Zbídačení Severokorejci pocházejí ze všech částí země a stalinistickou říši opustil každý z nich zvlášť. Dvačtyřicetiletého doktora se ženou, matku s dcerou, devatenáctiletou dívku a další tak spojuje jediné - chtějí uniknout z kleští, ve kterých je svírá režim "milovaného vůdce" Kim Čong-ila.
"Vydali jsem se za jídlem a svobodou," píší ve společném prohlášení a přikládají střípky z příběhu, který zažili na stezkách obchodníků s lidskými osudy. "Některé z nás chytila policie a byli deportováni zpátky do Severní Koreje. Po návratu podstoupili měsíce věznění, které lze popsat jako úděsné," píší v prohlášení.
Raději riskovat život, než čekat na smrt
"V Severní Koreji žijeme v takový obavách z další perzekuce, že jsme se rozhodli riskovat při cestě za svobodou život. Je to lepší než čekat na smrt," popisují běženci. Další díl do jejich příběhu doplňuje jihokorejský aktivista Kim Sang-hun, který se podílel na jejich útěku.
Skupina pronikla do Vietnamu pašeráckými stezkami minulý týden, uvedl deník The New York Times. Na dánskou ambasádu pak vyhladovělé běžence dovedl dobrovolník, který pomáhá uprchlíkům z KLDR.
Mluvčí dánského ministerstva zahraničí Ole Brix Andersen potvrdil, že skupina je na ambasádě a požádala o ochranu, pomoc a politický azyl. Bez další podrobností poznamenal, že Severokorejci mohou na ambasádě zůstat. "Neposíláme pryč lidi, kteří jsou vystaveni nějakému druhu pronásledování," řekl.
Každý rok tisíc uprchlíků
Podobný příběh jako skupina devíti Severokorejců zažívá každý rok a asi tisíc lidí z pevnosti jménem KLDR. Na nebezpečné cestě musí překonat nejdříve jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi KLDR a Čínou. S pomocí převaděčů pak putují tisíce kilometrů na jih Číny.
UPRCHLÍCI Z KLDROd skončení Korejské války v roce 1953 do listopadu 2006 přeběhlo do Jižní Koreje více než 9000 Severokorejců. Podle statistik jich asi 7000 přešlo od roku 2002, od kdy se množství severokorejských přeběhlíků drží stabilně na více než 1000 lidech ročně. autor: ČTK |
Severokorejci často směřují na ambasády Jižní Koreje v Číně, Vietnamu, Laosu nebo Mongolsku. Vietnam ale uprchlíky nevidí příliš rád. Staví ho totiž před dilema, jestli v tu chvíli vyhovět Severní Koreji, se kterou je spřízněný ideologicky nebo Jižní Koreji, která je největším investorem v zemi.
Změnil se i přístup jihokorejské ambasády ve Vietnamu, která podle aktivistů Severokorejce nepřijímá ráda. Přístup se změnil v roce 2004, kdy Jihokorejci odvezl z velvyslanectví ve Vietnamu najednou 468 lidí. To rozzlobilo Pchjongjang a Jižní Korea půl roku na to oznámila, že tak velkou záchrannou operaci už nebude opakovat.
