NE může zpomalit rozšiřování Unie

Odmítnutí ústavy ve francouzském referendu uvrhlo Evropu do vážné politické krize, která může výrazně pozměnit celkové směřování Unie. Zatímco Francouzi bez větší lítosti euroústavu smetli a šli slavit, evropští politici se teprve vzpamatovávají ze šoku a působí značně bezradně.

Jako kdyby vůbec nepočítali s tím, že by tradičně proevropští Francouzi mohli něco takového provést. I proto se oficiálně nechystal ani žádný plán B pro takový případ, ačkoli už řadu týdnů průzkumy nedělní výsledek naznačovaly.

Prakticky se Evropská unie nezadrhne. Může fungovat dál na základě současných smluv, které měla ústava nahradit. "Jedeme dál. Nemůžeme na základě jednoho ne ústavu odepsat a také přestat fungovat," hlásil v pondělí předseda Evropského parlamentu Josep Borrell a stejné uklidňující signály vysílala Evropská komise.

Co ale s dokumentem, který smetla tak důležitá a mocná země, jakou dosud byla Francie? Možností je několik a hodně záleží na tom, zda i další země ústavu odmítnou a na čem se dohodnou či nedohodnou šéfové členských států na červnovém summitu.

Přesto málokdo skrývá obavy, zda ústava, kterou tak výraznou většinou Francie odmítla, může vejít v život v současné podobě. Už v pondělí evropští politici naznačovali, že ne berou jako výzvu k novému evropskému kompromisu.

Co bude dál
* 1. června 2005
očekávané ne v Nizozemsku prohloubí krizi v Unii
* 16-17. června 2005
summit EU rozhodne, zda ústava je mrtvá, nebo bude pokračovat ratifikace
* jaro/podzim 2006
Británie, Česko a Polsko rozhodnou o postoji k ústavě
* podzim 2006
EU rozhodne, že ústava neprošla nebo že prošla a že v zemích, kde voliči řekli ústavě ne, budou zopakována referenda

Ještě před hlasováním se spekulovalo o tom, že ústavu je možné rozdrobit na několik částí: například evropského ministra zahraničí či prezidenta mohou členské státy zavést samostatně. Podstatně větší problém  bude s novým systémem hlasování, který měl početně rostoucí Unii umožnit snadnější společné rozhodování oproti současnému a v mnohém nespravedlivému systému.

"To by bylo možné vyřešit dodatkem ke stávajícím smlouvám, aniž by byla nutná referenda," poznamenal diplomatický zdroj z Evropské komise.

Evropská unie však neřeší jen euroústavu, která v posledních měsících dominovala a značně brzdila jiná politická rozhodnutí. Politologové varují, že nyní v současné čím dál se prohlubující ekonomické krizi, nebude mít Unie dostatek politické vůle podnikat nutné liberální reformy.

Také rozšíření o další země, v prvé řadě Bulharsko a Rumunsko, ale i Chorvatsko, nemluvě o Turecku, se může zásadním způsobem zaseknout. Vždyť jeden z důvodů francouzského ne bylo právě rozšíření Unie o nové země.

ČTĚTE TAKÉ

Francouzi odmítli jako první ústavu EU

Ne, víno, sýry a žáby

Euroústava u nás jede dál, řekl Paroubek

Francouzské NE vrhá stín na Evropu

ODS: S ratifikací ústavy EU je konec

Francouzi: Nechceme být dojnicí EU

Ne všichni však vidí v odmítnutí ústavy Francií a následné krizi jen špatné důsledky pro další vývoj Evropy. Zaznívají názory, že politici potřebovali lekci od svých občanů, aby si uvědomili, že nefungují jako automatické schvalovací stroje.

"Evropská unie, která přečkala půlstoletí, má zcela jistě sílu, aby si poradila s ojedinělým odmítnutím ze strany voličů. Pokud bude reagovat pauzou k zamyšlení, bude to jen k jejímu prospěchu," napsal konzervativní týdeník The Economist.

Vlajky zemí EU na jednom praporu.