Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NÁZOR: Teď ještě vybrat správné školné

  11:35aktualizováno  11:35
Začíná panovat politická shoda ohledně školného. Létají zde termíny jako "odložené školné", "školné na dřevo", "odložená splátka" či "půjčka na školné". Mezi nimi jsou však podstatné rozdíly.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Politici by si jich měli být vědomi, protože jejich rozhodnutí bude mít dlouhodobý dopad na vysokoškolské vzdělávání dalších generací.

Už samotné administrování školného by nemělo být příliš komplikované a nákladné. Musí být totiž motivující nejen pro studenty, ale i pro vysoké školy. Školné nesmí znevýhodňovat sociálně slabší studenty, naopak jim má umožnit studium, které by si jinak nemohli dovolit. Současně nemůže být školné finanční zátěží pro stát.

Začněme odloženým školným. Zdá se to jednoduché: vystudoval jsi, tak z toho, co vyděláš, což je v průměru asi tak o 15 procent více, než vydělá středoškolák, zaplať, co ti vysoká škola dala.

Jde v podstatě o daň z vyššího příjmu a v tomto smyslu může být odložené školné přijatelné pro levici. Z pohledu studenta však asi není příliš motivující. Během studia neplatí nic, takže vztah zákazníka vůči vysoké škole asi nevznikne.

Pro vysokou školu to povzbuzující také nebude. Při průměrné délce studia kolem sedmi let začne mít absolvent nadprůměrný plat tak za deset let. Je tedy těžké představit si rektora (funkční období 4-8 let), že bude činit nepopulární kroky, z nichž bude mít užitek až jeho nástupce.

Tyto nedostatky by se daly částečně kompenzovat tím, že by stát vysoké škole zaplatil část školného (například polovinu) ještě během studia. Rozpočtové výdaje státu na vysoké školy by se tak zvýšily o několik miliard ročně a je otázka, co by na to řekl ministr financí.

Co však se studentem, který chce a může školné zaplatit rovnou každý rok a nechce být 'zdaňován' v pozdějších letech? V bílé knize terciárního vzdělávání se navrhuje sleva 30 procent. To by však znamenalo, že student z chudších poměrů zaplatí o polovinu více než student z bohaté rodiny a navíc to bude léta splácet. Groteskní představa.

Druhou komplikací je nebezpečí, že se takovýto systém financování "rozkmitá". Přísun peněz ze školného deset let poté, co nastala nějaká změna uvnitř vysoké školy, je vlastně systém s prodlením ve zpětné vazbě. A jak ví každý student elektrotechnické průmyslovky, ten je notoricky nestabilní.

Něčím podobným prošla v druhé polovině minulého století Velká Británie. V té době sice ještě nezavedla školné, vláda však začala centrálně ovlivňovat počty doktorandů. Výsledkem byly střídající se nedostatky a přebytek PhD. absolventů.

Z žádané kvalifikace PhD. v biochemii se během několika let stal "průkaz k nezaměstnanosti". Něco podobného by mohlo způsobit i odložené školné.

Přímé školné s odloženou splátkou je výhodnější

Přímé školné platí student přímo vysoké škole, pokud na ně nemá, tak si půjčí. Je normální půjčovat si na auta či jiné hmotné statky, tak proč ne na školné?

Navíc vysoká škola dostane peníze, když na ní student studuje, a jsou plné předpoklady k motivaci oběma směry. Nesmí jít samozřejmě o něco jako hypotéka, za kterou ručí student a kterou musí splácet hned, ať na to má nebo nemá.

Na rozdíl od odloženého školného jsou s takovýmto školným bohaté zkušenosti v Evropě i jinde.

Společenský význam studia je vyjádřen tím, že stát garantuje placení půjčky a buď hromadně zařídí celý systém půjček za příznivou úrokovou míru u některé banky, či sám financování a vybírání splátek organizuje.

Další rozdíl od běžné hypotéky tkví v tom, že splátky nastanou až v době, kdy absolvent pobírá nadprůměrný plat. Pokud se mu nikdy nepodaří takového platu dosáhnout, nese zodpovědnost stát.

Dobrým prvním krokem je zavedení systému finanční pomoci nemajetným studentům. Tak tomu bylo například v Británii, která začátkem devadesátých let zavedla systém půjček pro studenty na základní životní náklady. Později se tento již zaběhlý a osvědčený systém půjček rozšířil i na půjčku na školné.

Vysoké školy se ke školnému stavějí různě. Některé je vítají za podmínky, že se tím nesníží přísun peněz z veřejných prostředků. Jiné v něm vidí nebezpečí poklesu počtu uchazečů o studium.

Technické a přírodovědné obory mají již dnes potíže s náborem schopných studentů a panuje obava, že školné situaci dále zhorší.

To se však nestane, pokud u školného stanovíme pouze strop a necháme na škole, jak vysoké školné si pro své fakulty stanoví. Pak se může školné stát naopak motivačním faktorem, kdy obory s převisem poptávky mohou stanovit školné na horní hranici, zatímco obory, kterým se uchazečů nedostává, stanoví školné nižší nebo žádné.

Tato výhoda však u odloženého školného neplatí.

Není možné "zdaňovat" absolventa po skončení studia částkou, která se bude lišit podle fakulty, kde před lety studoval.

Jedno je jasné: pokud se nová vláda rozhodne pro školné, nemělo by být příliš komplikované a musí mu předcházet zavedený systém studentských půjček.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.