Její autor, který se společně s papežem Janem Pavlem II. nejvíce zasloužil o pád sovětského totalitního bloku, v sobotu večer zemřel po boji s nevyléčitelnou Alzheimerovou nemocí.
Reagan však nechtěl pouze strhnout zdi a zničit dráty, jež rozdělovaly Evropu. Chtěl také navazovat spolupráci. Což se mu k překvapení mnohých díky jeho tvrdým postojům k "říši zla" (Sovětskému svazu), uzbrojení protivníka a ekonomickému tlaku nakonec podařilo.
Samozřejmě i proto, že "narazil" na reformátora Michaila Gorbačova. Za své postoje byl proto někdejším československým totalitním režimem nenáviděn a vysmíván daleko více než kdo jiný. Bláboly o "harašení zbraněmi" jsme mohli slyšet z televize každý den.
Jistěže, Reagan byl v některých směrech prezidentem kontroverzním. Kvůli zbrojení velmi zadlužil Spojené státy a některé kroky jeho vlády v ekonomice nejsou hodnoceny nijak kladně.
Také se potýkal s aférou s ilegálním prodejem zbraní, jež vešla ve známost jako Írán-Contra. Ronald Reagan především patří k největším vítězům někdejší studené války, jejíž malou součástí jsme byli i my. Nová kniha Reagan: Život v dopisech například uvádí jeho list sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi z roku 1981.
Americký prezident mu napsal: "Je možné nechat ideologii, politickou a ekonomickou filozofii a vládní politiku stranou, abychom mohli řešit skutečné, všední problémy lidí, jež zastupujeme?"
Brežněv toho schopen nebyl, stejně jako se naprostá většina obyvatel komunistického Československa nebyla schopna postavit totalitnímu režimu. Nezapomínejme proto, že svobody si užíváme i díky Ronaldu Reaganovi.
