Ministři také připomněli, že oprávněné návraty jsou nezbytnou součástí migrační politiky EU. „Ti, kdo nemají právo na mezinárodní ochranu, musí být vráceni do zemí původu,“ řekl po jednání novinářům lucemburský ministr zahraničí pro migraci Jean Asselborn.
Uprchlická krizeNĚMECKO: Mezi uprchlíky se množí vraždy a bitky ROZUMEK: Česká zařízení jsou nelidská PRŮZKUM: Polovina Čechů odmítá i uprchlíky před válkou MERKELOVÁ: V televizi jí navlékli čádor SOFIE: Začíná operace proti pašerákům PÁKISTÁNEC: Na azyl v Česku čeká osm let OBRAZEM: Jak uprchlíci žijí v německém Hanau AFGHÁNISTÁN: Exodus pohání Taliban a bída KOMENTÁŘ: Uprchlíků se báli už naši dědové SUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Ministři vnitra ČR a Slovenska Milan Chovanec a Robert Kaliňák po schůzce ocenili, že se EU nyní místo podle nich nefunkčních kvót na uprchlíky začíná soustřeďovat na podstatné věci, tedy na otázky ochrany vnější hranice a právě na návraty těch, kdo s žádostí o azyl v unii neuspějí.
Asselborn připomněl, že hluboká diskuse o návratové politice byla jednou z podmínek, které některé státy EU v září kladly před svým souhlasem s jednorázovým přerozdělením 120 tisíc Syřanů, Etritrejců a Iráčanů z Řecka a Itálie. Česko a Slovensko tehdy nesouhlasily ani tak a byly spolu se dvěma dalšími zeměmi přehlasovány (více zde).
„Nemůžeme mít funkční přerozdělování, pokud není ochrana naší vnější hranice na dostatečně dobré úrovni,“ připustil Asselborn. Zmínil mimo jiné nutnost finančně i personálně posílit agenturu Frontex, která ochranu vnější unijní hranice koordinuje. Právě uvnitř Frontexu podle Asselborna také vznikne specializovaná kancelář, která se bude návraty lidí zabývat.
„Vyšší počty návratů budou odrazujícím faktorem pro nelegální migranty,“ uvádějí závěry dnešní ministerské schůzky. Ze zářijových materiálů Evropské komise vyplývá, že preferovanou variantou je dobrovolné rozhodnutí dotyčných vrátit se. Neúspěšným žadatelům ale musí být zároveň jasné, že pokud neodejdou, budou k odchodu přinuceni.
Příslušná návratová směrnice EU, platná od ledna 2009, ukládá zemím schengenského prostoru povinnost nejen rozhodnout o návratu osob, které se nelegálně zdržují na jejich území, ale také jejich návrat prosadit. Zadržení imigrantů je podle materiálů komise legitimním opatřením, které má kromě jiného zabránit, že dotyčná osoba se prostě nepřesune do jiné členské země unie.
Ministři ve středu zdůraznili také klíčový význam spolupráce se třetími zeměmi, tedy státy, odkud migranti pocházejí, či přes které se do EU dostávají. V závěrech je tak zmíněn princip „více za více“, tedy možnost například větší evropské rozvojové pomoci v případě větší ochoty dotyčné země přijímat zpět své občany. Do konce roku by v klíčových zemích měli začít působit styčné evropské delegace specializované na migrační problematiku.
