Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechat soupeře vést Sněmovnu? Nutné zlo, kterému politici říkají dobrý zvyk

  2:37aktualizováno  2:37
ČSSD trvá na tom, aby jí rodící se pravicová koalice přenechala post šéfa Sněmovny. Úřadující šéf strany Bohuslav Sobotka připomíná, že sociální demokraté vyhráli volby, a apeluje na politickou kulturu. Pohled do minulých volebních období ale říká: v Česku se rytířské přenechání této pozice soupeři nenosí.

Miloslav Vlček je dobrým příkladem toho, jak se v Česku volí šéf Sněmovny. Zastupoval opoziční stranu - nikoliv proto, že by vláda opozici tento post přenechala, ale na základě dlouhých a úporných jednání po volební remíze. | foto:  David Neff, MAFRA

"Jsem přesvědčen o tom, že uplatnění zásady 'většina bere vše' nepomůže zlepšení politické kultury v Poslanecké sněmovně. ODS, VV a TOP 09 nerespektují fakt, že volby vyhrála ČSSD a má i nejvíce poslanců," tvrdí úřadující šéf oranžových Bohuslav Sobotka.

Jeho strana sice vyhrála volby, pod bývalým předsedou Jiřím Paroubkem ale přišla o koaliční potenciál. A dnes občanští demokraté, Věci veřejné a TOP 09 naznačili, že křeslo třetího nejvyššího ústavního činitele v zemi obsadí vlastním člověkem. (čtěte Vést Sněmovnu má zástupce koalice)

Ještě před několika dny přitom předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg k přenechání postu ČSSD říkal: "U strany, která je nejsilnější ve Sněmovně, je to naprosto možné. Odpovídá to dobrým zvyklostem."

JAK SE VOLÍ PŘEDSEDA

Předsedu Poslanecké sněmovny volí poslanci tajně, nelze tedy zjistit, kdo jak hlasoval.

Opozice disponovala předsedou Sněmovny ve třech z pěti uplynulých funkčních období Sněmovny, ani jednou ovšem vláda nenechala toto křeslo opozici dobrovolně.

Nejsilnější strana disponovala předsedou Sněmovny ve dvou z pěti minulých volebních období. V obou případech (1992-1996 ODS, 2002-2006 ČSSD) zároveň nejsilnější strana vládla.

Schwarzenberg ovšem žil v letech 1948-1989 v emigraci. Pohled do historie říká: v České republice dobrovolné přenechání křesla šéfa Sněmovny komukoliv vůbec žádným "dobrým zvykem" není.

Klaus na Zemana, Zeman na Klause

V roce 1992 vyhrála volby ODS a v čele Sněmovny, kde měla jí vedená pravicová koalice většinu, stanul občanský demokrat Milan Uhde.

O čtyři roky ODS zopakovala volební vítězství, ale skládala jen menšinovou vládu disponující 99 ze 200 poslanců. Hned v prvním kole volby předsedy Sněmovny uspěl předseda ČSSD Miloš Zeman se 103 hlasy, za protikandidáta měl jen republikána Jana Vika.

Když Klausova vláda padla, konaly se v roce 1998 mimořádné volby. Vyhrála je ČSSD, nedohodla se ale na vládě s menšími stranami. Uzavřela opoziční smlouvu s ODS, díky jejíž toleranci Zeman vládl. A šéfem Sněmovny se stal tehdejší předseda ODS Václav Klaus. ČSSD vlastního kandidáta nepostavila.

Když v roce 2002 vznikla většinová vláda ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL, vyhoupl se do čela Sněmovny sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Ve druhém kole získal 101 hlasů - přesně tolik, kolik měla vládní koalice. Kandidátem ODS tehdy byl Václav Klaus.

V roce 2006 volby dopadly remízou a volba Miloslava Vlčka z ČSSD byla výsledkem velmi komplikovaných jednání. Jako velmi reálná se totiž jevila možnost, že selžou dva pokusy o sestavení vlády iniciované prezidentem a že napotřetí bude výběr předsedy vlády právě na šéfovi Poslanecké sněmovny.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka je poslancem od roku 1996, zúčastnil se tedy dosud čtyř voleb předsedy Sněmovny. Protože žádná polistopadová vláda dobrovolně křeslo předsedy Sněmovny opozici nepřenechala, je Sobotka opatrnější: nezdůrazňuje, že ČSSD je (či bude) stranou opoziční, ale argumentuje tím, že volby vyhrála.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka (vpravo) a prezident České...
Lékař: Ministr zdravotnictví nadržuje nemocnicím, protesty mohou přitvrdit

Praktičtí lékaři ve středu protestují proti byrokracii a připojili se k nim i lékárníci, aby upozornili na ohroženou dostupnost lékárenské péče. Předseda...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.