"Nebyl jste diktátor," řekl soudce Ámirí během procesu, který se Saddámem Husajnem a dalšími šesti obžalovanými pokračuje v Bagdádu kvůli genocidě Kurdů v letech 1987-1988.
Saddám u soudu napadl výpověď jednoho z kurdských svědků, který uvedl, že mu bývalý prezident nařídil, aby "sklapnul a vypadnul", když ho prosil o propuštění devíti pohřešovaných příbuzných.
"Proč se snažil setkat se Saddámem Husajnem, jestliže byl Saddám diktátor a byl proti kurdskému lidu?" prohlásil Saddám Husajn před soudem.
"Nejste diktátor. Nebyl jste diktátor. Nicméně lidé, jednotlivci i oficiální činitelé, kteří vás obklopovali, z vás diktátora udělali. Nešlo konkrétně o vás. Stává se to všude na světě," řekl soudce Ámirí. "Díky," odpověděl Husajn a uctivě sklonil hlavu.
Dvě hodiny po této výměně názorů Ámirí náhle přerušil zasedání a odročil ho do pondělka s odvoláním na neupřesněné "technické důvody". Jeho poznámky znovu popudily Kurdy, kteří si už několikrát stěžovali, že je Ámirí k Saddámovi příliš shovívavý.
Ve středu požádal prokurátor v druhém procesu s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem hned na úvod stání o Ámirího odvolání. Šíita Ámirí podle něj v procesu dává Saddámovi i jeho šesti spoluobžalovaným příliš velký prostor k politickým prohlášením.
Předsedající soudce požadavek odmítl a svůj způsob vedení procesu hájil. Poukázal také na svou pětadvacetiletou soudní praxi. "Soudce má koordinovat a zklidňovat atmosféru tak, aby z jeho postupu neměla výhody žádná ze stran," řekl.
Ámirí se vyhýbá konfrontacím ve snaze vyhnout se průtahům, které charakterizovaly první proces se Saddámem. V něm se zatím čeká na rozsudek.
První proces začal loni v říjnu. Týká se likvidace asi 150 šíitů z města Dudžail a rozsudek by měl padnout příští měsíc. Druhý proces byl zahájen letos v srpnu. V obou hrozí obžalovaným i tresty smrti.
Ve druhém procesu jde o roli Saddáma a jeho někdejších spolupracovníků při vyhlazování kurdských vesnic za irácko-íránské války. V předchozích pěti stáních podalo svědectví 13 lidí.
Většina z nich popisovala zdravotní potíže osob, které byly vystaveny chemickým útokům, masové hroby, útěky do Íránu a ztrátu příbuzných. Za kampaně podle žalobců přišlo o život na 180 tisíc iráckých Kurdů.
