Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neandertálec za člověkem příliš nezaostával

aktualizováno 
V dobré společnosti se člověk s pozdravem "Nazdar, neandertálče" neuplatní.
V dobré společnosti se člověk s pozdravem "Nazdar, neandertálče" neuplatní. Na tom asi moc nezmění ani nové objevy, jež ukazují, že kulturní rozdíly mezi neandertálcem a pravěkým člověkem nebyly příliš velké. Zjištění vědců naznačují, že pravěký člověk nemusel být jedinou možností pro vývoj k dnešku. I neandertálec měl šanci a těžko říci, proč ji nevyužil. O jeho schopnostech svědčí už to, jak si uměl vybrat svá jeskynní sídla. Na to upozorňuje chorvatský paleontolog Jakov Radovčič u nejmladšího evropského naleziště zbytků neandertálců. Když s reportérem listu American Scientist vystoupal sto metrů vysoko do kopce, k jeskyni Vindija v Hrvatském Zagorje, ukázal mu: "Vidíte, neandertálci se odsud pokoušeli kontrolovat celou oblast. A vybrali si místo přímo u pramene." Rozhled byl potřebný. Když si chtěli předlidé zalovit, museli vidět, kam jít. A byli to zruční lovci. Jak ukázaly poslední rozbory izotopů dusíku v jejich kostech, stravu neandertálců tvořilo především maso.

Lovci mamutů

"Je stále jasnější, že neandertálci nebyli tuláci, kteří občas narazí na mršinu," tvrdí antropolog Eric Trinkhaus z univerzity v americkém Saint Louisu. Fred Smith, šéf antropologického oddělení na Severoillinoiské univerzitě v USA, je po rozboru kostí neandertálců z Vindije ještě určitější. "Museli to být masožravci, kteří se živili hlavně stravou z ulovených zvířat," říká. Podle zprávy zveřejněné v americkém vědeckém periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences, lovili neandertálci zřejmě i mamuty. K tomu zřejmě byly tlupy předlidí účinně organizovány. "Museli to být výkonní dravci. Měli tedy daleko vyšší společenskou organizaci, než se jim obvykle přisuzuje," tvrdí Trinkhaus. Tento závěr potvrzují i neandertálské nástroje a zbraně, které si nijak nezadají s vybavením jejich lidských současníků. K nim měli neandertálci blízko i v tom, že pohřbívali své mrtvé a že si vyráběli ozdoby – náušnice ze slonových kostí a náhrdelníky z kostí a zubů.

Předpoklady k řeči

Kulturním výkonům neandertálce mohla napomoci i řeč. Podle zjištění amerického anatoma Richarda Kaye měl neandertálec stejně velký kostní kanálek, který chrání svazek nervových vláken ovládajících pohyb jazyka, jako raný a dnešní člověk. Kay proto soudí, že hlasové možnosti neandertálců byly stejně velké. Je ovšem otázkou, zda jich tito předlidé dokázali využít, zvláště když hrtan neandertálců vypadal jinak než u dnešních lidí. Mozkovou kapacitu, potřebnou k vytváření myšlenek, však měli - jejich mozek se svou velikostí příliš nelišil od mozku dnešního člověka, i když byl jinak utvářen. To vše staví do nového sv ětla soužití člověka s neandertálcem. "Už nemluvíme o člověku a zvířeti. Byli to všichni lidé," říká antropolog Jan Simek z americké Univerzity v Tennessee. Po nějakou dobu také žili souběžně - kosti neandertálců z Vindije pocházejí z doby před 28 tisíci lety, první pozůstatky lidí dnešního typu v Evropě jsou ještě o osm tisíc let starší.

Smíchání druhů?

Genetické analýzy vyloučily, že lidé jsou přímými potomky neandertálců. "V některých oblastech však mohli být neandertálci absorbováni do populace raných lidí," předpokládá Trinkhaus. Totéž tvrdí Radovčič a na čelisti vindijského předčlověka ukazuje, že tyto pozůstatky jsou mnohem jemnější a tvarově modernější než čelisti dřívějších neandertálců. Podle něho je to jasný důkaz pro míšení obou druhů. Trinkhaus navíc připomíná nálezy ve střední Evropě a v Portugalsku, kde se u kostí pravěkých lidí objevují určité shody s kostmi neandertálců. "Říká nám to, že docházelo ke křížení. Vykládáme si to tak, že lidská a neandertálská populace byly promíšeny a tyto znaky přetrvaly po řadu generací," tvrdí. Avšak zdaleka ne všichni vědci tuto myšlenku přijímají. Soudí, že i odchylky u lidských kostí jsou jen odchylky od normy, ne výsledky nějakého míšení.

michal.mocek@mfdnes.cz

Vzestup a pád neandertálce

První neandertálci se objevili v Evropě před 200 000 až 300 000 lety. Plně vyvinutí, klasičtí neandertálci jsou však mladší, z období asi před 120 000 lety (o něco později vznikl i dnešní člověk). Odolali v Evropě všem dobám ledovým, na něž byli dobře připraveni, jak ukazuje utváření jejich těla, které se v řadě rysů podobá tělu Eskymáků. Podle starších údajů vymřeli před 45 000 lety. Novější zjištění posunují datum jejich zmizení značně blíže k současnosti. Dávají tím prostor pro úvahy o soužití dvou příbuzných druhů, jejichž vývojové cesty se rozešly už před 600 000 lety.
(mcm)
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.