Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebe i peklo za stejný objev,

aktualizováno 
- Čtyři roky nejlepší badatelé světa chodili kolem objevu století jako kolem horké kaše. Až 22. prosince 1938 už dva lidé vědí - němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann. Předevčírem dokončili poslední pokus, včera sepsali sdělení, dnes ho odesílají k publikaci. Začíná docela nenápadným názvem, ale obsahuje opatrný sice, ale jednoznačný a pro teoretiky naprosto nepřijatelný závěr:

Jádro uranu se působením neutronů "trhá" na dvě lehčí jádra. Práce vyjde za dva týdny. A činí se jako džin puštěný z láhve.
Během internace v Anglii se na jaře 1945 Hahn dozvěděl o udělení Nobelovy ceny za rok 1944. Když tři měsíce nato dorazí zprávy o jaderných masakrech v Hirošimě a Nagasaki, chtěl spáchat sebevraždu... Marně ho hlídající oficír těšil: "Neberte si to tak, pořád je lepší, když zhebne pár tisíc Japončíků než jediný náš chlapec!" Do Stocholmu Hahn přijíždí jako jiný člověk, spíš s názorem Bertolda Brechta: "Stalo se hanebné cokoli objevovat."
Až do své smrti v roce 1968 (v devětaosmdesáti) pak už jen marně bojuje za jaderné odzbrojení.

V prosinci 1988 je na dno Atlantiku položen první světlovodný kabel. Je dlouhý 6700 kilometrů, obsahuje tři páry vláken, dokáže současně přenést 40 000 telefonátů nebo 280 megabitů informací za vteřinu. Světlo se ujalo vedení nad elektřinou.

20. prosince 1838 umírá na svém zámku v Březině u Rokycan hrabě Kašpar Maria Šternberk (narozen 1761). Vystudoval v Římě teologii, ale místo otráveného duchovního se stal nadšeným přírodovědcem. Čechem se moc necítil, ale s českým živlem v české vlasti sympatizoval. Jeho historickou zásluhou se stalo založení Národního muzea (1818), jemuž věnoval svoje rozsáhlé sbírky a jež až do smrti řídil.

22. prosince 1903 se v pennsylvánském Bloomsburgu narodil Haldan K. Hartline (zemřel 1983). Věnoval jednomu ze dvou (s fotosyntézou) fotochemických "zázraků života" - vidění. Dokonce kvůli tomu odjel studovat fyziku do Němec. Pomocí důmyslných mikropřístrojů vysvětlil vznik fotochemických impulsů v sítnici a jejich závislost na množství a druhu světla. Dostal za to Nobelovu cenu.

22. prosince 1933 vychází v týdeníku Science článek amerického zoologa Theophila S. Paintera, v němž pomocí své nové metody barvení poprvé prezentuje skladbu chromozomů (konkrétně u banánové mušky).

23. prosince 1823 zveřejňuje podivínský britský lékař a lékárník (čili chemik) William Prout další ze svých originálních myšlenek: žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou! To tehdejší fyziologii o krůček přivedlo k exaktním základům.

Objevitel štěpení uranu Oto Hahn.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

JOB LEADER CZECH s.r.o.
Skladník VZV

JOB LEADER CZECH s.r.o.
Karlovarský kraj
nabízený plat: 18 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.