Dvě slova, jež diskvalifikovala třicetiletou Marcelu Zupkovou pro mytí nádobí v univerzitní kuchyni v Hradci Králové. Napsala je Eva Panochová z firmy Akyma provozující jídelnu, když se u ní Zupková před pár dny ucházela o práci. A to přímo do potvrzenky úřadu práce, který ženu do jídelny poslal.
"Paní Panochová mi řekla, že Cikánky do práce nechce, že má s nimi své zkušenosti," vzpomíná na studenou sprchu Zupková. "Oponovala jsem jí, že mě vůbec nezná, ať mi dá alespoň šanci. Abych jí dokázala, že nejsem jako ostatní. Obměkčit se však nenechala."
Poté, co se o kauzu začala zajímat celostátní média, zaujala Panochová pozici mrtvého brouka. Prostřednictvím svého advokáta však popírá, že by Zupkovou nepřijala kvůli barvě pleti. "Eva Panochová sdělila paní Zupkové, že na místo, o které usilovala, již pracovnici má.
Ve stresu z pracovních povinností a z určitého nátlakového jednání paní Zupkové poté omylem a nešťastně do odůvodnění napsala 'romský původ'," snaží se Panochovou bránit její advokát Jiří Slezák.
Minulý týden však v Hradeckých novinách obhajovala své rozhodnutí jinak: "Proti Romům nic nemám, ale jak to před zákazníky vypadá, když je Romka u výdeje obědů? Někteří Romové jsou pracovití, ale já jsem zde ještě žádného takového neměla."
Do případu se mezitím vložil tamní úřad práce, který s firmou zahájil správní řízení. "Dvě stě padesát tisíc, to je maximální částka, kterou můžeme za diskriminaci uložit," říká šéf úřadu v Hradci Králové David Kafka.
"Zatím je o tom předčasné mluvit. Jednou věcí je skutek sám a druhou okolnosti, které k tomu vedly. Nejdříve musíme vše důkladně zdokumentovat," uhýbá Kafka před dotazem, jak tvrdě budou firmu Akyma trestat.
Odmítnutá žena navíc podala na provozovatele jídelny trestní oznámení, jímž se už zabývá policie. Jak pochodí, je však otázka. Zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab míní, že šance vyhrát spor cestou trestního stíhání jsou malé.
"I když se doloží, že se vše stalo přesně tak, jak diskriminovaný uvádí, nebude naplněna skutková podstata trestného činu. Musí tam být výzva k tomu, aby někdo někomu upíral jeho práva," vysvětluje.
Občanskoprávní spor, to je podle Jařaba schůdnější způsob, jak se s diskriminací vyrovnat. Jenže český právní systém je v tom směru děravý. "V Americe by si na takovém případu smlsli všichni právníci. Z firmy by vysoudili miliony," poznamenává advokátka Klára Samková-Veselá.
Vládní rada pro lidská práva nyní připravuje antidiskriminační zákon, který by obětem v podobných případech pomáhal a jejž po nás požaduje Evropská unie. "Měl by vzniknout orgán, pracovně mu říkáme centrum, který by stěžovatelům poskytl právní pomoc. Podíval by se na jednotlivé stížnosti a u těch věrohodných by nemajetnému člověku, pokud by se soudil občanskoprávní cestou, zaplatil advokátní služby," líčí Jařab.
Zupková, jež už tři roky neúspěšně hledá práci, má smůlu, že dosud centrum nefunguje, aby jí pomohlo.
|
Jařab: Je to jenom špička ledovce Jak tedy vypadá ta méně zjevná diskriminace? Bohužel, zkušenosti mnoha Romů včetně těch kvalifikovaných jsou následující: zjistí, že je někde volné místo, zavolají tam, a když nemají nijak zvlášť romsky znějící jméno - třeba Bílý, Holub nebo Polák - domluví si schůzku. Sotva se pak ukážou ve dveřích, řekne jim zaměstnavatel, že místo je náhle obsazené. Oni později zpětně zjišťují, že místo je stále volné. Jenomže dokázat tuto diskriminaci je velmi obtížné. Marcele Zupkové to však řekli rovnou: Nechceme vás kvůli vašemu původu. Ano, to je na tom případu neobvyklé. Odmítnutí bylo naprosto otevřené, a dokonce napsané na papíře. |
