Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neandrtálci mohli být také zrzaví, tvrdí studie

  13:48aktualizováno  13:48
Výzkum genetiky neandrtálců odhalilo další překvapení. V této pravěké populaci se pravděpodobně rodili jedinci s rezavými vlasy a světlou kůží. Z Afriky si přitom přinesli do Evropy tmavší kůži. Vědci objevili u dvou fosílií genovou mutaci ovlivňující zbarvení pokožky a vlasů.

Rekonstrukce tváře neandrtálce | foto: Profimedia.cz

Objev se týká genu s označením MC1R. I nepatrné snížení jeho funkce (mutace) způsobuje u moderních lidí zrzavé vlasy a světlou pleť s charakteristickými pihami.

Tým expertů z Itálie, Španělska a Německa analyzoval DNA ostatků dvou neandrtálců z jihu Evropy a právě jisté změny MC1R zaznamenali, citovala výsledky výzkumu zveřejněné v prestižním časopisu Scinece BBC.

"Našli jsme verzi MC1R u neandrtálců, která se sice u moderních lidí neobjevuje, ale která způsobuje na vlasech efekt podobný tomu, co lze pozorovat u zrzavosti v současnosti," uvedl vedoucí projektu, genetik z Barcelonské univerzity Carles Lalueza-Fox.

Neandrtálci přitom přišli (stejně jako pozdější člověk) z Afriky, a to zřejmě dokonce v několika migračních vlnách. Důležité je, že se tam organismus přizpůsobuje silnému slunečnímu záření tmavou pokožkou, která snáší paprsky lépe.

K mutacím genu MC15 tak mohlo dojít přizpůsobováním se novým podmínkám - v Evropě nebylo tmavé kůže tolik potřeba. Celkem ale mohlo být zrzavých neandrtálců přibližně jedno procento populace.

Lebka neandrtálce

Podle paleoantropologa Vladimíra Sládka je zajímavá právě podobnost v přizpůsobení se neandrtálců a homo sapiens. Od změny zbarvení pokožky se odvíjí řada jevů, včetně metabolismu. "Zajímavé by bylo dokázat, zda se adaptovali kvůli menšímu slunečnímu záření v Evropě stejně, jako to umí moderní člověk," sdělil iDNES.cz vědec.

Odborníci převážně považují vyhynulé neandrtálce za slepou evoluční větev lidského rodu. Stáří fosilních důkazů sahá ke 400 tisíc let. Fyzicky velmi silná populace lovců ve vrcholné fázi dominovala pásmu od nynější Británie a Iberského poloostrovu na západě k Izraeli na jihu a Sibiři na východě.

Náš vlastní druh, homo sapiens, se s největší pravděpodobností vyvinul v Africe a neandertálce nahradil migrací před přibližně čtyřiceti tisíci let. Nejmladší známé (tedy poslední v rámci vývoje) doklady o neandrtálcích pocházejí z období mezi 28 až 24 tisíci let.

Díky vývoji v oblasti molekulární biologie, která se zabývá mimo jiné právě analýzou DNA a genů, je v současnosti poměrně živá debata na téma, zda docházelo mezi populacemi moderního člověka a neandrtálců k sexuálním kontaktům a tím míchání genů. I když má toto schéma řadu zastánců, odborníci se od něj převážně odklánějí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.