Dohodu o nové vládě, včetně jejího personálního složení, chtějí mít politici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných do 7. července. Důvodem podle Nečase je, aby nová vláda aktivně ovlivnila přípravu rozpočtu na příští rok.

Dohodu o nové vládě, včetně jejího personálního složení, chtějí mít politici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných do 7. července. Důvodem podle Nečase je, aby nová vláda aktivně ovlivnila přípravu rozpočtu na příští rok. | foto: Dan Materna, MAFRA

Nečas: Dohodu o nové vládě chci mít do 7. července, kvůli rozpočtu

  • 650
Jednání o nové vládě s TOP 09 a Věcmi veřejnými chce volební lídr ODS Petr Nečas dokončit do 7. července. "Aby nová vláda mohla aktivně vstoupit do přípravy státního rozpočtu na příští rok," řekl Nečas po dnešním jednání s partnery. Experti stran mají termín pro jednání o programu nové vlády do konce června.

Nečas potvrdil, že do 7. července chce ukončit jednání i o personálním složení nové vlády. "Ano, to bývá jedna stránka A4 celkové dohody," uvedl lídr ODS. Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg a lídr Věcí veřejných Radek John ho doplnili, že důležitější než personálie bude to, aby se strany dohodly na tom, jak bude koaliční spolupráce fungovat.

V zásadě jde o to, že by žádná ze tří stran neměla být svými partnery přehlasována, pokud některý z problémů označí za zásadní a bude mít jiný názor než partneři ve vládě.

Vláda by tak podle ODS, TOP 09 a Věcí veřejných mohla být jmenována do poloviny července a do třiceti dnů by Sněmovna hlasovala o důvěře. Pokud se tyto tři strany dohodnou, neměl by to být problém, protože mají ve Sněmovně dohromady 118 poslanců.

Ještě do konce týdne, tedy těsně před kongresem ODS, kde se bude Nečas ucházet o funkci předsedy, by se měl lídr občanských demokratů sejít s prezidentem Václavem Klausem. Ten ho zatím jen pověřil jednáním o nové vládě s tím, že průběžnou zprávu chce do čtrnácti dnů.

Chtějí propočítat dopady důchodové reformy na lidi s nízkými příjmy

Jednání o nové vládě se teď podle politiků velmi zrychlí. "Příští týden budeme jednat každý večer, od sedmi a až dokdy to půjde," uvedl John. Na dotaz iDNES.cz, jak bude vypadat schvalování dohody o vládě v referendu registrovaných příznivců Věcí veřejných, véčkařů, odvětil: "Na to nám pak stačí čtyřiadvacet hodin."

Na popud Věcí veřejných chtějí politici propočítat dopady důchodové reformy na nízkopříjmové skupiny, pokud by vznikající koalice přijala za svůj návrh tzv. Bezděkovy expertní komise.

Ta politikům navrhla dvě varianty - podle obou by měl o pět procent klesnout odvod z výdělku na sociální pojištění, což by kompenzoval růst nižší sazby DPH a sjednocení obou sazeb na 19 procent. Další tři procenta by podle jedné varianty lidé, jimž by v době schválení reformy bylo méně než 40 let, povinně odváděli do některého z penzijních fondů. Podle druhé varianty by odváděli dobrovolně tři procenta "ze svého" a stát by jim k tomu přispíval dalšími třemi procenty (Nečas: Reforma důchodů by mohla začít v roce 2012).

Vyladit chtějí politici také dohodu o zavedení školného na vysokých školách, kdy ODS a Věci veřejné podporují princip, aby ho spláceli až absolventi, zatímco TOP 09 prosazuje, ať se platí už v průběhu studia. Zatím politici mluví o tom, že by školné nemělo přesáhnout 10 tisíc korun za semestr (více o chystaném školném čtěte zde).

Vedení Sněmovny se může změnit, když vláda získá důvěru

Ještě před ustavující schůzí Sněmovny, která bude 22. června, se všechny tři strany, které jednají o vládě, chtějí shodnout i na tom, jak by mělo vypadat vedení dolní komory parlamentu. ČSSD už navrhla na funkci předsedy Lubomíra Zaorálka, ten je ale pro ODS, TOP 09 a Věci veřejné nepřijatelný.

V minulých dnech se lídři stran vznikající koalice shodli na tom, že ve vedení Sněmovny by měl být zástupce většiny v dolní komoře. Podle informací iDNES.cz je žhavým kandidátem na tuto funkci dosavadní místopředsedkyně Miroslava Němcová z ODS. Nečas dnes ale také přišel s tím, že vedení Sněmovny by se mohlo ještě změnit poté, až vláda získá důvěru.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video