S redaktorem Lidových novin jsem měl více než dvouhodinový rozhovor, ve kterém jsme se především bavili o původu benefitů, o významu a postavení odborářů v Česku a v EU v rámci sociálního dialogu i o tom, že prakticky neexistuje odvětví v Česku, které by v nějakém rozsahu benefity neposkytovalo. Velká část tohoto rozhovoru byla otištěna s tím, že jsem nepožádal o autorizaci.
Ve chvíli, kdy se mě redaktor dotázal, jaké jsou lobbistické a vlivové vazby pana generálního ředitele Žaludy, kdože ho podporuje a kdo nad ním drží ochrannou ruku, tak jsem vyřkl onu větu, kdo koho vlivově chrání či drží ochrannou ruku a kdo je s kým ekonomicky a lobbisticky propojen.
Použil jsem u toho výrazy, které byly otištěny. V žádném případě to nemělo znamenat, že "to" někdo s někým dělá, a nemělo to znamenat urážku celé minority, jak si to mnozí dnes snaží vykládat.
Snažil jsem se popsat vlivové struktury mimo jakoukoli státní kontrolu, které rozhodují v rámci Českých drah úplně o všem a které mají na svědomí neprůhledné používání státních prostředků i vlastních zdrojů ČD pro historicky největší protekcionářský tok peněz na ČD.
V roce 2008 si nejdříve bez jakéhokoli souhlasu dozorčí rady představenstvo ČD, a. s., v čele s Žaludou samo rozhodlo o vlastních odměnách a benefitech, které zatajilo před dozorčí radou a které by jim záviděl premiér i prezident na Hradě.
Zároveň v tomto roce vydali na údajnou reklamu pro spřátelené lobbistické struktury (pan Janoušek apod.) stovky milionů, které nic nepřinesly, a došlo k razantnímu poklesu počtu cestujících.
Je zajímavé, že židli panu generálnímu řediteli zachránili zástupci Odborového sdružení železničářů v dozorčí radě. Do tohoto procesu údajně zasáhl lobbista Janoušek, který přinutil tehdejšího ministra dopravy Bendla, aby pana Žaludu udržel ve funkci.
A tak se dál pro kamarády vytvářely nové posty, obvykle bez jakékoli pracovní náplně, neboť je těžké připravit u železnice pracovní náplň třeba pro správce golfového hřiště nebo zkrachovalého prodavače svítidel či kolegu z libereckého zastupitelstva.
České dráhy zcela ovládl klientelismus, který zcela koordinuje a ovládá všemocný tajemník pana Žaludy, pozounista Veverka, který žádnou adekvátní kvalifikaci pro svoji funkci nikdy nezískal a jeho mzdu mu může závidět i prezident.
Ve výše zmíněném rozhovoru pro Lidové noviny jsem spontánně použil výraz, který popisuje nepotismus obrovského rozsahu, a tři hlavní aktéry, o kterých mám informaci od mých kamarádů homosexuálů, že jsou homosexuálové, jsem takto pojmenoval, neboť jejich orientace tyto nepotické vazby vytváří.
V žádném případě, a to zdůrazňuji, jsem se ani v minulosti, ani v současnosti, ani do budoucna nechtěl vymezovat vůči homosexuálům, protože k tomu nemám sebemenší důvod a mám mezi nimi řadu kamarádů.
Všem slušným členům této menšiny, kterých se moje vyjádření dotklo, se omlouvám. Nemohu ale zavírat oči nad tím, když se několik všehoschopných tunelářů využívajících nepotismus - protežování - skrývá a schovává za celou homosexuální komunitu.
Desítky let bojuju proti korupci na všech pozicích, kde jsem působil, a proti špatnému hospodaření s prostředky daňových poplatníků, a dokonce jsem z těchto důvodů se svými kolegy i úspěšně stávkoval na železnici. Poté, co jsem byl na základě pomluv a podrazů ze strany mých bývalých kolegů vytěsněn z pozice předsedy OSŽ, nemám možnost na toto neuvěřitelné tunelování působit prostřednictvím kdysi silného odborového svazu a prostřednictvím DR, kde bohužel stávající zástupci zaměstnanců mají přivřené oči ve slastném očekávání dalších výhod, které svaz z tohoto přístupu bude mít.
Nezbylo mi proto než se o to pokusit prostřednictvím médií a tlaku mých kolegů v rámci Českých drah.
Jednu možnou omluvu přece jen chystám. Když některý ze tří mnou jmenovaných úředníků veřejně prohlásí, že není homosexuál, slibuji, že se mu veřejně za toto pojmenování omluvím. Za nic jiného se omlouvat nehodlám a spíše budu vyžadovat omluvu pana Slamečky za jeho výroky, které vyvolávají nenávist, a za to, že diskriminuje Duškovy lidi.
