Proces EIA, který probíhal od roku 2008, byl podle mého názoru zcela transparentní a jeho správnost nakonec potvrdila i renomovaná mezinárodní agentura Det Norske Veritas, která se k němu ve svém závěru vyjadřovala.
Rozdíl v účinnostech technologií mezi poslední navrhovanou variantou ČEZ a variantou prosazovanou ekologickými aktivisty činí v ročních emisích přibližně 200 kilotun (kt) oxidu uhličitého a o toto číslo se v podstatě "hrálo", aniž to bylo zřetelně řečeno. Pro někoho je to číslo možná hodně velké, nicméně pro představu je to zhruba o 20 % méně, než za rok emituje třeba městská teplárna ve Strakonicích a z hlediska národních emisí jde o asi 15 setin procenta.
MODERNIZACE PRUNÉŘOVA MÁ ZELENOUSe stanoviskem nesouhlasí ekologové ani Strana zelených |
Na počátku minulého roku v rámci procesu EIA vyslovila organizace Greenpeace svoje přesvědčení, že tento zdroj bude "...mimo veškerou pochybnost..." zasahovat svým vlivem na území států nejvíce změnami klimatu ohroženými. Zmiňovala přitom pacifické ostrovní státy, Bangladéš či Afriku a měla na mysli navyšování mořské hladiny, úbytky himálajských ledovců a sucha v subsaharské Africe.
Korunu těmto obavám dal v závěru minulého roku ještě oficiální dopis Mikronésie, která požadovala účast v procesu EIA. Jak se lidé v Mikronésii vůbec o Prunéřovu dozvěděli, o tom lze jen spekulovat.
Jaká je však emisní realita? Uvedený rozdíl 200 kt oxidu uhličitého jsou přibližně 3 setiny procenta ročních emisí Oceánie, ve které Mikronésie leží. Je to také 5 desetitisícin procenta celkových světových emisí tohoto skleníkového plynu - hodnoty tedy zcela zanedbatelné na to, abychom mohli o prokazatelných vlivech v těchto oblastech vůbec hovořit.
Navíc bychom v takovém případě museli ještě předpokládat, že za všechny změny klimatu může jenom oxid uhličitý, což ovšem také pravda není.
Jinou variantou aktivistů možná bylo rekonstrukci neprovádět a v Prunéřově provozovat starou technologii. V takovém případě by ovšem jeho podíl na světových emisích emisí byl asi o dva řády vyšší a o 25 – 40 % vyšší by byly i jeho emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých částic. Ty by ale působily přímo, a tentokrát již zcela prokazatelně na zdraví lidí v severních Čechách (o tolik totiž nová technologie zlepší kvalitu ovzduší přímo v Podkrušnohoří).
Předpokládám ale, že této skutečnosti si ekologičtí aktivisté byli vědomi. Pak už ale zbývá asi poslední varianta, které aktivisté chtěli dosáhnout, tj. Prunéřov zcela zavřít – nenastínili však, kde energii získat, jestli fotovoltaikou nebo větrníky či nějak jinak.
A ještě malý laický ekonomický dovětek na závěr. Nová technologie má být v Prunéřově provozována 25 let a často se uvádí, že celkové náklady při použití technologie s vyšší účinností by se navýšily nejméně o 5 miliard korun. V takovém případě by úspora každé jedné tuny ze zmíněných 200 kt stála minimálně 40 eur, přičemž současná cena jedné tuny na trhu s povolenkami je necelých 15 eur.