Prezident Klas přijal na Hradě Petra Nečase. (červen 2010)

Prezident Klas přijal na Hradě Petra Nečase. (červen 2010) | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

NÁZOR: Pokud bude vláda silná, změní pozici Václava Klause

  • 38
Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, dvakrát Mirek Topolánek, Jan Fischer a Petr Nečas. To jsou jména premiérů za dobu prezidentování Václava Klause, který nastoupil do funkce 7. března 2003. Budeme tak mít od tohoto data už sedmou vládu a patříme v tomto směru mezi nejméně stabilní státy Evropy.

Jenže středopravicová koalice má ve Sněmovně 118 křesel a to je jev nevídaný. V dobách České republiky byl dosud nejsilnější Klausův kabinet v letech 1992 až 1996, jenž disponoval počtem 105 mandátů. Pak už jsme viděli jen patové situace či opoziční smlouvu mezi sociální demokracií a ODS.

V dobách patů, přeběhlíků a křehkých vlád byla logicky silnější i pozice prezidenta a on mohl výrazněji vstupovat do politického dění. Což Klaus vždy ochotně a chytře využíval.

Teď se to však může změnit. 118 mandátů je příliš moc na to, aby si hlava státu mohla ze zákulisí diktovat podmínky.

Může to dokonce znamenat, že dnešním jmenováním Petra Nečase premiérem se prezident více stáhne do ústraní? Určitě ne. Bylo by to v rozporu s jeho politickým naturelem, s jeho nevyčerpatelnou touhou komentovat vše, co komentovat lze, a bylo by to i v nesouladu s politickou tradicí.

Demokraticky zvolení prezidenti u nás vždy do dění zasahovali více, než jim příslušelo podle pravomocí. Ne svými rozhodnutími, ale dokázali využít vážnosti a "majestátu", které s funkcí hlavy státu souvisejí (například v Německu, Rakousku či na Slovensku tomu tak není). To podstatně zvyšuje jejich vliv.

Někdy umně, někdy i vypočítavě s tím pracoval Tomáš Masaryk, Václav Havel i Václav Klaus.

Tomu poslednímu zbývají necelé tři roky do vypršení mandátu, což se může překrýt s dobou premiérování Petra Nečase. Znamená to, že pokud bude nová vláda silná a vydrží jí většinová podpora ve Sněmovně, o to "slabší" bude Klaus.

Může to však platit pouze tehdy, když budou členové koalici držet pohromadě. Což je zejména u Věcí veřejných nejisté. Už teď si kladou "nepřekročitelný" požadavek, aby Radek John byl ministrem vnitra.

Ustavení silné vlády s poslaneckou většinou by nutně nemuselo vést k třenicím mezi Strakovou akademií a Pražským hradem, které jsou obvyklé od vzniku samostatného státu.

Vláda i prezident mají totiž blízké názory na řešení ekonomické krize. Nečasova vláda by naopak mohla využít ve prospěch země některé Klausovy myšlenky, které jsou sice jeho odpůrci považovány za extrémní až nesmyslné, ale mají pravdivé jádro.

Je třeba zřejmé, že dopady Lisabonské smlouvy a evropské integrace budou pro vývoj státu velmi problematické.

Pozici prezidenta proto může skutečně změnit jen silná a jednoznačně konající vláda. Od něho samého to nečekejme.

Důvod? Václav Klaus je Václav Klaus.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video