Nechceme vás, zní z EU

  • 11
Brusel - Obyvatelé Evropské unie nepotřebují její rozšíření na východ. Nikdo je zatím nedokázal přesvědčit, že je to nutné a prospěšné. Poslední průzkumy ukazují, že veřejná podpora pro vstup nových členů do EU je nízká a často i klesá. Dánové, Nizozemci, Němci i další by mezi sebe rádi přijali Švýcary a Nory (kteří o členství v EU nestojí). Zato se vstupem Čechů, Poláků či Maďarů souhlasí jen v málokteré zemi EU jasná nadpoloviční většina lidí.

"Úroveň podpory pro vstup nových zemí je obecně politováníhodná a znepokojující," přiznal mluvčí EU Jonathan Faull po zveřejnění posledního průzkumu veřejného mínění.

Většina lidí ani rozšíření EU nepovažuje za důležité. Vstup nových zemí řadí až na poslední místo v prioritách, o jejichž prosazení se má usilovat. Jen jeden z každých čtyř občanů EU soudí, že to má být priorita.

Představitelé unie začínají uznávat, že to může být největší překážka pro české, slovinské či jiné připojení k EU. Při hledání cest, jak zvrátit nepříznivý postoj veřejnosti, jsou však teprve v počátcích: pomocí různých výjimek a omezení se snaží uklidnit největší obavy lidí z přílivu levných pracovních sil, z nové tvrdé konkurence či z pronikání organizovaného zločinu.

Tím zastavují aspoň nejhorší kritiku. Podpora pro jejich politiku vůči východním uchazečům však neroste.

Nikdo z nich zatím nedokáže pádně vysvětlit, proč EU vůbec potřebuje přijímat nové členy.

Hrozí, že vstup nových se stane dalším krokem unie, který si mezi sebou dohodli vládní politici bez ohledu na názory své veřejnosti. To by jen dále snížilo slábnoucí podporu veřejnosti pro unii vůbec.

Evropané rozšíření nechtějí
Od Portugalska po Finsko klesá v EU podpora rozšíření. Lidé se bojí, že zchudnou a že jim přibudou nové problémy. Je to nebezpečná tendence, neboť politici nemohou voliče dlouho ignorovat.

Podpora rozšíření EU neklesá jen mezi Čechy: je to celoevropský jev. Mezi politiky zatím patří projevy podpory pro rozšíření EU k dobrému tónu. Lidé to však vidí jinak: nevšímají si řečí o míru a blahobytu, které má rozšíření přinést. Spíše se obávají problémů, které jim Východ způsobí.

"Stupeň podpory pro rozšíření je v některých členských zemích znepokojivý. Buď propadá, nebo stagnuje," varoval už počátkem roku polský státní tajemník pro evropskou integraci Jacek Saryusz-Wolski.

Tento trend se dosud nijak nezměnil: jen v posledních dnech ohlásili další pokles zájmu o nové členy Finové a Belgičané.

Přitom čtyři pětiny Belgičanů jsou pro EU - ale pro takovou unii jako dnes, tedy bez nepříjemných novot a změn, bez nových chudých zemí. Podobné nálady jsou rozšířeny v celé unii. Jak ukazuje průzkum Eurobarometr, jen 44 procent jejích občanů podporuje vstup Čechů a dalších nováčků.

To je stejné procento jako v České republice. Jenže počet lidí, kteří jsou proti novým členům, je až dvakrát vyšší než mezi Čechy (35 procent proti českým 19 procentům pro ne). "Nedostatek veřejné podpory je největším problémem procesu rozšíření EU," musel přiznat generální ředitel pro rozšíření Eneko Landaburu.

Jen někteří členové vedou proti rozšíření otevřený boj - hlavně ve jménu svých chudých, kteří přijdou o peníze EU kvůli ještě chudším zemím Východu. "Nebudou-li žádné náhrady pro Mezzogiorno (jih Itálie), budeme žádat, aby se rozšiřování na východ zpomalilo," nechal se po volbách slyšet jeden z politiků vládní koalice Silvia Berlusconiho. Až nastolení nové italské vlády vedlo jejího šéfa k výroku o "morální povinnosti", jakou je přijetí východních zemí do unie.

Může si to dovolit - Itálie a Španělsko jsou jediné z pěti velkých zemí EU, kde je veřejné mínění spíše pro rozšíření.

Obyvatelé EU se bojí o práci a nechtějí doplácet na "chudáky"
Obyčejní lidé však nemění svůj postoj tak náhle jako politici. Už dlouho jsou pod vlivem zpráv o přílivu levných pracovních sil, které jim vezmou práci, o otevření hranic na Východ, odkud přijde jen zločin, a o ztrátě prostředků, které zatím dostávají z Bruselu.

Tyto obavy zřejmě stály v pozadí nedávného odmítnutí reformy EU v Irsku. "Lidé, hlavně na venkově, mají strach z rozšíření a vůbec z dalšího vývoje EU, který může znamenat méně práce, méně peněz i menší vliv v unii," uvedl nejmenovaný irský diplomat.

U bohatších zemí, jako je třeba Finsko, k tomu přibývá obava z doplácení na chudáky. Finové by byli ochotni přijmout pobaltské země, Maďary a Čechy, i kdyby na to museli vynaložit další peníze ze svých daní. Ale pro Polsko nebo Rumunsko by už k tomu ochotni nebyli.

Jenže jak ukazuje vývoj, hlas veřejného mínění je proti jasné vůli politiků a proti příslibům vůči Východu slabý.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video