Každý nový ministr obrany nastupuje do resortu s určitou představou o jeho fungování a o fungování armády. Jaká je ta Vaše?
Přicházím na ministerstvo, které má zaběhnutou vlastní štábní kulturu, a to je dobře, i když v tom mohou být i skryté nevýhody určitých rutinních postupů. Byl jsem jedním z těch, kteří prosazovali přeměnu armády v pružnou, mobilní a profesionální armádu. To je, a i u mě zůstane, hlavní prioritou.
Koncepce hotová je, i když ne v každém detailu. Na mně je dopracování těchto detailů. Koncepce obsahuje i prvek projektového finančního plánování, tzn. zavedení mechanismů, které budou schopny přesně určit, jaký efekt to které opatření má. Domnívám se, že s danými finančními prostředky je možné dosáhnout cílů, které v současné době armáda má.
Armáda ale není jediným prvkem v obranném systému republiky...
Ano, to máte pravdu, ale je prvkem fyzicky nejdůležitějším, i když hlavní součást obrany je dnes opřena o smluvní závazky. Ale abychom jim mohli dostát, musíme mít funkční armádu. A já osobně se domnívám, že by taková armáda neměla být vytvořena jen z několika málo specializovaných odborných jednotek, jakkoli je specializace nezbytná. Měla by být zachována představa celostní, úplné armády.
V čem chcete navazovat na Vašeho předchůdce a co chcete měnit?
V koncepci armády, její přeměny v profesionální, mnohem menší a schopnou plnit naše závazky, budu navazovat na všechny své předchůdce. Nedomnívám se, že je správné, aby ministr, který ještě nepoznal zblízka personální, organizační a finanční fungování svého budoucího resortu, do něj přicházel s představou nějaké revoluce. Snad jen budu klást o odstín větší důraz na to, čemu se v ústavní teorii říká civilní kontrola ozbrojených sil.
Co si pod tím mám představit konkrétně?
To není jen o tom, že pokud byl někdo generálem nebo vysokým důstojníkem, diskvalifikuje ho to pro vysoký post na ministerstvu. Tito lidé jsou odborníci a dokáží rozlišit mezi tím, že byli aktivními vojáky a nyní jsou vysokými úředníky. Je to hlavně o tom, že řízení celé obrany není jen věcí ministerstva obrany. Je to civilní podřízenost ozbrojených složek takovým orgánům, jako je například Bezpečnostní rada státu a především prezident republiky.
A právě prezidentu republiky jste v úterý řekl, že s ním chcete více konzultovat bezpečnostní politiku...
Já jsem neřekl více. Řekl jsem, že s ním chci konzultovat. Nevím, do jaké míry byla tato problematika pro všechny strany dostatečně konzultována. Nechci hodnotit, jestli málo nebo hodně.
Já se domnívám, že právě ministerstvo obrany je nejvíce spojeno s prezidentem republiky, který je z ústavy vrchním velitelem armády. K žádnému jinému ministerstvu prezident tak jmenovitý, ústavní vztah nemá. Spolupráce mezi těmito dvěma institucemi by měla být úzká. Jsem nejen připraven konzultovat s prezidentem, ale přímo aktivně se o to snažím.
Podle všeho, co jste zatím řekl, hádám, že hodnotíte nastartovanou profesionalizaci armády kladně...
Ano. Do jaké míry uskutečňování této koncepce probíhá uspokojivě, na to se budu muset podívat. Samozřejmě, že v některých detailech to vždycky zaskřípe, ale zatím nemám žádné indikace, že by bylo něco úplně v nepořádku.
Jaké kompetence chcete delegovat na své náměstky? Vyberete si je sám nebo Vám budou tzv. "dosazeni"?
Rozdělení pravomocí mezi náměstky je záležitostí vnitřní struktury ministerstva. To funguje určitým způsobem, a tak to asi z větší části zůstane. Jiná věc je personální obsazení. Znovu říkám, nenastupuji do resortu s revolučním nadšením. Nebylo by ode mne správné přijít tam a říct: Všechno je špatně, všichni náměstci pryč, všechno změnit.
Náměstci, kteří tam jsou, jsou velmi kvalifikovaní lidé. S každým z nich se setkám a promluvím. Záleží také na nich, jestli budou chtít odejít. Já bych to ale nevítal. Pokud jde o koaliční smlouvu, je v ní řečeno, mimo jiné, že koaliční strany mají právo navrhnout ministrovi náměstka v resortu, kde nemají ministra z vlastní strany. Ale to rozhodnutí je na ministrovi. Myslím, že to je mechanismus správný. Je to cesta k tomu, aby spolupráce v oblasti obrany fungovala.
Mělo by se podle Vás nějak změnit působení našich vojáků v zahraničních misích?
Není co na tom měnit. Pokud ale budeme vysílat v rámci našich aliančních, či jiných, závazků naše vojáky do krizových oblastí, musíme mít vždy na paměti, že to je jen krok A, a mít předem rozpracovaný krok B. Tedy, co bude následovat po skončení nasazení. Není možné provést vojenskou operaci a potom nemít civilní řešení. Mezinárodní společenství má určité rezervy v analytickém předvídání toho, jakým způsobem mají být zajištěna opatření k tomu, aby nebyl potřeba jakýkoli pobyt cizích vojsk na území daného státu.
S Václavem Klausem jste hovořil i našem angažmá v NATO a bezpečnostních strukturách Evropské Unie.
Oba se shodujeme, že základním mechanismem zajišťování naší bezpečnosti je NATO a my musíme být technicky, personálně a finančně připraveni splnit naše závazky. Pokud se týče Evropské Unie, není bezpečnostním útvarem. Ale je zřejmé, že evropská integrace přináší podstatné zvýšení stability a bezpečnosti. Ekonomická váha Unie by měla postupně získávat svoji projekci i ve schopnosti přispívat k udržování stability a míry formou jednotek.
Nehrozí vytváření duplicitních struktur?
Je velmi důležité, aby byla absolutně vyloučena možnost vytváření duplicitních struktur. S prezidentem podporujeme myšlenku tzv. komplementarity. To, co se bude vytvářet v bezpečnostní oblasti v rámci Evropské Unie, může pouze doplňovat struktury NATO, využívat je. Ale je také pravda, že v určitých případech, kupříkladu z geopolitických důvodů, může být vhodnější, aby se stabilizačního vojenského úkolu ujaly jednotky pod hlavičkou EU.
