Ne cenzuře, ano tureckému záchodu, volá bulharská petice k Entropě

Sotva zahalila černá látka turecký záchod symbolizující Bulharsko na kontroverzní plastice Entropa, objevily se v černomořské zemi protesty. Stovky Bulharů podepsaly petici odsuzující nátlak jejich vlády, aby Česko "záchod" zakrylo.

Zobrazení Bulharska v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu | foto: ČTK

Bulharskou petici za znovuodhalení plastiky, která evokuje dlouholeté spory v bulharsko-tureckých vztazích, podepsalo téměř šest stovek lidí, z toho sedm z České republiky. Další tři jsou podle jmen a místa pobytu zřejmě Bulhaři, kteří v Česku žijí.

AUTOR ENTROPY ODPOVÍDAL ON-LINE

David Černý, tvůrce kontroverzní plastiky Entropa, odpovídal čtenářům iDNES.cz

"Cenzurování práce českého umělce Davida Černého bulharskými úřady je zahanbující pro naši zemi i její občany. Potvrzuje to obrázek Bulharska jako nejvíce zpátečnické a nejméně svobodné země - když ne na světě, tak v Evropě," stojí v záhlaví petice. Její stoupenci chtějí, aby Bulharsko zrušilo požadavek na to, aby se země v plastice neobjevovala.

Následuje seznam podepsaných - většina z nich přidala i důvod, proč se za petici postavili. "Ti Češi mají pořád smysl pro humor," konstatovala například jedna ze signatářek, Silvia Nikolova Choleva ze Sofie.

BLOG: BULHAŘI PROTI CENZUŘE

Bulhaři protestují proti cenzuře své země, píše bloger iDNES.cz

Proti zakrytí plastiky je i zpravodaj bulharského deníku Trud Veselin Želev, třebaže z jiného důvodu. "Bylo jen špatné a ještě horší řešení. Vybrali si to horší. Tím, že je to jako neviditelné, je to ještě víc viditelné. Lidé se ptají, co je za tím," řekl pro ČT24.

Stránky bgpetition.com nejsou nahodilým blogem vzniklým kvůli Entropě. Lidé zde mohou hlasovat pro desítky nejrůznějších požadavků - od jednoroční placené mateřské dovolené přes zákaz plastových sáčků až po zamezení vstupu ruského premiéra Vladimira Putina do země.

BULHARSKO-TURECKÉ VZTAHY

Připomínka čehokoliv tureckého evokuje v Bulharsku tvrdou minulost. Koncem 14. století bylo Bulharsko dobyto osmanskou říší, která ovládala Bulharsko téměř do konce 19. století. Jejich vládu doprovázela islamizace, děti obyvatel odváděli Osmané do sultánovy armády. V první balkánské válce na začátku 20. století, kdy se balkánské země spojily proti osmanské říši, Bulharsko utrpělo nejtěžší ztráty z celé protiosmanské koalice. Nyní jsou obě země členy NATO - Turecko ovšem od roku 1952, zatímco Bulharsko po celou studenou válku hrálo roli jižního evropského křídla Varšavské smlouvy. Bulharsko je v Evropské unii, Turecko se o vstup do ní snaží.