"Je to využití amnestie a té hysterické vlny, která se kolem ní vytvořila, k řešení úplně jiných politických témat, v daném případě standardnímu souboji opozice vůči vládě," řekl prezident Klaus ve čtvrtek v ČT k hlasování o nedůvěře. (více zde)
Pro svržení vlády by muselo hlasovat 101 z 200 poslanců, ale tolik jich opozice nemá. Jasno o tom, že vláda i tentokrát hlasování přežije, bylo ve chvíli, kdy se ji rozhodli dál podporovat poslanci, kteří spolu s vicepremiérkou Karolínou Peake odešli z Věcí veřejných - a to i přesto, že prezident na návrh premiéra odvolal Peake z pozice ministryně obrany.
ČSSD, komunisté a Věci veřejné mají jen 91 hlasů, vládu podrží ODS, TOP 09, LIDEM a na jejím pádu nemají zájem ani někteří nezařazení poslanci. Ti nechtějí riskovat, že by pád vlády vedl k předčasným volbám.
Zaútočí opozice na prezidentského kandidáta Schwarzenberga?
Jedním ze zajímavých momentů jednání bude, zda opozice vedle kritiky Klausovy amnestie a vlády využije schůzi Sněmovny i k ataku na prezidentského kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Komunisté totiž podporují jeho soupeře Miloše Zemana a sociální demokraté vyzvali své voliče, ať "zváží" podporu Zemana jako levicového kandidáta nespojeného s Nečasovou vládou. Z prezidentské volby totiž vypadl kandidát ČSSD Jiří Dienstbier.
Na Klausově amnestii vadí jejím kritikům, mezi něž patří i politici vládní TOP 09, její rozsah. Poukazují na to, že se týká i lidí podezřelých ve velkých hospodářských kauzách, o nichž nedokázaly soudy více než osm let rozhodnout. Skupina senátorů napadla právě tuto část amnestie u Ústavního soudu. (více o tom, čeho chtějí při stížnosti využít, najdete zde)
