Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DOKUMENT: Bártův návrh etického kodexu VV

  11:49aktualizováno  11:49
Jak Vít Bárta plánoval systém provizí z veřejných zakázek? Jak si představoval ekonomický prospěch pro tajné vedení VV? Podívejte se na návrh etického kodexu z roku 2009, který získala MF DNES. Text přinášíme v autentické podobě, pouze jsme jej více rozčlenili.

ilustrační foto | foto:  Dan Materna, MAFRA

Bártovy plány

Návrh Etického kodexu VV

I. 
Výchozí rámec etického kodexu

1. Zakladatelé nové pravicové politické strany mají v Česku v podstatě jen dvě možnosti:
a)  buď založit velmi zásadovou, liberální, pravicovou stranu, oslovující menšinově pravicové a většinově levicové intelektuály (tedy ty levicové, kteří ovšem s reálnou levicí, a zvláště s jejími reprezentanty nechtějí nic mít, neboť jim připadají málo intelektuálští). Tedy něco jako bývalou Občanskou demokratickou alianci (ODA), která by se sice jakž takž držela nad pěti procenty přízně a přesto by přinášela svým politikům nemalý benefit: ať už ve vládě, či v opozici, nenesli by v podstatě žádnou odpovědnost, zato veškeré funkční požitky

b) Druhou možností je pak založit novou pravicovou stranu, která by časem nahradila dnešní ODS, a vždy usilovat o volební výhru. Zakladatelé této politické strany ovšem musí mít opět k dispozici zdatného lídra a hlavně program, který osloví alespoň 35 procent voličů. A tady jsme u hlavního problému v tomto historicky rovnostářském státě, v němž většina občanů, a to včetně části podnikatelů, je větší či menší měrou přímo existenčně závislá na přerozdělování všeho druhu, a proto bude vždy raději volit "čitelnou" levici, u níž mají "svoje jisté".

(Zdroj: LN, 5. 12. 2008, Desatero vzniku nové pravicové strany, autor MIROSLAV MACEK, publicista a bývalý místopředseda ODS)

2. Tři dimenze moci systematizované Stevenem Lukasem (1974):
a) Moc rozhodovat – zdrojem moci je rozhodování např. občan, volby, ministr
b) Moc definovat problém -  zdrojem moci je schopnost definovat problém a filtrovat záležitosti, o kterých se bude rozhodovat
c) Moc formovat veřejné mínění – zdrojem moci je kulturní hegemonie - schopnost ovlivňovat veřejné mínění pomocí symbolů a jazyka tak, aby odpovídalo zájmům mocných = nejvíce skryté a zároveň nejúčinnější prostředky (kontrola masmédií, utajení, vzdělávání, ideologie)

"Moc v demokratickém systému tedy není jen pouze záležitostí politických elit (dimenze 2a), ale do analýzy musíme zahrnout také ostatní elity (ekonomické, správní, kulturní či vzdělanostní a mediální)"

Česká veřejnost rozděluje podle CESES 2005 (str. 241) politické aktéry takto:

"Nezpochybnitelnými mocenskými aktéry jsou politické a ekonomické elity, které vytváří mocenský blok schopný definovat agendu (ekonomické elity) a následně navrhovat a přijímat rozhodnutí (výkonná moc vlády a zákonodárná moc poslanců). Druhým charakteristickým rysem představ veřejnosti o mocenském rozdělení je velký vliv vnějších aktérů - EU, nadnárodní společnosti"

Analýza VB:

1. Nelze získat politickou moc bez dohody s elitami:
a) Dohody s koaličními partnery garantující nadpoloviční většinu, s tím že si říkáme, že reální koaliční partneři očekávají osobní prospěch větší, než kolik je legálně dáno (očekávají hmotný prospěch pro sebe, pro svou stranu, pro své sponzory)== podmínkou uzavření koalice je garance a důvěryhodnost VV, že očekávání koaličního partnera bude naplněno (garance jednotné akceptace hodnotového žebříčku koaličního partnera == garance toho, že my jsme stejní)

b) Dohody s vyšším stupněm politické elity – magistrát HMP může MČ odsvěřit majetek, blokovat velkou část rozhodnutí – vláda na MČ není možná bez akceptace vlády magistrátní. Podmínkou akceptace je:

I. hmotné očekávání jako u koaličních partnerů, především oblast územního rozvoje (Projekt SG Smíchovské nádraží, Investice Navatypu, ING Nádraží střed)
II. garance neohrožování dominantního postaveni ODS v Praze, včetně respektování (neostřelování) vedení města
III. blokace historického hledání odpovědnosti elit na trase MČ – magistrát
IV. Nenechat se vtáhnout do boje o moc elit ve vyšší úrovni (magistrát, vláda), nevymezovat se negativně vůči spojencům např. FD v magistrátu
c) respekt ekonomických super elit, které ovlivňují a)b), který lze získat jedině obchodní zkušeností s ověřením schopnosti držet slovo

d) respekt (podle Macka) "vrstvy podnikatelů, která je větší či menší měrou přímo existenčně závislá na přerozdělování všeho druhu“ = místní podnikatelé, ale i jiné typy elit (ředitelé škol, školek, divadel, neziskových organizací – např. naděje, městské policie….) očekávající garanci zachování jejich jistot a výhod, které v šedé zóně mají

2.   Míra svobody našeho rozhodování je dána velikostí naší vlastní ekonomické a politické moci – čím jsme mocnější, tím můžeme systém více ovlivňovat. Z druhé strany platí, že ekonomická i politická stagnace vede ke snižování vlivu, neboť systém elit ekonomických i politických směřuje k oligopolům. Konkrétně je patrné, že budoucnost patří bipartijnímu systému politiky, stejně jako již dnes se snižuje množství SBS na trhu, a zároveň 40% zakázek SBS zadává veřejný sektor. Z toho plyne:
a) VV musí zvyšovat svá aktiva (rozsah a kvalitu týmu, úroveň i rozsah svého marketingu…) =) zvyšování nároků na ekonomické zdroje
b) ABL, má-li růst, neobejde se bez 40 % sektoru veřejné správy determinované progresy korupce a protekcionalismu
c) Ze všeho výše uvedeného vyplývá nutnost v nezbytně minimální formě maximalizovat synergické efekty ekonomické a politické moci, kterou nelze ani reálně oddělit!
d) Zaměřit se pouze na klíčové a efektivní projekty podle vzorce 80% zisků tvoří cca 20% klientů, přenechat méně významné projekty menším hráčům.
e) Teorie elit souvisí s teorií tvorby společenských sítí, ty vznikají na základě ekonomické, funkční a osobní souvztažnosti osob. Žádný prvek sítě dobrovolně tuto síť nenaruší, pokud se nedostane do sítě o stupeň výhodnější nebo naopak je síť z venku přetržena.

3.  Gerhard Schulz ve své knize Společnost prožitku vydané v roce 1992 předložil kulturně – sociologickou studii podloženou rozsáhlým empirickým materiálem. Základní teze je orientace na prožitek daná růstem životního standardu od poloviny 60. let minulého století (získání volného času, peněz, techniky, mobility). Přestala platit ekonomická kritéria užitku (cena, kvalita, kvantita) = do popředí vystupuje psychofyzický akt prožitku vyvolaný konzumem zboží a služeb == orientace jednotlivce od vnějšího k vnitřnímu prožitku. Otázka jednotlivce zní „co vlastně chci", jedinec je zvyklý, že nabídka neustále roste, neboť předpokladem intenzivního prožitku jsou nové podměty==)stále více prožitků ve stále kratším čase?

Schulz rozlišuje 5 sociální prostředí a tradiční sociální třídy považuje za přežilé. Nově sociální prostředí diferencuje dle věku a vzdělání:
a) Prostředí úrovně: osoby nad 40 let, vzdělané, záleží jim na kariéře, prezentaci bohatství. Mají rádi neregionální tisk, vážnou hudbu a vysokou kulturu.
b) Prostředí integrace: osoby nad 40 let, méně vzdělané – strach z nového, ambice se přizpůsobit. Nemají vlastní atributy, jen kopírují ostatní.
c) Prostředí harmonie: osoby nad 40 let, nevzdělané - převládá zde touha po bezpečí, snaha vyhýbat se konfliktům. Atributy jsou bulvární tisk, filmy o přírodě, bestsellery, zábavná hudba.
d) Prostředí seberealizace: méně než 40 let, vzdělaní – radost z experimentu, narcismus – vzor chování, přemítání, akce.
e) Prostředí zábavy: méně než 40 let, nevzdělaní – vyhledávají akční napínavé prostředí
3. Boom značky pro rychlou orientaci - předpoklad kvality prožitku
4. Smysl života si každý musí definovat sám pro sebe
5. Neakceptace biologického stárnutí a nespokojenost s dosavadním průběhem života

Z výše uvedeného vyplývá pro oslovování voličů:
a) Objevovat služby – nabídku veřejného sektoru, kterou jiní ještě neobjevili – vytváření tzv. modrých oceánů, kde konkurenční strany svůj program neformulují
b) Soustředit se na individuální potřeby voliče
c) Akčnost
d) Neodsoudit povrchnost voliče
e) Jednoduché recepty na složitě problémy, zkratkovité vysvětlení, recept na život
f) Jistota a sebevědomí, vědomí správnosti řešení, neutápění se v filosofickém zpochybňování řešení
g) Zábavnost, netradičnost
h) Konkrétní a okamžitý "zisk" pro občana

II. 
Hodnoty VB
1. Respekt k celospolečenské odpovědnosti – sociálnímu altruismu
Moderní sociologie (antropologie) zná termín sociální altruismus neboli opak egoismu. Upozorňuje na to, že každý člověk má svoje osobní zájmy a cíle, ale pak cítí, resp. ví, a je vychováván k respektování a k potřebě investovat do zájmů celospolečenských, do kterých pokud by každý neinvestoval, skončí společnost rozkladem – anarchií, na které prodělají všichni. Naopak platí, že osobní blahobyt roste s blahobytem společnosti, kdy blahobyt společnosti je závislý na její vyspělosti dané mj. vymahatelností práva, rovností před zákonem, investicemi do sociálního smíru, investicemi do vědy, vzdělání, infrastruktury a jinými investicemi státu, které jsou ekonomickým jmenovatelem sociálního altruismu. Jinak: Čím bohatší jedinec, tím větší sociální odpovědnost ve společnosti?

2. Identifikace s odpovědností elit 
Mnoho politologických škol se zabývá významem elit neboli vládnoucí menšinou ve společnosti. Byť řada škol zdůrazňuje význam veřejného mínění, následovníků – občanů – masy, všechny školy respektují minimálně 50% či spíše větší význam elity pro budoucnost konkrétní společnosti. Již dnes lze VB a jím řízené struktury označit za elitní a aktivity za směřující k budování našeho elitního postavení. Jako elita neseme odpovědnost i za naplnění celospolečenského sociálního altruismu. Logická otázka je, kde bereme odvahu se domnívat, že my budeme lepší než elity současné, zvláště pokud k pokoření současných elit použijeme metody stejně nevybíravé, ne-li zákeřnější, než které současné elity používají? Teorie elit formulovaná Geatane Moscou a Vilfredem Paretem, kteří prezentují „ historii jako hřbitov elit", kde je nezbytná cirkulace elit s tezí že „i pouhé  zpomalení cirkulace má za následek značné zvýšení degenerativních elementů uvnitř vládnoucí třídy" (Pareto, 1966) nám nedávají odpověď, ale východisko definované morálním imperativem být elitou s vyšší mírou sociálního altruismu než je elita našich předchůdců. Vyjádřeno kontroverzním heslem "účel světí prostředky" s právní oporou v §13 trestního zákona.

3. Aplikované hodnoty VB
Dříve jsem se domníval, že sociální altruismus má v mé pozici tři stupně:
- Bezpečnostní manažer pro naše zákazníky == poctivě se snažím chránit jejich zájmy a tím prospívám společnosti jako celku v její specializaci, efektivním fungování, vymáhání práva
-  Generální ředitel = odpovědnost za spokojenost zaměstnanců a manažerů, užitečnost ABL jako celku ve svém profesním měřítku = kultivace trhu, užitečnost zákazníkům
- Akcionář = investice zisku do něčeho užitečného = politika - snaha o lepší řízení věcí veřejných na P1 = jako opozice plníme – zastrašováním vládnoucí elity jí nutíme pod konkurenčním tlakem k odpovědnějšímu chování
Dnes politika a ekonomická moc splývají čím dál více naplňujíce myšlenku universálnosti elit – vzájemné podmíněnosti ekonomické a politické moci, kdy je o to obtížnější hledání účelu a jím svěceného prostředku (peníze plodí moc a moc plodí peníze).
K individuálním hodnotám patří ekonomická víra ve směřování ekonomiky k monopolům. Konkurenční prostředí se zmenšuje - silnější pohlcují slabší. Proto je nezbytností za hranicí Paretovy teorie cirkulace elit směřovat k posilování ekonomické, sekundárně politické moci. Např. zakázky získávají vždy ti „nejlepší“ – největší obratem, počtem zaměstnanců, ziskem, teritoriální působností (např. hrozí středoevropské tendry). 
Z výše uvedeného vyplývá pro naplnění hodnotové odpovědnosti hledat sociální altruismus ve všech dílčích aktivitách našeho snažení a neoddělovat ekonomickou a politickou moc a z ní plynoucí odpovědnost.

4. Etické a biologické limity sociálního altruismu
Nejnovějším poznáním v etice VB je relativizace hodnoty sociálního altruismu na úroveň individuálního egoismu. Respektive identifikace úcty k soukromí jednotlivce a jeho rodině, jenž je svou kolektivní existencí též základem společnosti jako vlastní podstata sociálního altruismu. Lapidárně řečeno, bez potomků nebude společnosti, bez kvalitní rodinné výchovy nebude generace nové elity! VB je psychopaticky vychýlen ve prospěch sociálního altruismu a v neprospěch respektu k  rodinným hodnotám – což je slabostí našeho systému!    

5. Očekávání VB od svých spolupracovníků
Moderní úvahy o vůdcovství ve větší či menší míře upozorňují na význam tzv. následovníků. V Etickém kodexu formulovaném VB je třeba zdůraznit hodnotové očekávání od svých následovníků. Povinností VB je učinit vše pro spokojenost svých následovníků. Bohužel VB není dostatečně citlivým pro identifikaci potřeb svých spolupracovníků a proto pro naše úsilí je limitní otevřenost a schopnost VB říci co chci a s čím nesouhlasím, či čemu nerozumím. VB tímto garantuje maximální snahu o reakci. Naopak VB požaduje otevřenost resp. oznamovací povinnost v korupčních nabídkách a nabídkách pro práci pro konkurenci a při nesouladu vzájemných očekávání!

III.
Kodex VV
1. Sociální altruismus – užitečnost je dána
a)  Maximálním respektem k zájmu občana vyjádřeným
- maximálním úsilím pro splnění programu a vůbec všeho, co slíbím, a důsledné vysvětlení toho, proč nemohu splnit to, co jsem slíbil = minimalizace utajení. Z daného vyplývá maximum cílů definovat programem tak, aby program by v maximální míře splnitelný. Pokud pod tlakem konkurenčního boje musíme formulovat v programu nesplnitelný závazek, je nezbytný souhlas guru a Koncepční rady VV 
- respektováním většinového názoru občanů k danému tématu, včetně pořádání referend
- identifikací nespokojenosti občana a hledáním řešení k uspokojení jeho nespokojenosti
- identifikací nových výhod, u kterých je zapotřebí mnohdy občana nejdříve přesvědčit o jejich užitečnosti, a pak mu je poskytnout
- maximální vysvětlování vysvětleného donekonečna, blízká a individuální komunikace s občany, mikroregiony
- maximálně efektivním využitím veřejných prostředků a majetku ve prospěch občana s parametry:
I. ekonomický růst obce daný měřitelnými účetními auditovanými ukazateli (zvětšování hodnoty majetku, zvyšování výnosů z VHČ):
• Obec jako právní subjekt je bohatší, než jak bohatá byla na začátku volebního období, rychlost růstu bohatství je vyšší než roční přírůstek HDP (inflace)
• minimalizace prodeje majetku, shromažďování majetku, nákup, zákaz prodeje, privatizace nebytových prostor
• pronajímaní majetku na dobu neurčitou se standardní výpovědní lhůtou např. 3 měsíce – 1 rok, či na dobu určitou standardně nepřesahující dobu volebního období či maximálně 6-7 let u projektů vyžadující investice nájemců s delší dobou návratnosti
• správa majetku i veřejných prostředků na základě veřejně prezentovaných a společensky akceptovaných koncepcí
• Občan P1 má plně saturované potřeby umístění do DPS,DD, LDN….????
• Občan P1 neodejde z P1 z důvodů nedostatku peněz na nájemné (s výjimkou sociálně patologických případů definovaných JP) tohle je otázka do diskuse, jak definovat. Není možné sponzorovat důchodce ve 180m bytě, který nechce z centra ani do jiného bytu…
• Maximální vymáhání majetkových práv a prospěchu pro občana i zpětně
II. respektem k individualitám občanů vyjádřeným v chování guru i poznáním, že nikdy o občanovi neví dostatek a musí vědět více, s tím že každý občan má nárok na maximální uspokojení svých potřeb
III. minimalizací šedé zóny
b) Respektem k nemožnosti universálního vědění a chápání dobra a tedy respektem k autoritám – odborným guru – která jsou povinna hledat nejen pro občana líbivá, ale dlouhodobě správná řešení. A naopak úctou guru k týmu a občanovi vědouc, že je třeba je o správnosti svého názoru přesvědčit. Prioritami v tomto směru je:
- nevytváření dluhů, ale naopak systematický ekonomický růst obce (vyjádřený majetkem a výší příjmů)
- respekt k historickým hodnotám
- respekt k ochraně přírodních zdrojů a zlepšování ekologické úrovně regionu
- respekt k minimalizaci omezení a narušování zájmů občanů (minimalizace zákazů, omezení, …) tj. pravicovému chápání minimálního státu.
- Striktní vymáhání minimálních zákazů a vyhlášek, podpora MP, PČR
- respekt k efektivitě vynakládaných prostředků, tedy hledání minimálně nákladných řešení vědouc, že na všechny potřebné projekty nikdy není dostatek prostředků
- respektem = důvěrou – tolerancí týmu vůči guru hledat odvážná řešení, protože pouze ta jsou dostatečně inovativní a efektivní i za cenu rizika neúspěchu. Obzvláště český občan toleruje neúspěch, pokud je přiznán a pokud je ukázána pokora v hledání nápravy!
- Respektem k limitům sociálního altruismu, které jsou dány funkčností parazitujících skupin a individualit a vyjádřené schopností hledat kompromisy ba dokonce respektovat názory silnějších a přesto v rámci daných limitů nacházet užitečná LEPŠÍ řešení než je současný status quo. Tyto limity je třeba rozdělit do skupin:
  Pro VV otevřený ekonomicky i vztahově nákladný (medializovaný) mocný nepřítel (Pawlovsky, Tykač, Hejma (k diskusi, zda nepřeřadit posléze do kategorie kooperace a posílení tak protidvořákovské koalice), Passer, Rodamco), jehož názory nerespektujeme a otevřeně proti nim vystupujeme – blokujeme je. Jsme si vědomi, že čím je tato skupina osob větší, tím jsme slabší a zranitelnější. Uvědomujeme si, že nemůžeme bojovat vůči všem. V případě každého nového protivníka je třeba jeho schválení MV nebo Koncepční radou VV. Efektivní je zařazovat do této kategorie přednostně osoby, které jsou nejvýznamnějším ztělesněním opaku sociálního altruismu = největší korupčníci, osoby které prosazují nejvíce společnosti negativní záměry, osoby, u nichž máme naději na jejich eliminaci   
 Pro VV nemedializovaný mocný nepřítel, s nímž bojujeme skrytě (Zelení, Dvořák, ED, KDU, občanská sdružení – přebírání témat)
 Pro VV mocný nepřítel, s nímž je potřebný pakt o neútočení či vzájemná ignorace (JJ, RB,MR, PB,VK,MT, Buregemeister, )
 Pro VV mocný nepřítel, s nímž je zapotřebí uzavřít kooperaci bez možnosti prosadit své názory a zájmy (ekonomická superguru, J&T, Penta, ING, Babiš, Chrenek)
 Pro VV mocný nepřítel, s nímž je zapotřebí uzavřít kooperaci s možností prosadit své názory a zájmy (ČSSD P1, ODS MHMP, JP)
 Potencionální partner nedostatečně silný (kvalitní, např. spolehlivý) určený k vytěsnění za cenu partnerství s mocným nepřítelem, s nímž je zapotřebí uzavřít kooperaci (Ryba, Zelení, ED, OS,)
 Potencionální partner - dostatečně silný spojenec vůči jiným skupinám za cenu respektu jeho specifických zájmů (LN, loď, významné jméno na kandidátce VV, menší podnikatel na P1 (Spohr, Hamp) Stránský…)
! Chápání respektování ba i aktivní práce dle bodu c) je podmínkou činnosti všech guru!!!

2. Výběrová řízení - VV se hlásí k teorii minimálního státu – veřejné správy a proto maximum činností, služeb outsourcují. Čím méně úředníků, tím lépe.  Výběr dodavatelů se řídí následujícími pravidly:
a) Guru odpovědné za danou oblast odpovídá za kvalitativní výběr spolehlivého partnera, který naplní očekávání, včetně pravidel uvedených v odst. 1c)
b) Guru s partnerem musí připravit věcný záměr, který obsahuje (vizi – tj. vysvětlení přínosu projektu = sociální altruismus, misi – logický postup dosažení cíle, ekonomickou analýzu = zhodnocení ekonomické smysluplnosti projektu = úspory, zvýšení příjmů obce, zdroje financování, limity = rizika, nedostatky, slabiny, odůvodnění dodavatele – proč on= kvality, přínos, výhody, garance loajality a spolehlivosti, selektivní pravidla výběru vycházející z kvalit dodavatele)
c) Kontrola věcného záměru ekonomická – ekonomické guru musí ověřit, zda obec na tento záměr má peníze a zda ekonomická analýza výhodnosti je správná, dále společně s guru doplňuje a verifikuje kvalitativní = selektivní parametry a typ výběrového řízení a zařazení typu záměru v kategorii:
1. záměr servisní – výběr spolehlivého dodavatele bez ekonomického zájmu (AK, auditor, poradci na speciální problematiku) = vitální servis, který guru potřebuje ke své činnosti
2. záměr tvůrčí bez ekonomického prospěchu VV – kde musí existovat naprostá jistota maximální ekonomické výhodnosti – především musí jít o záměry, kde uspokojení potřeb občanů je limitní, nedostatečné a prospěch občana je zcela hmatatelný – např. jednoznačně sem patří záměry: správa míst DPS, DD, LDN, sociálních bytů, všech typů přímých dávek občanům včetně grantové politiky, úřad.
3. záměr tvůrčí standardního charakteru s ekonomicky stanoveným prospěchem VV (tajemník)
4. záměr koaličního partnera či jiného subjektu ve smyslu odst.1c)
 
Ekonomická analýza výhodnosti tendru je dána:
- ideálně ekonomicky nejvýhodnější podmínka pro případy 2) c) 2.
- cena stanovena tak, že vybraný subjekt se přizpůsobuje nejnižší ceně, tzv. last call (např. na základě cenového průzkumu, na základě úpravy rozsahu díla atd.) podmínka pro případy 2)c) 1. a 3. 4.
- cena je průměrná -  tržní podmínka pro případy 2)c)4.
- cena je maximálně o 10% nad cenou tržní - podmínka pro výjimky vždy schvalované Koncepční radou VV
c) Bezpečnostní kontrola dodavatele -  bezpečnostní ředitel ověří spolehlivost dodavatele – zabránění provokace = návaznost na konkurenci, policejní bezúhonnost, ověření ekonomické stability, ověření prezentovaných skutečností
d) Věcný záměr schvaluje Koncepční rada VV
e) Při splnění bodů a)-e) je tendr vypsán za následujících podmínek:
- Tendr u všech typů výběrových řízení musí být legální, nevystavující žádného člena týmu riziku trestněprávní odpovědnosti za pochybení. Zvýhodnění partnera je dáno nastavením selektivních podmínek a splněním ekonomických předpokladů záměru.
-  Tendr musí být maximálně transparentní (viz. Tabulka LT – maximální zveřejnění, včetně hodnotících kriterii)

3. Ekonomický prospěch členů týmu VV, včetně VB a VV
a) Žádný člen VV nesmí získat prospěch, který by nebyl procesován dle níže uvedených bodů. Porušení tohoto bodu opravňuje VB k ukončení činnosti člena týmu.
b) Členové týmu jsou honorování lépe, než jaký je oficiální příjem vycházející ze zastávané funkce, jíž daná osoba po volbách jménem VV získá. Výše osobní odměny je dána:
- Výší každoročně diskutované výše platu stanovené po dohodě s VB (MV)
- Celoroční odměnou zahrnující:
 Předpokládanou výši celoroční odměny podmíněnou splněním KPI stanovených na personálním pohovoru s VB, vycházející z měřitelných ukazatelů (popularita VV, citace, plnění programu, aj. cílů)
 20 % z prostředků získaných ve prospěch VV (veřejná výběrová řízení, sponzorské dary)
c) Celkové náklady na dofinancování mezd týmu jsou ve své celkové výši Koncepční radě VV známá a jako celek ji pro další období Koncepční rada VV schvaluje
d) VV jsou při převzetí moci povinny financovat:
 Zázemí VV (kancelář, AK pro členy týmu, finanční poradce, mediální poradce, včetně volební kampaně a průběžného vydávání Pražana)
 Dofinancování týmu (viz. Bod b) a dále strukturu klíčových úředníků, ředitelů příspěvkových organizací a podobně
 Dofinancování partnerů (je vhodnější je přímo dofinancovávat, než méně schopných parterům stanovit větší míru samostatné kompetence, kde si sami poskytnou neohrabaný prospěch s mediálními a jinými následky v neprospěch koalice). Koaliční partneři, magistrátní úřednici, MP,  
 Povinnost financovat další rozvoj VV na úroveň celostátní politiky včetně volební kampaně tak, aby VV byly maximálně samostatné a mohly minimalizovat vedlejší investory
e)  VB vrátit celkovou výši investice
f) Celková výše nákladů dle d) nesmí být vyšší než 6% procent spravovaných veřejných rozpočtů. Pro každý rok schvaluje Koncepční rada VV rozpočet s celkovým % příjmů z veřejného rozpočtu, včetně struktury nákladů v jednotlivých kapitolách. Nezná však dílčí výše nákladů, ty jsou známé jen guru odpovědným za realizaci dané kapitoly.

4. Koncepční rada VV – reálný řídící orgán – odpovědný za řízení. Má 3 úrovně:
1. Předseda Koncepční rady VV - VB
2. Zastupující předseda Koncepční rady VV - MV
3. Poradce Koncepční rady VV
a) Politický – pro koordinaci s ostatními politickými subjekty
b) Obchodní – pro koordinaci obchodních aktivit (MB, MS?)
4. Pokladník strany, bezpečnostní guru ve vztahu k partnerům a jejich vazbám, provokace JŠ
5. Správce Etického kodexu VV a programového prohlášení + šéfredaktor = ideový místopředseda strany - KK
6. Ekonomické guru + správce ekonomických KPI - LT
7. Správce P1 - JD
8. Zastupující správce P1 - KP
9. Správce P5 – MP
10. Zastupující správce P5 – JV
11. Správce sociálního programu - JP
12. Správce sociologických KPI – JF
13. MH? – do Koncepční rady bych nezařazoval

5. Kompetence a povinnosti superguru == nutno rozepsat po jednotlivých pozicích
a) Člen Koncepční rady VV
b) Nový člen Koncepční rady VV může být přijat jen s nadpolovičním souhlasem této Rady
c) Změny tohoto Kodexu je možné realizovat jen se souhlasem Koncepční rady VV
d) Aktivně respektovat rozhodnutí Koncepční rady VV
e) Zachovávat absolutní mlčenlivost o existenci Koncepční rady VV
f) Být informován o rozpočtu VV, o rozdělení do kategorií přítel, nepřítel, …a spravovat program v dané kapitole,
g) Řídit tým vycházející z dané kapitoly odpovědnosti
h) Být fixován VB tak, aby existovala vynutitelnost chování dle tohoto Kodexu. Pokud toho daný není schopen, musí odejít z VV a z funkcí, do kterých byl díky VV dosazen tak, aby dále nemohl působit v neprospěch VV. Míra fixace a odpovědnosti člena KR je kompenzována výši mzdy
i) Přirozená konkurence, jako motivační nástroj
j) Naprostá eliminace nestandardních komunikačních kanálů mimo pracovní komunikaci (rozhodnutí a příkazy jinak než prostřednictvím MV)
- Kalibrace vzájemné informovanosti, osobní odpovědnosti. Striktní pravidla informovanosti (zápisy ze schůzek i osobních se zástupci politické reprezentace)
Ekonomická moc = jednatelé, nebo majitelé VB společností, jejich kontrola???

6. Poradní rozšířený sbor Koncepční porady????
Nemyslím, že je efektivní další orgám – máme Radu, konferenci atd. a poradní orgán by byla další šedá struktura

7. Povinnosti a kompetence VB
- Navrhovat členy Koncepční rady VV
- Svolávat a řídit Koncepční radu VV
- Vynucovat chování členů Koncepční rady VV v souladu s tímto Kodexem

8. Udělování licencí VV – licence uděluje VB – prostřednictvím Koncepční rady VV pro oblastní sdružení, …
a) Členům týmu VV
b) Ekonomickým nebo politickým parterům (P7, P11) s tím, že:
- Musejí být vázáni Etickým kodexem VV vycházejícím z tohoto dokumentu
- Nesmějí poškozovat zájmy VV
- Nesmějí mít více jak 40% členské základny VV
- Musejí být pro VV celkově prospěšné

9. ABL – společnosti ABL nebudou v P1 a P5 přidělovány žádné veřejné zakázky s výjimkou zakázek, které přesahují rámec jednotlivých MČ a ABL takové zakázky získá původně v jiné MČ. Tímto ustanovením nejsou dotčeny jiné společnosti v rámci struktury řízené VB.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.