Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NÁZOR: Vyzvědači z Východu u nás? Nic překvapivého

  10:47aktualizováno  10:47
Sekretářka tří význačných generálů, která dosáhla majorské hodnosti, se stýkala s ruským vyzvědačem. Když to Vojenské zpravodajství odhalilo, Rus zmizel, majorka a generálové museli svléknout uniformy. Podrobnosti této aféry vycházejí na světlo boží postupně, většinu z nich však neznáme.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek)

Třebaže je to na pověsti české armády skvrna, není v armádách NATO v poslední době nezvyklá, jak o tom svědčí případy z Velké Británie a Polska.

Nový start na rozkaz Putina

Odhalení ruského vyzvědače, kterého nechrání diplomatická imunita, není ničím novým. Ruskými špiony – s pasem i bez něj – se svět jenom hemží.

Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu nařídil prezident Boris Jelcin výzvědnou činnost proti Západu utlumit. Zdá se však, že ho šéfové civilní a vojenské rozvědky v Moskvě příliš neposlechli – nejspíš veřejně proklamovali ústup, ve skutečnosti pokračovali dál, utajeněji, a to i před hlavou státu.

Za konec tří generálů může česká "Mata Hari"

Byla zdrojem ruského špiona

O tom svědčí případ skupiny ruských špionů nedávno odhalených v USA, kteří se museli dlouhodobě připravovat k vysazení.

Po nástupu Vladimira Putina, vysloužilého podplukovníka rozvědky KGB, do Kremlu začátkem tisíciletí dostaly ruské tajné služby rozkaz, aby činnost proti Západu, ke kterému dnes patří i Česká republika, zesílily. Hlavními cíli jsou USA, státy NATO a Čína.

Tuhle aktivitu samozřejmě všechny kontrašpionážní služby zaregistrovaly. Američané dokonce tvrdí, že činnost ruských a čínských výzvědných služeb na území USA je vyšší než v nejvypjatějších dobách studené války.

Jak česká Bezpečnostní informační služba (BIS), tak Vojenské zpravodajství (VOZ) upozorňují na zvýšené nebezpečí z Moskvy ve svých výročních zprávách už řadu let. Na jejich žádost bylo z republiky vypovězeno několik diplomatů, zvláště příslušníků vojenské rozvědky GRU.

Ovšem existuje několik mimořádných cílů, o které u nás Moskva v posledních dvaceti letech usilovala zvýšenou silou.

Ruské zájmy jsou jasné: firmy, radar, Temelín

Některé ruské firmy, často pod mezinárodním pláštíkem s anglicky znějícími názvy, se pokoušely ovládnout vybrané české podniky během privatizace. Zpočátku se jim to nedařilo, protože ministr vnitra Jan Ruml si pozadí zájemců hlídal.

Když se ujala vlády sociální demokracie, Miloši Zemanovi a jeho ministrům bylo jedno, kdo se stane vlastníkem českých továren. Tento ruský zájem o české firmy přetrvává a občas čteme o koupi nějakého podniku, nyní třeba bezvýznamného, česko-ruskou firmou. Je to přirozené – vždyť s ekonomickou mocí jde ruku v ruce i vliv na politiku.

Ruské tajné služby také vyvíjely zvýšenou snahu v době, kdy naše republika a některé další země někdejšího sovětského protektorátu usilovaly o vstup do NATO. Moskva se k diskreditaci české vlády a české armády snažila využít i slovenskou tajnou službu – našim sousedům tehdy autoritativně vládl Vladimír Mečiar. Naštěstí se to nepodařilo.

Ruské rozvědky se také snažily ovlivnit veřejné mínění v době, kdy se diskutovalo o umístění amerického radaru protiraketové obrany v Brdech. Dva vyzvědači chránění diplomatickými pasy pracovali proti zájmům České republiky tak nešikovně, že se na jejich činnost přišlo a byli vyhoštěni.

Nejnověji se ruští agenti pokoušejí ovlivnit rozhodnutí o dostavbě atomové elektrárny Temelín – tedy získat přízeň vybraných poslanců a vládních úředníků. Zájem o tuto gigantickou zakázku má několik zahraničních firem včetně ruských. Moskva si však počíná až trapně naivně – tvrdí, že Temelín je záležitostí ryze obchodní, nikoli politicko-strategickou. To nemůže vykládat ani žáčkům v první třídě – což nemění nic na tom, že cílem Nečasovy vlády je snížit energetickou závislost na Moskvě.

Kromě těchto milníků mají ruští vyzvědači u nás běžné, každodenní úkoly. Patří mezi ně i pronikání do armády – a přes naše důstojníky se snaží dostat i k tajným informacím NATO. Rusové by rádi navázali styky s některými českými vědci, kteří úspěšně spolupracují se západními kolegy na civilních i vojenských úkolech. Pokoušejí se ovlivňovat poslance, kteří mohou prosazovat nejrůznější ruské zájmy ve výborech parlamentu.

Majorka není jediná

Zpráva české kontrašpionáže za uplynulý rok dokonce zmiňuje "skupinu osob dlouhodobě pracujících pro ruskou zpravodajskou službu na území ČR, kterou BIS odhalila a v pokračování činnosti jí zabránila".

Podle šíře záběru, intenzity, agresivity a množství operací jsou ruské rozvědky na našem území nejaktivnější. Případ majorky a tří generálů je tedy pouze jednou z nepřátelských činností Moskvy vůči České republice.

Činností, které se neslučují s proklamacemi prezidenta Dmitrije Medveděva o vzájemných přátelských vztazích.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy budou odpoledne dusit tropické teploty, podle meteorologů mohou vystoupit až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.