Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Právníci: Ústavní soud není všemocný, zrušení části amnestie je nereálné

  21:01aktualizováno  21:01
Odvolávám, co jsem odvolal, a ruším, co jsem zrušil. Situace jako z Pyšné princezny by mohla nastat v případě, kdyby Ústavní soud uznal návrh 30 senátorů a zrušil druhý článek amnestie. Jen by nebyla tak vtipná. Podle expertů by se tak samotný soud ocitl na hraně ústavnosti, kterou chrání. Druhý článek zastavuje velké kauzy starší osmi let.
Ústavní soud (ilustrační snímek)

Ústavní soud (ilustrační snímek) | foto: ČTK

Podle děkana pražské právnické fakulty Aleše Gerlocha by trestní řízení u kauz, které prezidentský pardon zastavil, nejspíš pokračovalo. "V této velmi hypotetické konstrukci není vyloučeno, že by Ústavní soud (ÚS) řekl, že se ruší i ta rozhodnutí, která byla učiněna podle amnestie," myslí si Gerloch. Toho se koneckonců domáhají i senátoři.

Amnestie

Jak však Gerloch jedním dechem dodává, šlo by o maximálně nestandardní věc. Dokonce tak, že by se samotný soud ocitl mimo ústavu. "Ústavní soud by při rozhodování měl být omezen ústavním rámcem, neměl by se rozhodovat podle volné úvahy. A i když by se nám třeba toto konkrétní rozhodnutí zdálo správné, tak obecně by to znamenalo, že soud nemá žádné omezení," doplňuje děkan práv.

Podle dalšího experta na ústavu, Jana Kysely, by ale soud už jednou ukončené případy obnovit nemohl. Nebo dokonce ani nesměl. "V podstatě by to bylo rozhodnutí v neprospěch těch lidí," vysvětluje Kysela. "Tímhle způsobem Ústavní soud jako ochránce ústavnosti postupovat nemůže, aby někomu přímo ublížil," pokračuje.

A tak, i kdyby soud návrhu senátorů vyhověl, mohli by podle Kysely soudce Jiří Berka, bývalý úředník Karel Srba nebo manažeři vytunelované firmy H-System zůstat v klidu. Kdo by však nejspíš znejistěl, by bylo ministerstvo spravedlnosti. Právě na něj by se totiž obraceli poškození s nároky na náhradu škody. "To je asi jediné, co by z toho mohlo plynout," míní Kysela.

Právníci pochybují, že soud návrhu vyhoví

Vedení ÚS už v úterý konstatovalo, že jde o natolik závažnou věc, že se jí bude zabývat plénum - tedy všech třináct soudců. Kdy ho však projedná, se neví. Jak iDNES.cz řekl vedoucí protokolu ÚS Vlastimil Göttinger, nebylo stanoveno žádné mimořádné zasedání pléna. Záležet bude také na tom, jak rychle vypracuje soudce zpravodaj návrhy.

"Předpokládám, že mezi nimi bude i návrh odmítnout," říká Gerloch. Dodává, že právě to je podle něj nejpravděpodobnější výsledek. "Z toho důvodu, že amnestie není právní předpis. Senátoři tvrdí, že se tím zasahuje do soudní moci. To je samozřejmě pravda, ale to je podstata amnestie."

Celé znění senátorského návrhu si přečtěte zde

Pikantní přitom je, že se právníci, kteří návrh zpracovávali, opírají o učebnici teorie práva, kterou napsal sám Gerloch. "Gerlochova učebnice teorie práva pak výslovně řadí nařízení prezidenta republiky o amnestii mezi rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy, které je právním předpisem," stojí v textu.

Podle Gerlocha jde však o nedorozumění. Učebnice má totiž popsat teorii práva všeobecně. Podle zákona o sbírce zákonů však rozhodnutí prezidenta spadají do kategorie jiných rozhodnutí.

Na to poukazuje i Kysela. "Soud se bude muset nejdříve vypořádat s povahou amnestie. Až v druhém kroku pak bude zkoumat, jestli je protiústavní. Ale podle mého prakticky nemůže být protiústavní. V čem? Že někomu zastaví trestní stíhání," ptá se Kysela.

Článek II je v rozporu s ústavou, tvrdí senátoři

Senátoři se v návrhu domáhají zrušení druhého článku amnestie. Ten zastavuje stíhání případů, které se táhnou déle než osm let a u nichž je maximální trest deset let. Pokud by soud článek zrušit nemohl, chtějí zákonodárci, aby v nálezu prohlásil, že článek je v rozporu s hodnotami demokratického státu.

Kvůli spornému ustanovení se už u ledu ocitlo několik významných kauz. Jen v úterý soudy rozhodli o očištění Karla Srby a dvou manažerů, kteří figurovali v kauze Český dům, nebo Tomáše Pitra a Miroslava Provoda (více se dočtete zde).

Už dříve soudy zastavily stíhání konkursního soudce Jiřího Berky. Ten se společníky způsobil škody za čtvrt miliardy. Teď hrozí, že se vrátí do taláru a stát mu bude muset vrátit přibližně pět milionů. Žalobce si však proti rozhodnutí podal stížnost (více o amnestii pro Berku čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.