Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Babiš má nekonečně možností, jak se firmy formálně zbavit, říká expert

  19:27aktualizováno  19:27
Odborníci, kteří se věnují protikorupčním opatřením, se zcela neshodují, že ve středu přijatá novela o omezení podnikání členů vlády, bude řešením střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak oceňují zveřejnění majetkových přiznání veřejných činitelů na internetu.

Šéf ANO Andrej Babiš hovoří s novináři, zatímco Sněmovna projednává ve třetím čtení návrh zákona o střetu zájmů. (14. září 2016) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Oslovení odborníci se shodují, že přijatá novela zákona o střetu zájmů je spíše reakcí na Andreje Babiše, než systémové řešení.

„Nevidím to jako absolutní řešení. Je dobře, že se ta diskuze nastartovala, tím jak pan Babiš jako významný byznysmen vstoupil do politiky. Ale já bych spíš ocenil, kdyby se to řešilo dlouhodobě. Tohle je řešení už reálně existujícího problému.“ říká Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které se zaměřuje na potírání systémové korupce.

Svůj význam ale podle něj novela má. Také bude záležet, jak bude fungovat v praxi. „Řeší to problém, kdy se do vlády dostane člověk, který kumuluje velkou podnikatelskou a mediální moc, a zároveň je držitel veřejné funkce. Teoreticky by to mohlo fungovat, ale pak je tu i otázka, jestli je to v souladu s Ústavou. Dostává se tu do konfliktu právo být volen, právo vlastnit a právo podnikat,“ myslí si Kameník.

„Je dobře, že politická reprezentace to chce nějak řešit. Samozřejmě ten způsob není zrovna šťastný. Je to ex post reakce. Dokud se pan Babiš neobjevil na scéně, nikdo neměl potřebu to řešit. Babiš není první člověk, který je ve střetu zájmů. Spíš je první, u kterého je to čitelné,“ konstatuje Kameník.

Střet zájmu nezmizí přepsáním firmy na někoho jiného

Naopak skeptický je k části zákona o omezení podnikání členů vlády Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab při Institutu ekonomických studií FSV UK. Podle něj střet zájmů bude trvat, i když se Babiš jako fyzická osoba od svých firem odstřihne.

„Nemůžeme si hrát na to, že když firmu přepíše třeba na příbuzného, že tím střet zájmů končí,“ tvrdí Skuhrovec. „Jsem si jist, že pan Babiš právní řešení najde. V ten moment učiní zákonu zadost, ale střet zájmu tu bude pořád,“ dodává odborník.

Skuhrovec upozorňuje, že Babiš má spoustu možností, jak se firmy formálně zbavit. „Zákon nemůže pamatovat na všechny možné způsoby, jak někdo napojený na Babiše může kontrolovat Agrofert. Těch způsobů je nekonečně mnoho. To bychom mohli každé tři měsíce vydávat novelu,“ je přesvědčen Skuhrovec.

„Čestné řešení západního střihu by bylo, že udělá holding, nebo svěřenecký fond, který fakticky nebude kontrolovat a od té firmy se odstřihne minimálně na dobu, kdy bude ve vládě,“ nabízí možné řešení Skuhrovec.

Reakce na nízkou politickou kulturu

Martin Kameník z Oživení upozorňuje, že Česká republika stejně jako ostatní postkomunistické země nemá dlouhou tradici demokracie a má problém s politickou kulturou.

„To, co by jinde veřejnost a média nemohla tolerovat, tady ministru financí prochází už tři roky. Tohle vidím jako pokus zákonodárců o zvrat alespoň touto cestou,“ říká Kameník. Jedním dechem dodává, že v regulacích tohoto typu budou vždy mezery.

Podle politologa a ústavního právníka Jana Kysely není překvapivé, že se Babišův střet zájmu ve Sněmovně řešil. „V okamžiku, kdy zjistíte, že voliči tak moc citliví nejsou, tak se musíte zabývat tím, co má ta veřejná moc k dispozici – a to je ta regulatorní funkce,“ řekl serveru Aktuálně.cz.

„Tohle (novela) je výsledek neschopnosti pana Babiše se s problémem, který má, eticky vypořádat. Ideální by bylo, kdyby se už rozhodl, jestli chce podnikat, nebo dělat politiku,“ má jasno Kameník.

Jako účinné protikorupční opatření vnímá Jiří Skuhrovec původní záměr novely, který zavádí povinnost pro veřejné činitele zveřejnit majetková přiznání při nástupu do funkce. Ta navíc budou dostupná na internetu. „Toto je mnohem důležitější aspekt zákona, než že člen vlády může vlastnit media, protože to se snadno obejde,“ říká.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.