stresujícím prvkem bývají situace, které dotyčný nemůže nijak ovlivnit. Zpoždění dopravního prostředku či dopravní kolaps mohou psychiku cestujícího zatížit více než samotná práce, do které dojíždí.
V podobných stresujících situacích se dojíždějící ocitají velmi často, zejména, cestují-li vlakem.
"Pořádkový policista i pilot mohou ve stresující situaci reagovat, ale pasažér zavřený ve vlaku nikoli," řekl odborník na problematiku stresu David Lewis. To se může podepsat jak na psychice, tak na zdraví cestujícího.
"Cestou do práce lidé tráví v průměru 45 až 60 minut. Za týden tak ztratí čas, který se rovná jednomu pracovnímu dni. Dojíždění lidi skličuje a u mnohých to vyvolává úzkost. Mnozí prý trpí cestovní ztrátou paměti - kvůli stresu si po dojetí nevybavují značnou část trasy," tvrdí Lewis.
O tom, jak moc může dojíždění škodit, rozhoduje fyzická kondice a celkový zdravotní stav. Ohrožení bývají zejména lidé s vysokým tlakem. U nich hrozí i riziko infarktu.
Studie radí, jak tyto stresové situace mírnit: buď prací z domova nebo alespoň úpravou pracovní doby tak, aby se lidé vyhnuli dopravním špičkám a zácpám.
