Nejednota NATO ohledně obou zemí byla zřejmá už před setkáním, a tento výsledek tak není překvapením.
Hlavními odpůrci zařazení obou zemí do MAP byly Francie a Německo. Ukrajina podle nich není připravena na tento krok, pokud podpora veřejnosti Severoatlantické alianci dosahuje necelých 30 procent, i přesto, že vláda je jednoznačně pro.
Gruzie má zase nevyřešené územní spory se svými separatistickými regiony podporovanými Ruskem.
Aliance dnes nicméně hledala způsoby, jak ve své summitové deklaraci jinak zakotvit zintenzivnění spolupráce s těmito postsovětskými republikami. Podle mluvčího NATO Jamese Appathuraie mají obě země dveře do NATO stále otevřené.
To potvrdil dnes odpoledne i Scheffer, podle něhož NATO opět zváží, jestli země do MAP přizvat letos v prosinci na schůzce ministrů zahraničí zemí NATO.
MAP je program spolupráce, kterým NATO pomáhá dané zemi například s reformou armády, a je jakýmsi předstupněm členství v NATO, i když jej nijak nezaručuje. Teprve zhruba po dvou letech v MAP se zemi obvykle dostane pozvánky ke vstupu do NATO.
Ukrajina nyní s NATO spolupracuje v rámci tzv. intenzivního dialogu. Jako jediná z nečlenských zemí je zapojena do všech operací NATO.
