Nebe by měla ozářit kometa století

Na obloze se má v únoru odehrát nevídaná podívaná. Ke Slunci se blíží zatím nejjasnější kometa posledních desetiletí. Vlasatice nazvaná NEAT má být podle astronomů po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na podvečerním nebi. Má dokonce svítit s takovou intenzitou, že bude vidět i za denního světla.

Někteří odborníci však optimismus předpovědí o "podívané století" tlumí. "To platí, jen pokud nedojde k rozpadu jádra komety při průletu okolo Slunce," varuje Marcel Grün, ředitel Planetária Praha.

Dodává však, že i tak by nám NEAT poskytla vzrušující podívanou. Její případný zánik bude totiž vyfotografován sondou Soho, která toto nebeské těleso sleduje. "Pokud kometa vydrží průlet okolo Slunce a bude zjasňovat tak, jak lze předpokládat z jejího dosavadního chování, čeká nás 17. až 20. února podívaná, jakou většina astronomů neviděla za celý život," tvrdí Kamil Hornoch, přední český znalec komet.

NEAT není jedinou vlasaticí, kterou můžeme nyní pozorovat. Okolo 15. ledna má být viditelná okem i další kometa, nazvaná Kudo-Fujikawa.

Blíží se "kometa století"
Začátek roku 2003 přinese unikátní možnost sledovat dvě jasné komety. Budou zřejmě tak nápadné, že je můžeme pozorovat i pouhým okem, možná i ve dne. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a vloni na jaře.

Tentokrát však bude zcela výjimečná situace ­ obě komety dosáhnou maximální jasnosti krát­ce po sobě, během necelého měsí­ce. Pro Zemi nejsou nebezpečné, naopak nabídnou pozemšťanům pěknou podívanou. Kometa, kterou může vidět široká veřejnost, se to­tiž objeví jen jednou za několik let.

• Kometa první: Kudo­-Fujikawa
Kometu C/2002 X5 (Kudo­Fuji­ kawa) objevil 13. prosince 2002 ja­ ponský astronom Tetuo Kudo po­ mocí dvanácticentimetrového bi­ nokulárního dalekohledu a o den později nezávisle na něm Shigehisa Fujikawa šestnácticentimetrovým dalekohledem.

Kamil Hornoch ze Společnosti pro meziplanetární hmotu upozorňuje: "Jak se kometa blíží k Slunci, postupně zjasňuje. Je vidět večer mezi 17.30­18.00 nad západním obzorem, o něco lé­ pe ráno mezi 6.00­6.30 nad obzo­ rem východním. Prolétá souhvěz­ dím Orla, ve kterém se nachází jas­ ná hvězda Altair."

Jak a kde ji pozorovat: K základní orientaci pomůže jedna z nejjasnějších hvězd naší oblohy, Vega ze souhvězdí Lyry, a již zmíněná hvězda Altair (ráno je jen velmi nízko nad obzorem). V triedru by se měla kometa ukázat na rozdíl od "bodových" hvězd ja­ko mírně "zamlžená", možná i s ohonem typickým pro některé jasné komety.

Teprve potom je lep­ší se pokusit o vyhledání komety pouhým okem (to však bude vypa­dat jen jako jedna ze slabých hvězd). Na přesvětlené obloze měst ji pouhým okem nejspíš neuvidíte, tam je lepší navštívit nejbližší hvězdárnu a podívat se dalekohle­dem. Mimo město je naděje kome­ tu spatřit hlavně kolem 15. ledna.

Od 20. ledna by měla kometa rychle zjasňovat, neboť se bude rychle blížit ke Slunci. Kolem něj projde 28. ledna ve vzdálenosti při­ bližně 27 milionů kilometrů. Díky této malé vzdálenosti kometa dosáhne poměrně vysoké jasnosti, ale zároveň bude právě kvůli blízkosti oslňujícího slunečního kotouče pouhým okem nepozorovatelná.

Nedaleko od komety bude mož­no spatřit i planetu Merkur. Na in­ternetu bude kometa k vidění v této době díky záběrům koronografů (přístrojů, které slouží k zobra­zování těsného okolí Slunce) umís­těných na družici SOHO, viz http://sohowww.nascom.nasa.gov/.

Pokud kometa přežije průlet kolem Slunce a udrží si podobnou aktivitu, jakou má nyní, měla by se nám ko­lem 5. března opět vynořit ze slu­neční záře večer nad jihozápadním obzorem v nevýrazném souhvězdí Pece, ze kterého se postupně bude přesouvat do souhvězdí Eridanus.

• Kometa druhá: NEAT
Pokud se vám nepodaří spatřit první kometu, je další šancí na podí­anou kometa C/2002 V1 (NEAT), objevená 6. listopadu 2002 pomocí stodvaceticentimetrového teleskopu vyhledávacího systému NEAT. Po­kud nedojde k destrukci jádra ko­mety při přibližování ke Slunci, máme se opravdu na co těšit. Již kolem 21. ledna by totiž měla být viditelná pouhým okem na tmavé obloze.

Jak a kde ji pozorovat: Bude se přesouvat ze souhvězdí Pegasu do Ryb a bude vidět po­měrně vysoko nad jihozápadním obzorem, nejlépe kolem 19. hodi­ny. V prvních únorových dnech by měla dosáhnout jasnosti hvězd Velkého vozu. Kolem 7. února by již mohla dosáhnout jasnosti nej­jasnějších hvězd naší oblohy. Již kolem 12. února by se mohla jas­ností vyrovnat planetě Venuši, vi­ditelné však na ranní obloze.

Podle Kamila Hornocha se budeme o vy­hledání komety moci pokusit ih­ned po západu Slunce, tedy již ko­ lem 17.30. Kolem 18.00 bude na obloze nápadnější už zřejmě jen Měsíc.

Maximální jasnosti by mě­la dosáhnout mezi 18.­19. únorem. Právě ve dnech 17. - 20. února ji bu­de možné pozorovat pouhým okem na denní obloze kousek od sluneč­ního kotouče. Pokud k tomu sku­tečně dojde, vězte, že něco podob­ného se většině astronomů nepoda­ří spatřit za celý život, tak je to vý­jimečné.

Pozor na Slunce
V případě sledování oblohy ve dne v těsné blízkosti Slunce je však potřeba dbát na maximální opatr­nost a sluneční kotouč si zakrýt ně­jakou překážkou (a současně ne­ znemožnit pohled na kometu).

V žádném případě však nepoužívej­ te dalekohled! Byť krátký pohled dalekohledem do Slunce by mohl způsobit trvalé poškození zraku! Pozorovat kometu na denní obloze je možná lepší pod odborným vede­ním na hvězdárně.