"Nechci ty věci podceňovat, jsou závažné. Chci ale zdůraznit, že to jsou věci, které byly v minulosti," uvedl premiér Nečas s tím, že se nahrávky týkají událostí před jeho nástupem do funkce šéfa ODS.
"Chci to celkově vyhodnotit, všechny poznatky, které postupně s prominutím vylezou. Budu o tom chtít mluvit s Pavlem Bémem a tuto situaci považuji za vážnou a určitě budeme mít velmi vážný rozhovor," dodal.
Bezpečnostní informační služba (BIS) odposlouchávala telefonáty mezi Bémem a Janouškem v roce 2007, o dva roky později záznamy získala bezpečnostní agentura ABL Víta Bárty. Existuje podezření, že nahrávka, o které informovala MF DNES, unikla do ABL přímo z BIS.
Odposlechy dokazují nadstandardní vztahy lobbisty s vedením magistrátu a ODS. Vyplývá z nich, že Janoušek spolurozhodoval o všem podstatném: o územním plánu, o prodejích konkrétních pozemků, o obchodních aktivitách magistrátních společností a také o personální politice (o nahrávce čtěte zde).
BIS únik vyšetřuje
Možným únikem odposlechů už se kvůli podezření z trestného činu úniku utajované informace zabývá BIS. Pokyn k tomu dal své inspekci ředitel služby Jiří Lang už ve středu odpoledne.
"Podezření je závažné a nelze zůstat pouze u verbálních vyjádření a je třeba věc důkladně prošetřit," zdůraznil mluvčí BIS Jan Šubert. Písemné vysvětlení chtějí od šéfa BIS do pátku také poslanci, kteří si ředitele na příští úterý pozvali na jednání komise pro kontrolu BIS (více čtěte zde).
Někdejší vojenský zpravodajec Andor Šándor upozornil, že povinnost podat trestní oznámení v okamžiku, kdy odposlechy naznačují spáchání trestného činu, má i sama BIS. "Problém tajných služeb obecně je, že sbírají informace v souladu se zákonem, který se obtížně aplikuje na trestní řízení," podotkl.
Únik záznamů přímo z tajné služby je podle něj nejpravděpodobnější variantou. Upozornil ale také na další možnosti. Záznamy podle něj mohla Bártova bezpečnostní služba získat přímo od mobilních operátorů, ale také z policejního Útvaru zvláštních činností, který v inkriminované době legální odposlechy pro české tajné služby zajišťoval.
"Mohla si to ABL pořídit sama," připomněl Šándor možnost, že politika a podnikatele odposlouchávali přímo soukromníci. Potřeba by proto podle něj bylo srovnat uniklé nahrávky s legálně pořízenými záznamy BIS. "Rozhodující je, aby se to - pokud to lze - vyšetřilo. Jak byly údaje uschovány, jak bylo auditováno jejich případné zkopírování a tak dále," řekl ČTK bývalý zpravodajec.
