Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pobaltí chrání Britové a Portugalci, němých ruských letounů opět přibývá

  15:52aktualizováno  15:52
Ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí převzaly britské a portugalské stíhačky. Ke střídání dochází v době, kdy ruské letectvo zintenzivnilo své letecké aktivity v oblasti. Jen v dubnu musely pohotovostní letouny NATO vystartovat k desítkám nekomunikujících ruských strojů.

Eurofighter Typhoon britského Královského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu budou v následujících čtyřech měsících naše ‚Tajfuny‘ připraveny okamžitě reagovat na ruskou agresi v baltském vzdušném prostoru,“ prohlásil britský ministr obrany Michael Fallon.

Vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska střeží Britové od víkendu. Na estonskou leteckou základnu Ämari vyslali čtyři letouny Eurofighter Typhoon, kde stopadesátičlenný kontingent vystřídal belgické letce s letouny F-16. Na litevské základně Šiauliai pak vystřídali španělské stíhači portugalští letci.

Belgické letectvo má za sebou od roku 2004, kdy NATO s takzvaným Air Policingem trojlístku pobaltských republik začalo, už šesté nasazení.

„Během působení v této strategické oblasti na severovýchodním okraji vzdušného prostoru NATO jsme absolvovali mnoho ostrých i výcvikových misí. Pro všechny to byly cenné zkušenosti,“ uvedl velitel belgického kontingentu Laurent David.

Pro britské Královské letectvo je to čtvrtá mise v Pobaltí a stejně jako loni nebude zřejmě jednoduchá. Při posledním nasazení zaznamenali britští letci 17 ostrých startů ke 40 ruským letounům, které se přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí, nekomunikovaly s řízením letového provozu a neměly podané letové plány. Unikátní pak byl poplach a ostrý start v červenci, kdy Britové museli k formaci deseti ruských strojů.

Nejvážnější incident

Zatím asi nejvážnější situace, kterou musely alianční letouny v Pobaltí řešit, se udála už v září 2005, kdy se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

Od roku 2014 se nad Baltem znovu po letech také objevují ruské vojenské letouny také v početných formacích. Loni v červenci museli britští stíhači vystartovat ke skupině čtyř stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, čtyř stíhacích strojů MiG-31 a dvou transportních letounů An-26. O pár dní později pak dvojice norských pohotovostních strojů F-16 startovala k formaci jedenácti ruských strojů.

Rušný byl v tomto ohledu i uplynulý měsíc, kdy belgické a španělské stíhačky zaznamenaly k ruským strojům celkem 18 ostrých startů. Podle zprávy litevského ministerstva obrany to byly sledovací a pátrací letouny Il-38, letouny pro radioelektronický průzkum Il-20, strategické bombardéry Tu-22, stíhací bombardéry Su-24 a přepadové stíhače Su-27.

Podle zprávy NATO v důsledku napětí po anexi Krymu zvýšila Moskva v posledních dvou letech leteckou aktivitu okolo Evropy o takřka 70 procent. Jen loni musely alianční pohotovostní stíhačky vystartovat k nekomunikujícím ruským vojenským strojům především nad Baltem více jak čtyřistakrát.

Ruské stroje nejčastěji míří z Ruska do exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.

Jen pro zajímavost, v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

Autor: natoaktual.cz
Témata: Krym, tajfun, NATO, Radar


Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.