Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ne zcela ukočírovaná výprava seismologa slov Miroslava Fišmeistera

  8:32aktualizováno  8:32
Pět let, pět knih. To je brněnský Miroslav Fišmeister, básník. Stálá spolupracovnice Kavárny on-line Dora Kaprálová ho má za pozoruhodný zjev. Proč, to se snaží sdělit v recenzi na novou Fišmeisterovu knihu, nazvanou jednoduše Z.

Miroslav Fišmeister | foto: www.fismeister.eu

Začněme tuto recenzi na pátou básnickou sbírku Miroslava Fišmeistera s názvem Z poněkud netypicky.

O knize

Miroslav Fišmeister: Z

Větrné mlýny, Brno 2010, 280 stran, doporučená cena 199 korun.

Když se zhruba před měsícem poprávu rozvířila "hysterie" kolem neuděleného státního grantu pro literární server www.iliteratura.cz, publikovaly při té příležitosti v sobotu 10. dubna Lidové noviny, v příloze Orientace, diskusní Kulatý stůl na téma literárních časopisů. Debaty se zúčastnil i politolog a nakladatel Alexandr Tomský. Pravil mimo jiné: "Nedávno mi jedna vášnivá čtenářka vrátila takový literární časopis se slovy: každá recenze byla o nějakém magorovi. Tohle byla trefa. U dnešních snobů skutečně vítězí fantasmagorie, knihy, kde je hrdina naprosto odcizený nebo rovnou šílenec v nesrozumitelném světě. Velká oblíbená literatura je především úžasný dobrodružný příběh normálního člověka v podivuhodném světě. Otravná literatura o cvokovi mezi cvoky nemůže získat mnoho čtenářů, a tak žebrá peníze na státu. Krize časopisů je zároveň krizí literatury a také snobismu našich kulturtragerů."

Tomského názor je legitimní, nicméně omezený pohledem na literaturu jakožto mainstream, kulturní zboží. Umění by, viděno Tomského optikou, mělo být taky trochu užitkovým ložním prádlem s estetickým přesahem (a možná i etickým, kdož ví, vždyť i vyžehleným a originálním ložním prádlem je lidstvo odedávna duchovně kultivováno).

Obal knihy Z

Obal knihy Z

V čem ten problém tkví

Ale teď zpět ke knize Miroslava Fišmeistera. Během uplynulých pěti let publikoval již pět básnických sbírek. A co je ovšem podstatnější než počet: jeho verše jsou od první sbírky (nazvané Ten stolek je nízký!) rozpoznatelné, nezaměnitelné a jejich mikrosvět sugestivně-surreálného blouznění pozorného čtenáře strhne. Ačkoliv – a teď se dostávám k ne úplné typickému úvodu téhle recenze – čtenář kromě uznání básníkova talentu a schopnosti zaznamenat s přesností seismologa niterné posuny slovních lavin je poněkud v rozpacích. Z čeho? Z masy neregulovaného, neřízeného psaní; z vidění, jež občas sklouzne od fantasmagorické přesnosti jednotlivých veršů k blábolovité nepřesnosti jiných. Co přitom zůstává patrné – Fišmeisterův rukopis je ve své svéhlavé umanutosti natolik výrazný, že by bylo hloupé řadit jeho knihy řadit ke sbírkám raritním. Při četbě Z se občas ocitáme ve světě, který má blízko kupříkladu k dílu předčasně zesnulého Václava Ryčla (1966-1994), jehož sbírka Pavilon č. 13 byla kritickou obcí přijata svého času velice vřele, ale pak jako by o něm nebylo slechu.

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

K ilustracím

Za ilustrace jsou použity některé z fotografií Miroslava Fišmeistera, které jsou ve velkém počtu rozesety na jeho internetové stránce

http://www.fismeister.eu

Ještě to řeknu trochu jinak: diagnostikovat Miroslava Fišmeistera jako toho, kdo unavuje nesrozumitelnými běsy, by bylo stejně sekernické a omezené jako adorace jeho sbírky z důvodů, které Alexandr Tomský v oné debatě o literárních časopisech celkem trefně nazval snobismem.

Problém tkví zkrátka a jednoduše v tomto: objemná sbírka Z sice vyšla tři roky po předchozím autorově svazku Pískoviště, takže dost možná i po jisté časovém odstupu v psaní, nicméně jejímu vyznění by pomohla pečlivější editorská práce, oponentura soudného redaktora, jenž by dokázal rozlišit subtilní hranici mezi vynikajícími verši a rozbíhavou obrazivostí. Fišmeisterova už tak dost výrazná poetika by se bedlivým redakčním zásahem oprostila od přibližností, proklestila by se od neřízené masy k průkaznému kompozičnímu tvaru. Pak by se z té knihy dokonce mohla stát na domácí scéně malá událost (pokud se tedy o něčem takovém vůbec dá v současném tuzemském literárním provozu - a obzvlášť v souvislosti se současnou českou poezií - mluvit).

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

A na okraj: Fišmeister zatím třeba nebyl nominován na Cenu Jiřího Ortena, byť stylově výrazně převyšuje umírněnější básnickou produkci své generace. Svazek Z je navíc i jakýmsi vrcholem Fišmeisterova dosavadního psaní. V této sbírce milostných veršů se střídají surreálné obrazy s věcností bezmála naturalistickou, rozmazaná přibližnost s konkrétním, na dosah hmatatelným prožitkem.

Fragmentální epičnost některých veršů s sebou podprahově vleče i jakési neviditelné břemeno nehybnosti dějů. Básně-fotografie, které lépe vidí slepci. Před sentimentalitou občas básník utíká k humoru, což je někde na úkor textu, jinde naopak humor tvoří zvláštní propojení tragiky a směšnosti. V tom všem spočívá ono zvláštní napětí veršů; napětí, které při přetažení za vlasy vyznívá spíše jako prokletí či až přílišná úpornost soustředění.

O autorovi

Miroslav Fišmeister

Narodil se 23. dubna 1976 v Brně. Absolvoval gymnázium, nedokončil studia filozofie, religionistiky a angličtiny na FF MU. Pracoval v různých dělnických profesích, nyní je v invalidním důchodu.

Knihy:
Ten stolek je nízký! (Petrov, Brno 2005)
To okno je malé! (Carpe diem, Brumovice 2006)
Aspoň že postel je pohodlná… (Carpe diem, Brumovice 2007)
Pískoviště (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2007)
Z (Větrné mlýny, Brno 2010)

Účast v antologiích
Antologie české poezie II. díl (1986–2006)
Po městě, jež je mi souzeno
Kdybych vstoupil do Kauflandu, byl bych v Brně (Brno v české poezii)

Průtrže mačet

Miroslav Fišmeister do této milostnou poezií tematizované knihy vložil de facto tři jednotlivé sbírky, spolu však natolik vnitřně propojené, že rozumím autorově záměru vytvořit z nich celek. Nakonec i maximální stručnost názvu jako by vytvářela kontrapunkt k mnohoslovnosti vyplývající z nutnosti či spíše posedlosti chrlit verše přímo sopečnatě.
Sbírka Z se lépe otevírá tam, kde se cykly delších básní s vyhřezlou obrazností střídají se suchým glosátorstvím podivných anekdot (příklad: "Stařena sestupuje dolů po schodišti/ Každým krokem mládne,/ dokud nesplyne s kostičkovanou podlahou"), či kde dramatická expresivita agresivně buší na naši pozornost, jako by šlo o (zdánlivě nezávazný) hiphop či slam: "Úsměv holí./ Průtrž mačet./ Úsměv koksu./ Průtrž mačet./ Úsměv briket/ Průtrž mačet./ Dívka ráno zemřela."

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Takto, vytrženo z kontextu, vyznívají možná oba texty coby nahodilé obcování se slovy. Ale je-li něco Fišmeisterově poezii vzdálené, pak – vzdor veškeré přebujelosti – zlehčování slov. Fišmeister sice žertuje a ujíždí občas do hraničních krajin srozumitelnosti, avšak nepopírá smysl a váhu slov, na to je jeho poezie příliš svázaná základním postojem jakési permanentní životní úzkosti, touhy po realitě. Rytmizování básní leckde upomíná orientální tanec, či - naší tradici bližší - kořeny poetismu, remixované ovšem životní zkušeností dnes a tady žijícího básníka.

Co mu buší do srdce

Co ještě sbírku Z zvláštně drží pohromadě? Zaujetí komiksovým světem, láska k pokleslostem, s nimiž si (poučený) básník Fišmeister nepohrává s pobavenou ironií. Posedlost určitými slovy-znaky, z nichž se lavinovitě valí suť sytě barevných, horkokrevných obrazů: pomeranče, meandry, ňadra, zeleň, tužky, trolejbus (v žádné současné básnické sbírce se slovo trolejbus neobjevuje tak umanutě jako u Fišmeistera). Tohle není výtka, spíše poukázání na další rys obtížně popsatelného, občas zmatečně čitelného, přesto sugestivního básnického celku. Jen škoda té přemíry blábolivých veršů, které měly ve sbírce (řečeno velmi eufemisticky) mlčet. Je totiž zjevné, že rukopis tak talentovaného autora by si zasloužil daleko propracovnanější zacházení.

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Básník Miroslav Fišmeister fotografující

Možným klíčem k celé tvorbě Miroslava Fišmeistera by nakonec mohla být báseň ze sbírky Z, kterou zde odcituji celou: "To husté světlo v kuchyni/ to je parta Psanců na půdě./ Ne, to není parta Psanců na půdě,/ to jsou střízlíci naplnění krví,/ a ostny dikobraza naplněné olovem/ které mi buší na srdce./ A je to jako trauma/ z války, v které jsem nebojoval./ Jako sebenenávist/ zrozená z touhy po návratu do dětství."

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.