Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Tma, výmoly a málo vzduchu. Tádžický „tunel smrti“ dokáže i zabít

  14:14aktualizováno  14:14
Oficiálně se jmenuje Istiqlal, tedy tunel Nezávislosti. Místní však stavbě nedaleko tádžického města Anzob přezdívají „tunel smrti“. Řidiči musí počítat s nedostatkem světla, přebytkem vody a řadou hlubokých výmolů. Pokud se navíc v pětikilometrovém tunelu vytvoří kolona, cestovatelům hrozí udušení.

Na nebezpečí, které tunel pro řidiče představuje, v úterý upozornili redaktoři australského serveru news.com.au. Odvětrávání dlouhé stavby podle nich zajišťuje jediný ventilátor uprostřed tunelu, který nemá šanci nebezpečné zplodiny odsát.

Uváznutí v tunelu přitom hrozí prakticky každému řidiči. Dvouproudá silnice podle cestovatelů není po celé délce vyasfaltovaná, automobily musí překonat řadu hlubokých výmolů. Díry ve vozovce navíc bývají zatopené, takže řidiči nevidí, s jakou hloubkou mají počítat. Ne nadarmo se tak stavbě začalo mezi lidmi přezdívat „tunel smrti“. Na internetu je i řada videí z jeho průjezdu.

Snaha řidičů vyhnout se překážkám vede k tomu, že se uprostřed tunelu hroutí zažitá pravidla o jízdě vpravo. Plynulost provozu tak víc než na dopravních předpisech závisí na tom, jak se protijedoucí řidiči dokážou mezi sebou dohodnout.

Podívejte se, jaké kolony vznikají v tunelu Nezávislosti:

Místní obyvatelé si už od otevření tunelu předávají příběhy o řidičích, kteří kvůli poruše vozu nebo uváznutí v koloně zemřeli na otravu oxidem uhelnatým. Pokud chce navíc tunelem projet motocyklista, podle magazínu New Eastern Europe musí napřed podepsat dokumenty o tom, že cestu podniká na vlastní nebezpečí a úřady nenesou zodpovědnost za jeho zdraví. A to ani v případě, kdy mu ze stropu na hlavu spadne kámen.

Za výstavbou tunelu stála chvályhodná myšlenka místních úřadů. Cesta z tádžické metropole Dušanbe do druhého největšího města Chudžand až do jeho zprovoznění vyžadovala, aby řidič přejel hranice a masivní hory v okolí města Anzob objel přes sousední Uzbekistán. Byla to nebezpečná jízda, kterou navíc často znemožnily laviny. Pak nezbývalo nic jiného, než se do Chudžandu přepravit letecky, což si řada obyvatel nemůže dovolit.

Tádžická vláda se proto dohodla se spřízněnými Íránci, že pro ni vyrazí pětikilometrový tunel. Stavba podle australských a britských novinářů vyšla na čtyři miliardy dolarů, při současném kurzu zhruba 98 miliard korun. Tádžická soukromá zpravodajská agentura Asia-Plus však píše o ceně stokrát nižší - 40 milionů dolarů, z nichž čtvrtinu zaplatil Teherán z vlastního rozpočtu a na dalších 21 milionů údajně tádžické vládě poskytl půjčku.

Na konci října roku 2006 stavbu slavnostně otevřeli nejvyšší představitelé obou zemí - tehdejší íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád i Emómalí-ji Rahmón, který Tádžikistánu vládne až dosud. Stavba však v době otevření nebyla ani zdaleka dokončená, automobily se až do letoška musely v tunelu vyhýbat bagrům a dělníkům v dýchacích maskách.

Tádžické úřady tunel oficiálně prohlásily za dokončený letos v březnu, po třech měsících se do něj však musela vrátit těžká technika kvůli naléhavým opravám, které se táhly až do září. Íránské ministerstvo energetiky komplikace vysvětluje tím, že tunel u města Anzob se nedá srovnávat s žádným podobným projektem. Důvodem je vysoká nadmořská výška, mráz a voda, která na vozovku neustále stéká ze stropu a stěn tunelu.

Cesta tunelem Nezávislosti se může výrazně protáhnout:

Aktualizováno 29. října 2015: Doplnili jsme údaje o ceně, která se podle tádžické agentury Asia-Plus liší od té, již uvádějí zahraniční média.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.