Rekonstrukce tváře neandrtálce

Rekonstrukce tváře neandrtálce | foto: Profimedia.cz

Neandrtálci mohli být také zrzaví, tvrdí studie

  • 65
Výzkum genetiky neandrtálců odhalilo další překvapení. V této pravěké populaci se pravděpodobně rodili jedinci s rezavými vlasy a světlou kůží. Z Afriky si přitom přinesli do Evropy tmavší kůži. Vědci objevili u dvou fosílií genovou mutaci ovlivňující zbarvení pokožky a vlasů.

Objev se týká genu s označením MC1R. I nepatrné snížení jeho funkce (mutace) způsobuje u moderních lidí zrzavé vlasy a světlou pleť s charakteristickými pihami.

Tým expertů z Itálie, Španělska a Německa analyzoval DNA ostatků dvou neandrtálců z jihu Evropy a právě jisté změny MC1R zaznamenali, citovala výsledky výzkumu zveřejněné v prestižním časopisu Scinece BBC.

"Našli jsme verzi MC1R u neandrtálců, která se sice u moderních lidí neobjevuje, ale která způsobuje na vlasech efekt podobný tomu, co lze pozorovat u zrzavosti v současnosti," uvedl vedoucí projektu, genetik z Barcelonské univerzity Carles Lalueza-Fox.

Neandrtálci přitom přišli (stejně jako pozdější člověk) z Afriky, a to zřejmě dokonce v několika migračních vlnách. Důležité je, že se tam organismus přizpůsobuje silnému slunečnímu záření tmavou pokožkou, která snáší paprsky lépe.

K mutacím genu MC15 tak mohlo dojít přizpůsobováním se novým podmínkám - v Evropě nebylo tmavé kůže tolik potřeba. Celkem ale mohlo být zrzavých neandrtálců přibližně jedno procento populace.

Lebka neandrtálce

Podle paleoantropologa Vladimíra Sládka je zajímavá právě podobnost v přizpůsobení se neandrtálců a homo sapiens. Od změny zbarvení pokožky se odvíjí řada jevů, včetně metabolismu. "Zajímavé by bylo dokázat, zda se adaptovali kvůli menšímu slunečnímu záření v Evropě stejně, jako to umí moderní člověk," sdělil iDNES.cz vědec.

Odborníci převážně považují vyhynulé neandrtálce za slepou evoluční větev lidského rodu. Stáří fosilních důkazů sahá ke 400 tisíc let. Fyzicky velmi silná populace lovců ve vrcholné fázi dominovala pásmu od nynější Británie a Iberského poloostrovu na západě k Izraeli na jihu a Sibiři na východě.

Náš vlastní druh, homo sapiens, se s největší pravděpodobností vyvinul v Africe a neandertálce nahradil migrací před přibližně čtyřiceti tisíci let. Nejmladší známé (tedy poslední v rámci vývoje) doklady o neandrtálcích pocházejí z období mezi 28 až 24 tisíci let.

Díky vývoji v oblasti molekulární biologie, která se zabývá mimo jiné právě analýzou DNA a genů, je v současnosti poměrně živá debata na téma, zda docházelo mezi populacemi moderního člověka a neandrtálců k sexuálním kontaktům a tím míchání genů. I když má toto schéma řadu zastánců, odborníci se od něj převážně odklánějí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video