Premiér Petr Nečas

Premiér Petr Nečas | foto: František Vlček, MAFRA

Puč v ÚSTR má politrukům umést cestu do státní správy, řekl Nečas

  • 590
Premiér Petr Nečas vidí za současnými personálními změnami v Ústavu pro studium totalitních režimů přípravu na spoluvládnutí ČSSD a KSČM po volbách v roce 2014. "Bylo nezbytné ústav takzvaně vyčistit, obsadit Archiv bezpečnostních složek a umrtvit jeho činnost," řekl předseda vlády. ČSSD a KSČM to odmítají.

Předseda vlády svolal tiskovou konferenci poté, co se setkal s odvolaným ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Danielem Hermanem. Toho na protest proti odvolání podpořila odstoupením celá vědecká rada ústavu (podrobný článek najdete zde).

"Naše setkání bylo dlouhodobě plánované v době, kdy jsme netušili, jaký dubnový puč v ústavu spouští česká levice. Že byl vyštván renomovaný odborník na druhý odboj doktor Stehlík (odvolaný první náměstek, pozn. red.), tím to skutečně nabývá nebývale skandálních rozměrů," řekl předseda vlády.

Nečas dal na pomyslné misky vah bývalé členy vědecké rady - Michaela Krause, Igora Lukeše či Marka Kramera s jejich odbornými zkušenostmi a minulostí a na stranu druhou členy správní rady ústavu Michala Uhla, Lukáše Jelínka či Jana Bureše.

"Když to člověk srovná, musí vidět, o co ve skutečnosti jde. Jde o budoucí vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Formálně se chystá menšinová vláda tolerovaná komunisty, kteří za to budou požadovat místa ve státní správě - náměstky či ředitele odborů. Tato místa by obsazovaly střední kádry KSČM, nikoliv Filipové, Kováčikové a Semelové. A už jsme viděli v krajích, jak ty střední kádry vypadají - bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté," uvedl Nečas.

"Bylo nezbytné Ústav pro studium totalitních režimů takzvaně vyčistit a obsadit Archiv bezpečnostních složek. Neumožnit pravdivé informování o tom, kdo v případě příznivého výsledku bude penetrovat vrcholnou českou státní správu v roce 2014. Jde o to obsadit archiv a umrtvit jeho činnost, abychom nevěděli, o koho jde," řekl předseda vlády.

Ke kritice levice se přidal i místopředseda ODS Tomáš Chalupa. Poslední události mají podle něj za cíl ústav decimovat a zabránit odhalení všech zločinů komunismu. "Vlastní hříchy z minula vedou komunisty a mnohé socialisty k bezprecedentním útokům na tento ústav. Lze jen spekulovat, jakou roli v tom hraje skutečnost, že mnohé otázky z minulosti ještě nebyly odpovězeny, že mnoho dokumentů ještě nebylo probádáno a zveřejněno," uvedl ministr životního prostředí.

Odvolaný ředitel Daniel Herman dodal, že má doklady o tom, že sociální demokraté volili do rady ústavu členy pod tlakem Komunistické strany Čech a Moravy. "Když jsem se Petrušky Šustrové ptal, co je jejím cílem, když mě stavěla před nevybíravé personální tlaky, řekla mi - tvoje odvolání," řekl Herman.

Sociální demokraté a komunisté Nečasova slova odmítají

Dohodu levicových stran o budoucích postech odmítl místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. "Nikdo o takových věcech v ČSSD neuvažuje, máme jiné starosti, nemáme v plánu přebírání úřadů. Závidím premiérovi jeho starosti. Je to celé nesmyslné," řekl v ČT.

Zaorálek také nesouhlasí s tím, že za odvoláním Hermana stáli někteří členové jeho strany. "Náš zájem je, aby se to odpolitizovalo, aby se politici nepletli do práce historikům. Máme upřímný zájem, aby se zkoumala bezpečnost a abychom se dozvěděli informace o spolupráci jednotlivců s represivními složkami," dodal.

Nečasova slova popřel i šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. "Je to druh paranoie nebo ještě něco daleko horšího. Kdo bude po volbách vládnout, se nebavíme. Je věcí občanů, jak rozhodnou. Naše strany podobné fantasmagorie neřešily," uvedl v ČT Kováčik.

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil Nečasovy argumenty za hloupé, ba přímo nesmyslné. Podle něj byly dokumenty v ústavu nejprve soustředěny na jedno místo, aby z nich mohly být odstraněny kompromitující informace na současnou vládní moc. "Nyní jde o to, kdo bude mít možnost falešně interpretovat a manipulovat fakta," řekl ČTK šéf komunistů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video