Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pobaltí chrání Britové a Portugalci, němých ruských letounů opět přibývá

  15:52aktualizováno  15:52
Ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí převzaly britské a portugalské stíhačky. Ke střídání dochází v době, kdy ruské letectvo zintenzivnilo své letecké aktivity v oblasti. Jen v dubnu musely pohotovostní letouny NATO vystartovat k desítkám nekomunikujících ruských strojů.

Eurofighter Typhoon britského Královského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu budou v následujících čtyřech měsících naše ‚Tajfuny‘ připraveny okamžitě reagovat na ruskou agresi v baltském vzdušném prostoru,“ prohlásil britský ministr obrany Michael Fallon.

Vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska střeží Britové od víkendu. Na estonskou leteckou základnu Ämari vyslali čtyři letouny Eurofighter Typhoon, kde stopadesátičlenný kontingent vystřídal belgické letce s letouny F-16. Na litevské základně Šiauliai pak vystřídali španělské stíhači portugalští letci.

Belgické letectvo má za sebou od roku 2004, kdy NATO s takzvaným Air Policingem trojlístku pobaltských republik začalo, už šesté nasazení.

„Během působení v této strategické oblasti na severovýchodním okraji vzdušného prostoru NATO jsme absolvovali mnoho ostrých i výcvikových misí. Pro všechny to byly cenné zkušenosti,“ uvedl velitel belgického kontingentu Laurent David.

Pro britské Královské letectvo je to čtvrtá mise v Pobaltí a stejně jako loni nebude zřejmě jednoduchá. Při posledním nasazení zaznamenali britští letci 17 ostrých startů ke 40 ruským letounům, které se přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí, nekomunikovaly s řízením letového provozu a neměly podané letové plány. Unikátní pak byl poplach a ostrý start v červenci, kdy Britové museli k formaci deseti ruských strojů.

Nejvážnější incident

Zatím asi nejvážnější situace, kterou musely alianční letouny v Pobaltí řešit, se udála už v září 2005, kdy se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

Od roku 2014 se nad Baltem znovu po letech také objevují ruské vojenské letouny také v početných formacích. Loni v červenci museli britští stíhači vystartovat ke skupině čtyř stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, čtyř stíhacích strojů MiG-31 a dvou transportních letounů An-26. O pár dní později pak dvojice norských pohotovostních strojů F-16 startovala k formaci jedenácti ruských strojů.

Rušný byl v tomto ohledu i uplynulý měsíc, kdy belgické a španělské stíhačky zaznamenaly k ruským strojům celkem 18 ostrých startů. Podle zprávy litevského ministerstva obrany to byly sledovací a pátrací letouny Il-38, letouny pro radioelektronický průzkum Il-20, strategické bombardéry Tu-22, stíhací bombardéry Su-24 a přepadové stíhače Su-27.

Podle zprávy NATO v důsledku napětí po anexi Krymu zvýšila Moskva v posledních dvou letech leteckou aktivitu okolo Evropy o takřka 70 procent. Jen loni musely alianční pohotovostní stíhačky vystartovat k nekomunikujícím ruským vojenským strojům především nad Baltem více jak čtyřistakrát.

Ruské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

Jen pro zajímavost, v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Display pilot JAS-39 Gripen Ivo Kardoš vzlétá ke své dynamické ukázce
Pilot gripenu získal cennou trofej z největší letecké přehlídky světa

Britský Royal International Air Tattoo v anglickém Fairfordu je tradičně asi největší a nejprestižnější přehlídkou vojenské letecké techniky na světě. Pro...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Umělá inteligence. Ilustrační snímek
Revoluce v umělé inteligenci může být pro lidstvo hrozbou, tvrdí expert

Až se lidstvo vypořádá se současnými hrozbami, bude muset překonat další existenční výzvu. Umělá inteligence, na které se v různých koutech světa pracuje, může...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.