Svazek by chtěl skládku za státní peníze zasanovat, případně podle následného průzkumu dále provozovat, ovšem s vyloučením ukládání nebezpečných odpadů. Proti záměru není ani správce konkurzní podstaty, ale konečné slovo ještě musí říct zástupce věřitelů, soud a ministerstvo životního prostředí.
"Svazek je ochoten převzít skládku do vlastnictví i s vědomím možných rizik, kdy nikdo neví, co odpady uložené na skládce mohou způsobit. Děláme to ze solidarity s obcemi, které jsou v blízkosti skládky a také proto, že se jedná o vážné ekologické ohrožení celého regionu," řekla předsedkyně svazku Marie Černá.
Podle správce konkurzní podstaty Čestmíra Sekaniny prodeji skládky svazku obecně nic nebrání. "Svazek ale musí dát konkrétní písemné podmínky, za jakých hodlá skládku nabýt do vlastnictví," řekl Sekanina. V případě, že nabídka bude přijatelná, předloží ji zástupci věřitelů k vyjádření a požádají o souhlas s prodejem. Pokud se majetek prodává mimo dražbu, což tento případ je, prodej podle Sekaniny musí také odsouhlasit soud. Zda však k prodeji skutečně dojde, nedokáže odhadnout. Úkolem správce konkurzní podstaty je prodat majetek co nejvýhodněji, aby byly uspokojeny pohledávky věřitelů.
Původní záměr starostů svazku bylo skládku získat za symbolickou cenu. To se však ukázalo nemožným, a tak starostové na valné hromadě odsouhlasili maximální částku, za kterou by pozďáteckou skládku koupili, ve výši sto padesáti tisíc korun. Suma by podle předsedkyně svazku Černé měla pokrýt nutné náklady spojené s konkurzem.
Uzavření kupní smlouvy se správcem konkurzní podstaty však starostové podmínili dvěma body. "Kupní smlouva nebude vložena do katastru nemovitostí do doby, dokud nebudeme mít rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stoprocentní státní dotaci na sanaci skládky, a také ne dřív, než představenstvo svazku projedná a odsouhlasí smlouvu se Státním fondem životního prostředí," objasnila Černá.
Aby byly podmínky splněny, musí ministerstvo schválit pro svazek dvě výjimky: státní fond totiž nepodporuje sanace skládek nebezpečných odpadů a stát na sanaci dává vždy méně než sto procent dotace. "Svazek obcí není viníkem situace, ale není tady jiný subjekt, který by to dokázal řešit," vysvětlila Černá. Všem je podle ní prý jasné, že se skládkou by se něco mělo dělat okamžitě, ale než se vyřídí potřebné procedury, práce začnou nejdříve na jaře příštího roku.
O převzetí skládky, jejíž majitel je nyní v konkurzu, rozhodli členové Svazku obcí TKO na mimořádné valné hromadě, kde se sešlo sedmadevadesát starostů z celkového počtu sto šestašedesáti členských obcí. Ne všichni však byli o správnosti tohoto řešení stoprocentně přesvědčeni, přesto se shodli na tom, že je třeba něco udělat. "Strkáme hlavu do oprátky. Nevím, jestli je to nejlepší a jediné řešení, ale to, co je v Pozďátkách, je katastrofa," řekla koněšínská starostka Hana Žáková, podle níž by měli být k odpovědnosti pohnáni viníci situace.
Za ně považuje starostka královéhradeckou firmu, která skládku vlastnila a v rámci státní zakázky likvidace ekologických zátěží na ni navezla deset tisíc tun zelené skalice. Ta se nyní rozpouští a mění se v koncentrovanou kyselinu sírovou, jež díky netěsnosti skládkového tělesa a potrubí prosakuje do okolí. "Nazvala bych to tunelem století. Za peníze, které za to dostali, by to také měli napravit. Nevidím do zákonů, ale je mně divné, že by se nenašlo nějaké řešení a postup, jak je pohnat k zodpovědnosti," dodala Hana Žáková.
