Když vejde do soudní síně, pravá polovina publika s úctou povstane, zatímco obecenstvo vlevo si ho vsedě prohlíží s neskrývanou nechutí. Před tribunál s úsměvem na tváři předstupuje bývalý peruánský prezident Alberto Fujimori, který i osm let po svém úprku z funkce zemi polarizuje stejně silně jako auditorium u soudu.
"Je to první případ v historii Latinské Ameriky, kdy je prezident souzen vlastním národem za porušování lidských práv. To Chilané s Pinochetem nedokázali," říká s uspokojením žalobce Ronald Gamarra.
Zatímco exprezidenta Srbska Milutinoviče soudil haagský tribunál pro zločiny z balkánských válek (minulý týden ho osvobodil) a středeční zatykač na súdánského prezidenta Bašíra byl vydán rovněž v Haagu, Peruánci si účty s někdejším vládcem vyřizují sami, a to právní cestou.
Podle žalobců nařizoval ozbrojeným složkám vraždy svých potenciálních protivníků a jako kamufláž používal boj s terorismem. On to přirozeně popírá. Rozsudek by měl být znám na konci března.
Abdikace poslaná faxem
Zemědělský inženýr Alberto Fujimori v roce 1990 ve volbách překvapivě porazil slavného spisovatele Maria Vargase Llosu. Úspěšně se pustil do ekonomických reforem, které zkrotily obrovskou inflaci a stabilizovaly rozklížené hospodářství. Byl velmi oblíbený u západních států, protože Peru otevřel investicím ze zahraničí. Dokázal si naklonit i obyčejné Peruánce, kterým imponovalo, že je zbavil teroristů z maoistické organizace Světlá stezka. Na to, že k tomu použil nejsurovější metody, v té době nehleděli.
Moc mu však zachutnala přespříliš, takže načas zrušil parlament. Později zase švindloval s volbami. Vyhnaly ho až masové protesty v roce 2000 poté, co se v televizi objevily nahrávky, jak si jeho pravá ruka Vladimiro Montesinos kupuje hlasy opozičních poslanců.
Fujimori uprchl ze země a svou abdikaci poslal faxem z Japonska, odkud pocházeli jeho rodiče. Pokusil se tam neúspěšně o politickou kariéru, když se v senátních volbách prezentoval jako "poslední samuraj". V listopadu 2005 ho zadržela chilská policie a po dvou letech průtahů ho předala do Peru.
El Chino z Japonska
Přesto je "El Chino", jak se mu tu obecně kvůli jeho asijskému původu říká, v Peru dál hodně populární. Zvláště v horských oblastech, kde žijí hlavně indiáni, můžete spatřit nápisy volající po propuštění exprezidenta na svobodu.
"Fujimori byl jediný politik, který se o nás staral," říká Iván z kmene Uros. Žije na jednom z rákosu udělaných ostrůvků na jezeře Titicaca. S pýchou ukazuje na "dar od prezidenta": solární panely, které indiánům v jejich rákosových obydlích umožňují po celý den sledovat na obrazovce telenovely.
"Takhle si kupoval přízeň chudých lidí. Pro Západ a velký byznys byl liberál, při lákání voličů se choval jako levicový populista," říká Ricardo Arias, který se živí jako průvodce turistů. "Všechny sociální programy zrušily nové exekutivy a lidé jsou po Fujimoriho vládě nostalgičtí," dodává.
Ale i v horách má Fujimori své velké odpůrce. V těch rodinách, které přišly o své příbuzné při zásazích armády proti teroristům. "Moji sestru zabili vojáci. Prý byla teroristka. Nikdo nic nevyšetřoval. Prostě ji zastřelili," souká ze sebe těžce pěstitel kakaa Israel Antonio Benancio z Tingo María. Nyní přeje Fujimorimu co nejvyšší trest.
Masakry proběhly i v Limě a okolí. A právě ty dostaly Fujimoriho před soud. Příbuzní obětí z měst jsou sebevědomější než lidé na venkově a neváhali žádat úřady, aby postavily před soud i bývalou hlavu státu. Ta nyní při přelíčení pozorně s bradou opřenou o dlaň poslouchá výslech svědků a sem tam si udělá poznámku do papírů. Soud se koná v nevzhledné budově na okraji Limy. Tady, na přísně střežené policejní základně, je Fujimori jediným vězněm.
Když proces před rokem začal, bylo před základnou živo. Protestovali tu jak Fujimoriho příznivci za jeho okamžité propuštění, tak jeho odpůrci za co nejpřísnější trest. Obě skupiny se často sešly na stejném místě, takže policie měla co dělat, aby překřikování nepřerostlo v hromadnou rvačku.
"Nyní už je klid, ale i tak mě při vycházení ze soudní místnosti semtam někdo z fujimoristů nenápadně praští loktem nebo mi řekne, že jsem komunistka nebo rudá teroristka. Já přitom celý život volím pravici," popisuje napětí v obecenstvu bioložka Carolina Huamanová. "Moje sestra byla jednou z obětí masakru na univerzitě v Cantutě. Kromě ní prezidentův tajný tým zabil dalších osm studentů a jednoho profesora. Měla z ní být učitelka, Fujimoriho nepodporovala, ale s terorismem neměla nic společného," říká Huamanová.
"Celý soud je nesmysl. Fujimori zachránil Peru, když zlikvidoval Světlou stezku. Možná přitom došlo k chybám, ale k těm ve válce dochází," soudí zase limský taxikář Pablo s tím, že smrt několika nevinných byla nutnou daní za mír.
Pedro Alva, právnický elév na straně obžaloby, takové argumenty odmítá: "Osobně si myslím, že Fujimori byl jedním z nejlepších prezidentů naší historie. Ale tenhle soud nemá rozhodnout, jestli byl dobrou, nebo špatnou hlavou státu, ale jestli zneužíval své funkce k porušování lidských práv a nařizoval vraždy."
Prezidentský rod Fujimori
I když nyní sedmdesátiletý exprezident bude odsouzen k trestu, který ho už z vězení nepustí, jméno Fujimori z peruánské politiky nezmizí. Jeho 33letá dcera Keiko v parlamentních volbách v roce 2006 získala nejvíce hlasů ze všech kandidátů. S politikou má bohaté zkušenosti. V devatenácti se stala náhradní první dámou poté, co se Fujimori rozvedl s její matkou.
Nyní žije hlavně v USA. Před prezidentskými volbami roku 2011 by se však mohla vrátit jako spasitelka. Pokud v nich Keiko uspěje, dá se předpokládat, že funkci využije k udělení amnestie pro svého otce.
