Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebe je bezpečné, věří aerolinky a volají po obnovení letů

  8:21aktualizováno  19:19
Některé evropské letecké společnosti, například německá Lufthansa a nizozemská KLM, uskutečnily zkušební lety v evropském vzdušném prostoru, který je uzavřen kvůli vulkanickému mračnu z Islandu. Zkušební letouny testy absolvovaly bez poškození. Aerolinky proto věří v alespoň částečné obnovení letů.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: KLM

Nizozemská KLM během dnešního testování vyslala na zpáteční let z Düsseldorfu do Amsterodamu sedm letadel bez pasažérů v běžné letové výšce nad deset kilometrů. Na základě dosažených výsledků z obou dnů žádá o zrušení zákazu obchodních letů.

Testovací lety dnes uskutečnily i německé aerolinky Lufthansa a Air Berlin, francouzská Air France, rakouská letecká společnost Fly Niki, povolení testovacích letů nad svým územím poskytl i italský úřad pro civilní letectví ENAC. "Doufáme, že dostaneme povolení (k letům) co nejdříve, abychom mohli dopravit naše cestující do cílových destinací," uvedl šéf KLM Peter Hartman.

"Udivuje nás, že výsledky testovacích letů nemají žádný vliv na rozhodnutí úřadů pro leteckou bezpečnost," konstatoval podle DPA šéf společnosti Air Berlin Joachim Hunold. "Stejně jako Lufthansa nabízíme, že podnikneme víc testovacích letů, abychom získali potvrzené výsledky," doplnil. "Vzhledem k současnému počasí, kdy je nebe bez mraků, není podle našeho názoru důvod, aby se lety nepovolily," řekl viceprezident nizozemské asociace pilotů Steven Verhagen.

Meteorologové oponují aerolinkám

K přehodnocení omezení v dopravě dnes vyzvala také hlavní evropská asociace letišť a aerolinek. Podle ní je sice třeba brát ohled na bezpečnost, opatření přijatá v Evropě ale asociace pokládá za nepřiměřená. Britský ministr dopravy Andrew Adonis podle agentury Reuters prohlásil, že ministři dopravy EU posoudí, zda by nebylo možné lety povolit i přesto, že je ve vzduchu sopečný popel.
Mimořádné jednání ministrů prostřednictvím videokonference se má z iniciativy španělského předsednictví EU uskutečnit v pondělí odpoledne.

Meteorologové však považují situaci nad Evropou za nestabilní a proměnlivou vzhledem k měnící se síle a směru větrů. "To, že zrovna našli čisté místo, neznamená, že (popel) ve vzduchu není," prohlásil mluvčí britského meteorologického úřadu. Německý ministr dopravy Peter Ramsauer navíc prohlásil, že podle nedělních měření nedaleko Mnichova ve vzduchu sopečný popel byl. Uzavření vzdušného prostoru obhajoval. "Udělat cokoli jiného by bylo nezodpovědné," řekl s tím, že hlavní prioritou pro něj je bezpečnost cestujících.

Testy problémy neukázaly

Popel a letadla

Vulkanický popel představuje pro letadla značné riziko. Zatím nejdramatičtěji se to ukázalo v roce 1982 během letu Boeingu 747 s 247 lidmi na palubě z Londýna do Austrálie.

Nad Indonésii se stroj dostal do oblaku sopečného popela, načež vypověděly všechny čtyři motory. Katastrofu se však tehdy podařilo odvrátit. Podrobné prozkoumání letadla odhalilo poškození, která mrak drobných částic motoru způsobil. Například konce lopatek turbín byly ubroušené. (příběh dramatického letu boeingu čtěte zde)

KLM testovala bezpečnost letu už včera. Společnost vyzkoušela dva stroje Boeing 737-800 nad nizozemským územím v obvyklé výšce deseti kilometrů, ale také v 13 kilometrech a dalších letových hladinách.

"Nenašli jsme nic mimořádného, ani během letu, ani během první inspekce na zemi," uvedl šéf KLM Peter Hartman.

Také důkladnější testy, jejichž výsledky oznámily nizozemské aerolinky v neděli odpoledne, nepřišly na žádné závady, jež může letounům sopečný prach způsobit.

Lufthansa uskutečnila v sobotu lety deseti strojů z Mnichova do Frankfurtu nad Mohanem, převážně v letové hladině 3 000 metrů. Přepravce však vyzkoušel podmínky i v osmitisícové výšce.

"Všechny letouny byly po přistání ve Frankfurtu zkontrolovány, ale nenašli jsme žádné poškození na oknech kokpitu ani na trupu a žádný dopad na motory," sdělil mluvčí Lufthansy Aage Dünhaupt.

Němci a Nizozemci tak došli k opačnému názoru než Finové. Ti vyslali k testovacím letům do vzduchu stíhačky typu F-18 Hornet. Jedna z nich se dostala kvůli sopečnému prachu do velkých problémů. Finové však testy prováděli už ve čtvrtek, kdy ve vzduchu panovaly těsně po výbuchu islandské sopky jiné podmínky než v sobotu. (o potížích finské stíhačky se dozvíte více zde)

Mračna dýmu a popela, který vychrlil islandský vulkán, vedla k zastavení letecké dopravy ve většině evropských zemí. Uzavírání vzdušného prostoru pro civilní leteckou dopravu v Evropě začalo ve čtvrtek a potrvá nejméně do nedělního odpoledne. V Česku zatím až do pondělního poledne.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.