Vláda Petra Nečase si může jít pro důvěru poslanců, schválila své programové prohlášení.

Vláda Petra Nečase si může jít pro důvěru poslanců, schválila své programové prohlášení. | foto: Michal Růžička, MAFRA

Nečasova vláda schválila program. Chce uznat protikomunistický odboj

  • 781
Už jen krůček chybí premiérovi Petru Nečasovi, aby mohla jeho vláda začít prosazovat program úspor a reforem. Ministři schválili programové prohlášení vlády a příští týden v úterý s ním půjde Nečas do Sněmovny pro důvěru od poslanců. Na poslední chvíli do prohlášení vláda přidala, že chce zákon o protikomunistickém odboji.

Získat důvěru Sněmovny by pro vládu neměl být problém. Opírá se totiž o podporu 118 poslanců ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, což jí zaručuje pohodlnou většinu.

Strany, které kabinet vytvořily, ho nazývají "vládou rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci", což také vyjadřuje priority patnáctičlenného Nečasova týmu, v němž není ani jedna žena. Vláda chce postupně snižovat schodek státního rozpočtu tak, aby byl v roce 2013 nižší než 3 procenta hrubého domácího produktu a aby v roce 2016 mohl být rozpočet vyrovnaný.

Přečtěte si programové prohlášení

Stáhněte si celý dokument ve formátu .pdf

"Musíme reformovat veřejné finance, systém zdravotnictví a přijmout opatření, které sníží prostor pro korupci," řekl po jednání vlády premiér Nečas.

Vláda doplnila program po pohřbu mašínovce Paumera

Jedinou podstatnou změnou programového prohlášení je podle něj to, že se vláda výslovně hlásí k uznání protikomunistického odboje. Premiér to oznámil v den, kdy se on i další ministři osobně zúčastnili pohřbu Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.

Milan Paumer

"Vzniklo to na základě dojmů z pohřbu pana Paumera," potvrdil předseda Věcí veřejných Radek John. "Je třeba, aby bylo uznáno, že odpor proti komunistickému režimu byl stejně legitimní jako odpor proti nacismu," řekl po jednání vlády šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. (čtěte S Paumerem se loučili i politici. Za svobodu je třeba bojovat, shodují se)

V Česku byl po listopadu 1989 přijat o zákon o protiprávnosti komunistického režimu, ale zákon, který by výslovně morálně ocenil odboj proti němu, a to i se zbraní v ruce, se zatím pravicovým politikům prosadit nepodařilo, i když se o to hlavně senátoři ODS snažili.

Seškrtají dávky i státní podporu stavebního spoření

Hlavní agendou vlády v příštích čtyřech letech však budou úspory. Kvůli boji proti dluhům státu Nečasova vláda například seškrtá některé sociální dávky. Třeba porodné budou lidé dostávat pouze za první dítě, a to pouze v případě, že příjem rodiny je velmi nízký, pod 2,4násobkem životního minima. ODS, TOP 09 a Věci veřejné se také dohodly, že sníží sumu peněz na mzdy pro státní zaměstnance o deset procent. Výjimkou mají být jen učitelé, jimž vláda pro příští rok přidá 2,1 miliardy korun.

Vláda chce také "osekat" státní podporu stavebního spoření, snížit platy politiků o pět procent a zdanit náhrady, které dostávají. Nová koalice slibuje přímou volbu prezidenta a omezení imunity poslanců a senátorů.

Jednou z priorit Nečasovy vlády je důchodová reforma, o jejíž podobě chce vyjednávat i s opoziční ČSSD. Cílem reformy je to, aby si lidé na budoucí důchod zčásti spořili v penzijních fondech.

Vláda chystá velké změny i ve školství. Studenti vysokých škol by za studium platili (maximálně 10 tisíc korun za semestr) - a to formou takzvaného odloženého školného. Prakticky by to znamenalo, že by si mohli vzít státem garantovanou půjčku, kterou by spláceli až poté, kdy jejich příjem po studiu překročí průměrnou mzdu.

Opoziční sociální demokraté zopakovali, že Nečasově vládě důvěru nedají. Úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že politika nové pravicové vlády povede k větší nerovnosti, protože nejbohatší lidé nebudou přispívat k vyrovnávání veřejných rozpočtů. Zhorší se podle něj také dostupnost veřejných služeb, například školné zabrání podle sociální demokracie některým lidem v přístupu ke studiu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video