Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechte mě zabít se. Důstojnou smrtí má být hlavně asistovaná sebevražda

  10:31aktualizováno  10:31
Důstojná smrt, ale za přísných podmínek. Zákon navržený skupinou poslanců zavádí nejen eutanazii, ale i asistovanou sebevraždu. Rozdíl je jen v tom, kdo akt vedoucí k ukončení života vykoná: zda lékař, nebo sám pacient. Pro oba případy norma stanovuje přísné podmínky. Určuje i to, kdo má provedené zákroky kontrolovat.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

Návrh zákona definuje hned v úvodu pomoc k důstojné smrti (asistovaná sebevražda) a její aktivní vyvolání (eutanazii). „Základní variantou je přitom pomoc k důstojné smrti samotným pacientem, teprve a pouze pokud není možné využít tento postup, přichází na řadu vyvolání důstojné smrti jinou osobou,“ uvádějí předkladatelé (více o návrhu na zavedení eutanazie zde).

POLEMIKA: Eutanazie by rozhodně měla být povolena

V dalším kroku zákon stanovuje, že obě varianty vedoucí k ukončení života mohou být vykonány jen a pouze lékařem či za jeho přítomnosti. K úkonu jej přitom nikdo nemůže nutit. „Je tak ponecháno vždy na konkrétní osobě, zda svoji součinnost v daném případě poskytne či nikoliv,“ vysvětlují v návrhu poslanci v čele s Jiřím Zlatuškou (ANO).

Norma rovněž připouští, aby člověk svou žádost o dobrovolné ukončení života sepsal kdykoli s předstihem. Podmínky, které musí tato žádost splnit, se mají řídit již existující úpravou v občanském zákoníku. Toto přání by se pak založilo do lékařského spisu. Samozřejmostí je možnost vzít tuto žádost kdykoli zpět, kdy zákon stanovuje, že musí být ze spisu „okamžitě vyňata a zničena“.

Jen pro nemocné v beznaději

Kdo by se snad domníval, že zakotvení eutanazie či asistované sebevraždy v zákoně může odstartovat neetický byznys se smrtí, mýlil by se. Norma jasně stanovuje, jaké podmínky musí pacient splnit. Jednou z nich je, že se nachází „v situaci, kdy jeho zdravotní stav je beznadějný, a kdy je ve stavu trvalého utrpení fyzického nebo psychického, které je výsledkem nahodilé nebo dlouhodobé závažné a nevyléčitelné nemoci“.

Asistovaná sebevražda

Asistovaná sebevražda je sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Asistence může mít různé podoby, obvykle se tím míní obstarání a příprava jedu či jiného vybavení a zdravotnický dohled nad sebevraždou, může ale zahrnovat i další úkony.

Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií je v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám - asistující například připraví sebevrahovi jedovatý nápoj a je sebevraždě přítomen, zajistí prostory a postará se o tělo, nápoj ale vypije sebevrah sám.

V naprosté většině států světa je asistovaná sebevražda stejně jako eutanazie ilegální, dovoluje ji například Švýcarsko, Nizozemí, Německo.

Zdroj: Wikipedia.org

Norma současně výslovně zakazuje nápomoc u lidí, kteří jsou jen staří či bezmocní. „Konečně zákon pamatuje i na to, že vzhledem ke stanoveným procedurám je nutný určitý čas, a proto určuje, že k důstojné smrti nelze dopomoci nebo ji vyvolat dříve než čtyři týdny od vyhotovení žádosti,“ definuje dále návrh normy dobu, která by měla odstranit neuvážená rozhodnutí.

To, že pacient nejedná jen z aktuálních pohnutek, má ostatně ověřit i postup lékaře před samotným úkonem. Ten musí v první řadě pacienta podrobně seznámit s jeho zdravotním stavem, předpokládanou délkou jeho života, či s možnými postupy či utišující léčbou.

Žádost s pacientem také musí podrobně probrat a nabýt přesvědčení, že neexistuje jiné rozumné řešení. Vůli pacienta si má ověřit třemi rozhovory, které mají být „časově přiměřeně oddělené“.

Sporné případy má řešit státní zástupce

Zabránit omylům či ̈potvrdit správnost rozhodnutí mají také vzájemné konzultace lékařů, aby „bylo zabezpečeno co možná nejobjektivnější posouzení konkrétní situace“. Tento lékař musí být nezávislý, nesmí tedy pracovat na témže místě a k pacientovi nemá mít žádný vztah. V případě, že některý z konzultovaných lékařů vyjádří pochyby, zákon stanovuje oslovení dalšího nezávislého lékaře. V případě pochybností tedy úkon nenastane.

Umírání v Česku

Umírání v Česku

Stáří a umírání se dříve či později bude týkat každého z nás. Přesto je toto téma ve veřejném prostoru opomíjené, ne-li přímo tabuizované. Redakce iDNES.cz vám proto přinesla sérii několika článků věnujících se praktickým otázkám souvisejícím se stářím a umíráním v Česku.

Každou asistovanou sebevraždu či eutanazii by navíc museli lékaři evidovat, a to na příslušném formuláři, který vytvoří ministerstvo zdravotnictví. Tato část zákona má zajistit přezkum každého úkonu, kdy resort ustanoví kontrolní komisi.

„Na základě údajů uvedených ve formuláři rozhodne, zda při pomoci k důstojné smrti nebo jejím vyvolání v konkrétním případě byly či nebyly splněny podmínky tohoto zákona,“ nastiňují roli komise navrhovatelé.

Komise by měla být složena z lékařů, právníků a odborníků na oblast důstojné smrti, tedy například psychologů. Fungovat by podle předlohy měla v rámci úřadu veřejného ochránce práv. O každém případu musí rozhodnout do dvou měsíců, formulář od lékařů má dostávat nejpozději tři dny po úkonu.

V případě, že komise nalezne pochybení, zákon určuje, aby se obrátila na příslušného státního zástupce. Ten by měl sám dále konat. „Jedná se o odlišení pomoci (vyvolání) důstojné smrti za podmínek stanovených návrhem zákona, které je vyjmuto z působnosti trestních předpisů, od potenciálního spáchání trestného činu při nedodržení podmínek zákona,“ uvádí návrh.

Jste za jasně stanovených podmínek pro zavedení eutanazie?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 12. června 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 7788
NE 1494
Autor:


Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.