Propuštění do zahraničí odůvodňuje stále trapněji. Tím, že čeští ničemové, kteří něco provedou v arabském světě, budou prý také propuštěni domů. Tím, že holky to dělaly dobrovolně, byl to jakýsi nezletilý druh prostitutek.
Arabovo provinění zjemnil tím, že obžalováni by měli být i jejich rodiče. Může být – ale proč už to neudělal? Jak budou Katarci dopravovat nezletilé svědky nemluvící arabsky z Prahy k soudu do Kataru, nevysvětlil. Mluvil neustále o jakýchsi mezinárodních politických důležitostech. Dával jim přednost před potrestáním zločinu z Prahy v Praze.
Ministr spravedlnosti je na světě proto, aby platily zákony. Dělat před zákonem piruety z blíže nejasných "mezinárodních důvodů" mu nepřísluší. Také mu nepřísluší "morálně hodnotit" oběti trestného činu. To má nechat vychovatelům, kazatelům a podobným postavám.
Jeho postava má svůj úkol: je zákon a je zločin, tak ať přijde trest. Politika státu s tím nesouvisí, zkaženost obětí ani princova nafta také ne.
Bude stát dělat jednu politiku, zavřou vás, pak zas jinou, vás pustí a zavřou druhého? Takový stát už jsme měli – dosyta. Spravedlnost, totiž zákonnost, není natahovací guma. Nekroutí se podle zkaženosti obětí, podle politiky něčeho nahoře, podle hodnostářství či bohatství zločincova. Trest ať prší z nebes na všechny hlavy stejně, toť úděl ministra spravedlnosti.
Ostatně – pročpak mu leží na srdci tak usilovně právě tento všední princ? Kvůli "politice"? Čí? Už to někdo zjistil?
 Ministr spravedlnosti Pavel Němec na Opening Party AMC, sídle MF DNES a iDNES (4. března 2005) |
