Premiér Petr Nečas na jednání o budoucím rozpočtu EU (8. února 2013)

Premiér Petr Nečas na jednání o budoucím rozpočtu EU (8. února 2013) | foto: AP

Nečasovi se nelíbí bývalí učitelé marxismu-leninismu v radě ÚSTR

  • 496
Premiér Petr Nečas opět kritizuje změny v Ústavu pro studium totalitních režimů. Vadí mu, že v nové vědecké radě ústavu jsou bývalí členové KSČ a dokonce lidé, kteří vyučovali dějiny KSČ v Ústavu marxismu-leninismu. Podle informací iDNES.cz se jedná o historika Jana Rataje.

"Rezignace všech členů původní vědecké rady obsazené nezpochybnitelnými a nezávislými osobnostmi, kde mimo jiné působili profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, profesor z Harvardu Mark Kramer nebo bývalý šéf rady Michael Kraus, jasně ukázala, co se v ústavu děje. Dnes ve vědecké radě figurují jména bývalých dlouholetých členů KSČ a odpůrců vzniku ústavu, dokonce i lidí, kteří za totality vyučovali dějiny KSČ v Ústavu marxismu-leninismu, to hovoří samo za sebe," uvedl Nečas.

Vědecká rada

Zdeněk Beneš, historik, Filozofická fakulta UK

Muriel Blaive, historička, Boltzmannův Institut

Peter Bugge, historik, Univerzita Aarhus

Ladislav Cabada, politolog, Metropolitní univerzita

Michal Pehr, historik a politolog, Masarykův ústav AV ČR

Petr Pithart, právník, politolog a historik, Právnická fakulta UK

Adrian Portmann - von Arburg, historik, Masarykova univerzita

Vilém Prečan, historik, Československé dokumentační středisko

Jan Rataj, historik a politolog, VŠE

Oldřich Tůma, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny

Karel Vodička, politolog, Institut Hannah-Arendtové

Tomáš Vrba, psycholog, překladatel, odborník na československý samizdat, Newyorská univerzita

Přestože nikoho nejmenoval, mířil zřejmě na historika a politologa Jana Rataje. Ten na svých stránkách o svém působení na prestižní stranické škole mlčí (čtěte zde).

"V roce 1980 jsem pracoval jako vědecký asistent v Památníku národního písemnictví v Praze. V letech 1981 - 1990 působil jako odborný asistent na Univerzitě Karlově. R. 1983 jsem obhájil na Filozofické fakultě UK v komisi pro obor československé dějiny kandidaturu historických věd. Stanovené téma kandidátské práce: Československá strana lidová v letech 1925 - 1929," píše na stránkách Rataj.

Historička Helena Krejčová ale již v roce 1999 uveřejnila text, kde podrobně popisuje, co Rataj dělal právě v 80. letech.

"V letech 1981 - 1990 působil v Ústavu marxismu-leninismu UK v Praze, kde učil adepty humanitních věd dějinám KSČ a mezinárodního dělnického hnutí," píše Krejčová. Věnuje se také jeho kandidátské práci.

"V ní se kandidát nejprve vypořádal s 'revizionismem' české historické produkce 60. let, protože v ní 'rezidovala hlediska buržoazně demokratická a glorifikace tzv. Hradu', aby poté sám zhodnotil politiku Československé strany lidové jako ´falešnou protimarxistickou alternativu, manipulující se společenským vědomím a politickými postoji nezralé části dělnické třídy a ostatních širokých vrstev pracujících, stavějící je v rozporu s jejich objektivními potřebami do buržoazní fronty a vzdalující je společnému boji s revoluční dělnickou třídou´," píše Krejčová.

Vyjádření Rataje zatím nemá redakce k dispozici.

Nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena 15. května. Mezi 12 členy jsou například ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, exsenátor Petr Pithart či historik Vilém Prečan. Čtyři členové byli podle všeho členy KSČ. Petr Pithart, Vilém Prečan, Jan Rataj, Zdeněk Beneš.

Situace v ústavu je v poslední době napjatá. Rada ústavu, kterou jmenuje Senát, se doplněním několika členů posunula výrazně doleva. Pak odvolala ředitele Daniela Hermana a jmenovala Pavlu Foglovou. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců, skončil například první ředitel ústavu Pavel Žáček či šéfka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová.

Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video