Názvy škol? Děs a hrůza

Zlínský kraj - Rodiče a zájemci o studium na středních školách, mohou být nepříjemně překvapeni, když se chtějí orientovat v názvech středních škol. Většinou narazí na názvy, které jim buď vůbec nic neřeknou, nebo jsou tak složité, že nejsou k zapamatování. Názvy škol se nelíbí ani Krajskému úřadu ve Zlíně, pod nějž střední školství letos přešlo. Úřad však tvrdí, že s tím nemůže nic dělat, protože názvy škol určuje zákon.

Například v Kroměříži najdeme školu s názvem VOŠ pedagogická a sociální a střední pedagogická škola. Už jen zapamatovat si takový název dá práci. A to od přespříštího školního roku bude zřejmě výuka ve škole rozšířena i o vysokoškolské vzdělávání. I to by se mělo do názvu dostat.

Ve Zlatých stránkách se to jen hemží zkratkami SOŠ a SOU, aniž by bylo jasné, co vlastně tyto ústavy učí. Tak například na Zlínsku najdeme SOŠ, SOU a U Otrokovice, SOŠ, SOU a Učiliště Zlín a SOŠ a SOU Luhačovice. V Uherském Hradišti jsou dvě SOŠ a SOU, které se liší jen adresou. Najdeme tam i Střední průmyslovou školu, aniž bychom se dozvěděli, jakou. Ve Valašském Meziříčí je zase Střední integrovaná škola, také bez bližšího určení.

Až donedávna existovala v Kroměříži škola s názvem COPT. Zkratka znamená nepraktický a nejasný název - Centrum odborné přípravy technické. Většina lidí vyslovovala zkratku s "K" na začátku, což spíš evokovalo dojem kominického učiliště. Škola se jmenuje nyní jinak - SOŠ a SOU Kroměříž, tento název však neříká vůbec nic. COPT však ještě najdeme v Uherském Brodu.

"Ano, máte pravdu, někdy je to skutečně děs a hrůza," souhlasí Michal Hanačík, náměstek krajského hejtmana, jenž má v krajské radě na starosti školství. Sám Hanačík přitom působil na kroměřížském COPTu

"Bohužel, tento fakt je dán školským zákonem. Ten určuje, že v oficiálním názvu školy musí být obsaženy všechny její součásti," vysvětluje Hanačík. Jestliže se tedy nějaká škola skládá ze střední odborné školy, středního učiliště a učiliště bez maturity, je na světě zkratka SOŠ, SOU a U. Nezbude už místo na bližší určení. Takový název by totiž byl už zcela neúnosný. "Vždyť některá učiliště nabízejí třeba čtyři zcela různé obory," upozornil Michal Hanačík.

Hejtmanův náměstek přiznává, že tento stav působí potíže i jemu. Názvy škol se vzájemně pletou, těžko se v nich orientuje."Například na tiskových konferencích, když mluvíme  o nějaké střední škole, je obtížné vysvětlit, jakou školu máme vlastně na mysli," připouští. Tento stav však podle něj nebude možné v dohledné době změnit.