Dnes tu kromě ekonomických důvodů přicházejí na řadu argumenty, které se týkají bezpečnosti státu.
Jak zjistila MF DNES, protagonisté firmy mají v Rusku potíže se zákonem, ruské státní dráhy měli před pár lety připravit o třiadvacet milionů dolarů.
Ruské úřady mají prý dokonce doklady o tom, že spřízněná firma Shiran pere v Česku a na Slovensku špinavé peníze. Představitelé Shiranu byli dokonce v Česku v této souvislosti vyslýcháni.
Horší je však to, že informace o těchto obviněních měla k dispozici česká vláda v době, kdy o kontraktu na dálnici rozhodla, tedy v červnu letošního roku.
Například Stanislav Gross dnes tvrdí, že on sám hlasoval v červnu proti právě na základě materiálů z bezpečnostních zdrojů. Pochlubil se až teď.
Taková informace je další smutnou výpovědí o tom, kam až se dostala Zemanova vláda ke konci svého funkčního období.
Schválila ruský dluh, gripeny a nakonec ještě přiklepla dálnici izraelské firmě bez veřejné soutěže, a to přesto, že byla obeznámena s bezpečnostními riziky.
Vrhá to nové světlo i na prezidentské ambice Miloše Zemana, protože především on je jako předseda vlády za zpackaný a nebezpečný kontrakt odpovědný.
Dnes se stylizuje do role zemitého strýce s fajfkou a v bačkorách, ale nenechme se mýlit.
On i jeho slavní poradci dobře vědí, o čem je tady řeč. Přitom právě kandidát Zeman dnes napadá Otakara Motejla za pětadvacet let starou autonehodu.
Nějaký ruský dluh nebo D47, to jsou proti tomu zřejmě maličkosti. Nejde jen o to, že hlava státu by jaksi měla mít čistý štít.
Prezident má také na starosti právě řadu bezpečnostních a obranných věcí: je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje generály, posílá do světa velvyslance, úkoluje tajné služby...
