Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechal bych vládnout odborníky do řádných voleb. I bez důvěry, říká Zeman

  19:17aktualizováno  19:17
Bývalý premiér Miloš Zeman nevidí předčasné volby jako jediné řešení politické situace po vyslovení nedůvěry vládě. Liší se tím od Mirka Topolánka i Jiřího Paroubka, kteří je chtějí. Kabinet odborníků by podle Zemana mohl vládnout až do června 2010. A to i kdyby nezískal důvěru.

Bývalý předseda vlády a kandidát na prezidenta Miloš Zeman. „Premiérem bych vybral člověka blízkého svému mozku, a ne srdci. Mozek je v politice důležitější,“ říká. | foto: iDNES.cz

Jak hodnotíte pád vlády?
Kdybych byl Ital, tak bych to považoval za celkem triviální záležitost, protože frekvence většiny italských vlád je ještě kratší, než byla Topolánkova vláda. Jsem v tom neutrální. Plně respektuji právo opozice svrhnout vládu a na druhou stranu plně respektuji právo vlády bránit se zuby nehty, aby zůstala u moci.

Je to rozhodnutí poslanců, které nevítám ani neodsuzuji. Snad si jenom říkám, že v době evropského předsednictví nad tím přibývá otazník, který by za normálních okolností neexistoval.

Jste bývalý prognostik. Jak budou podle vás probíhat následující jednání?
Všichni mluví jen o předčasných volbách jako jediném řešení. Já bych se ale rád podělil s jiným prognostickým scénářem, který se nemusí naplnit.

To, že většina lidí ztotožňuje pád vlády s předčasnými volbami, není sice chybný úsudek, ale málo lidí si všímá toho, že v ústavě je mezera, ať už úmyslná nebo z nedbalosti. Ta spočívá v tom, že je-li jmenován nový nebo staronový premiér, tak podle ústavy je povinen do třiceti dnů od tohoto jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru.

Ústava však vůbec neupravuje dobu, která má uplynout od demise předchozí vlády do jmenování nového premiéra v prvních dvou pokusech prezidentem republiky a ve třetím pokuse předsedy Poslanecké sněmovny. Tato mezera vytváří teoretickou možnost, že jakákoliv vláda, ať už ta v demisi nebo následující vláda, která podle mne nedostane důvěru, může vládnout až do konce funkčního období, tedy do června 2010.

A záleží pouze na rozhodnutí prezidenta a ve třetím pokuse předsedy Poslanecké sněmovny, zda této možnosti využije, nebo ne. Ono se to do jisté míry už jednou stalo mezi první a druhou Topolánkovou vládou. Toto jednání trvalo řadu měsíců.

Kandidoval jste na prezidenta republiky. Kdybyste byl nyní na jeho místě, jak byste postupoval?
Jako první bych jmenoval premiérem člověka blízkého svému mozku, a ne srdci, protože mozek je v politice důležitější než srdce. Nechal bych jej sestavit vládu složenou z odborníků, což současně mohou být politické osobnosti. To se nevylučuje, ale také to není automaticky totožné.

Klidně bych vyčkal, zda této vládě bude, nebo nebude vyslovena důvěra. A i kdyby jí byla vyslovena nedůvěra, tak bych využil svého ústavního práva a nechal bych vládu dovládnout do červnových voleb v roce 2010.

A co byste radil Miroslavu Topolánkovi nebo Jiřímu Paroubkovi?
Nechci nikomu radit a nikomu nic doporučovat. Úkolem prognostiků je upozorňovat na plejádu možností. A ať z této možnosti vyberou aktivní politici, a ne vysloužilí politici, jako jsem já.

Jak hodnotíte postoj tzv. přeběhlíků?
Nechci odpovídat cynicky, ale politika má i nechtěný humor. Přejde-li poslanec z jednoho protivného tábora na vaši stranu, pak je to konstruktivní poslanec. Uteče-li vám poslanec z vašeho tábora na druhou stranu, je to přeběhlík.

A podle vás jsou to tedy spíše přeběhlíci, nebo konstruktivní poslanci?
To právě záleží na úhlu pohledu. Zda jste šéfem té či oné strany.

A z vašeho pohledu důchodce z Vysočiny?
Z mého pohledu důchodce z Vysočiny jsou to lidé, kteří se z nějakých důvodů rozešli se svojí vlastní stranou, což se v politice stává, a víte, že ústava říká, že poslanec hlasuje podle svého vědomí a svědomí, a ne podle stranických pokynů. Takže tím přeběhnutím nejednali v rozporu s ústavou.

Na druhé straně se mohu ptát po motivech rozchodu s vlastní stranou. Zda je to tím, že strana zradila program, se kterým šla do voleb, což lze pochopit. Nebo zda je to motiv, kterému se za první republiky říkalo nízký a nečestný. Ale já nejsem ani vyšetřovatel, ani soudce a nevidím do duší jednotlivých poslanců, takže nevím, zda šlo o motiv prvního, nebo druhého typu.

Proč je podle vás politická situace v zemi tak nestabilní?
Devadesát sedm procent voličů jsou nestraníci a jen tři procenta jsou členové nějakých politických stran. Z těchto tří procent pak sestavuje kandidátky jen malé množství funkcionářů. Tyto kandidátky pak předkládají těm sedmadevadesáti procentům lidí, kteří mohou stěží cokoliv ovlivnit.

Já jsem proto pro rozšíření práv voličů a pro změnu volebního zákona. Důsledkem by bylo, že kandidáti by byli vybíráni pečlivěji.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.